𝙀𝙡𝙖𝙨𝙩𝙞𝙘 𝙝𝙚𝙖𝙧𝙩 |𝙊𝙪𝙩𝙚𝙧 𝘽𝙖𝙣𝙠𝙨 𝙁𝙁| ✔

𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐓𝐡𝐢𝐫𝐭𝐲-𝐎𝐧𝐞

,,Drž hubu!" Zakřičel na Johna B JJ. Zhluboka vydechl a promnul místo na nose mezi očima. ,,Držel její tvář přímo v dlani. Díval jsem se, jak ji mluvil přímo do obličeje, ale neudělal jsem nic."

Stála jsem zaražená jak pařez v zemi. Mluvil o mně? Proč ho to vůbec zajímalo? Polkla jsem tlustý knedlík v krku, po kterém jsem měla pocit suchého krku. Hněv v JJ-ových očích hořel tak silně, ale něco ho překrývalo. Byla to emoce, kterou jsem nedokázala rozeznat.

,,JJ-i, Charlie se o sebe dokáže postarat sama. A oba dobře víme, že by se Charlie nikdy s Rafem nevyspala." Promluvil klidně John B a sledoval svého kamaráda, který vypadal, jak když ztrácí rozum. ,,Tak vrať tu tašku a vraťme se k tomu, co je podstatné." 

JJ se nadechl, aby něco řekl, ale já jsem vstoupila do místnosti, takže si mě okamžitě oba všimnuli. Podívala jsem se na tašku, kterou JJ držel v ruce a trochu z ní vyčuhovaly bankovky. Mé oči se střetly s JJ-ovými. 

,,Vrať zpátky tu tašku, JJ-i." Řekla jsem důrazně, až mi přišel můj hlas zbytečně nahlas. Ticho se rozlehlo místností a jediné, co bylo slyšet byly těžké nádechy prolínající se místností. 

JJ na mě zíral s nepochopením, jako by mi vůbec nerozuměl. Zatnul pěsti, až mu zbělaly klouby a pevně svíral tašku ve své ruce. Na rukou mu vyskočily žíly, z čehož jsem hrubě polkla. Čelist měl též křečovitě zatnutou. Mohla by krájet. Jeho celé tělo bylo napnuté jako tětiva luku, která byla připravená vystřelit šíp, který skončí trápení.

,,Nic nevíš, Alvarezová." Řekl mi tvrdě, až mě jeho hlas zaskočil. Chtěl ke mně udělat jeden krok, ale John B ho zastavil, jako by věděl, že ten jediný krok by zbořil všechno. JJ věnoval svému kamarádovi nepříjemný pohled, který by mohl zabíjet. 

Bez dalších slov se JJ sebral, obešel nás oba a vyšel ven. Oba jsme ho následovali. Vyšli jsme ven do měkké trávy a mířili si to k autu. Ostatní již čekali venku a když jim JJ ukázal, co je v tašce, tak si povzdechli. Pope se dokonce i chytil za hlavu.

,,Takže, to je to, co teď děláme? Vykrádáme drogový dealery?" Zeptala se Kiara. Její hlas byl ostrý jako břitva a byl plný jedu, který by každého do minuty usmrtil. Dívala se na JJ jako na dítě, které potřebuje pokárat za ohavné chování.

,,Tenhle Barry si nás najde. A určitě po nás půjde." Přidala se Sarah. Té hlas byl stále jemný jako med a příjemný jako ta nejkrásnější melodie. Tentokrát byla vážná a rázná. Bylo však poznat, že se její hlas klepal strachy z představy, jak moc nepřátelský by byl další Barryho krok.

,,Ano, půjde." Kývnul JJ. Přešlápl z nohy na nohu. Všimnula jsem si, že ho trochu popadla nervozita, když s ním všichni začali nesouhlasit. A měli na to také právo. To, co teď JJ aktuálně dělal bylo nebezpečné a mohlo nás to všechny ohrozit. Byla to jako hýbat se v tekoucím písku, který ho pomalu začal pohlcovat.

,,Tohle je přesně ten čas, kdy musíš vycouvat." Upozornil ho Pope, který vypadal trochu vystrašeně a ze situace byl pravděpodobně nesvůj. Všichni jsme byli.

,,Jak se vám líbilo, když na vás mířila ta zbraň?" Řekl JJ s jedem v hlase. Jeho oči se podívaly na mě a já ztuhla. ,,Jak se ti líbilo, když ti Barry vyhrožoval přímo do obličeje? Jak se ti líbilo, když ti řekl-"

,,To stačí!" Zastavil ho John B a přiložil mu ruku na rameno, samozřejmě tu, kterou neměl v sádře. Polkla jsem hrubě a snažila se neodvrátit pohled od celé situace, od JJ-e, protože slova, která vyšla z jeho úst mě zasáhla hluboko.

,,Měl ji namířenou přímo na tebe." Ukázal na Johna B naštvaně JJ. ,,Měl ji namířenou na nás všechny a kdyby stiskl spoušť, tak by tam ležely roztříštěné lebky a slizké mozky."

,,Hele, to stačí! Potřebujeme jet pro to zlato, dobře?" John B se snažil ignorovat JJ-ova slova, která ho zjevně rozzuřila i se ho nějakým způsobem dotkla. ,,Prostě mi dej tu tašku a vrátíme se zpátky k tomu, co je důležité." John B se natáhl pro tašku, ale JJ ho strčil na auta a chytil za límec od trička. 

Vzduch se mi zasekl v hrdle. Scéna se mi odehrávala přímo před očima a i kdybych se do toho vložila, tak by to bylo k ničemu. Všichni jsme ztuhli. Nikdo z nás se na tuhle scénu nedíval s radostí či spokojeností. Spíš to byl strach a obavy.

,,Vážně?! Opravdu?" Vyjel na něho John B. ,,Cítíš se jako drsňák, že jsi právě oloupil drogového dealera, který na nás mířil zbraní? Co uděláš, až si pro nás přijde? Pro kohokoliv z nás?" John B se podíval na mě a jeho plán, který naznačoval použít mě jako návnadu byla podpásovka.

,,Tak ho praštíme do hrdla." Procedil mezi zuby JJ. ,,Nevrátím to zpátky." Pustil Johna B a vlezl si do auta. Podíval se na nás všechny s tvrdým a naštvaným pohledem. Na mě se ale vůbec nepodíval. ,,Tak jedeme nebo ne?" Zeptal se JJ netrpělivě, jako by právě nedržel svého kamaráda pod krkem.

Všichni jsme stáli venku a kousek od auta a koukali na JJ-e. Vzduch se zdál z celé situace dusnější a bylo těžké dýchat, když tu panovalo takové napětí. Přešlápla jsem si nervózně z nohy na nohu a dala si ruce křížem a přiložila si je na prsa.

JJ si povzdychl, když mu došlo, že nikdo s ním nehodlá spolupracovat a že je v tomhle sám. Rychlým pohybem se dal do stoje a vyskočil z dodávky. Přejel pohledem přes každého, kromě mě. 

,,Co?" Zeptal se netrpělivě. Tušila jsem, že se mu tahle situace nelíbila. Komu by taky ne? Z jeho pohledu to muselo vypadat tak, že se na něj celá parta otočila zády, ale tak to vůbec nebylo. Každý z nás měl JJ-e nějakým způsobem plné zuby.

,,Máme dost tvých sraček." Řekl John B hrubě, až mě to překvapilo. John B byl obvykle hrozně milý a starostlivý. Vidět ho teď se takhle naštvat a mluvit takhle hrubě byla opravdu překvapitelná změna.

,,Mých sraček?" Zeptal se JJ a usmál se arogantně, až se mi z toho pohledu začala vařit krev. Štvalo mě, jak bezohledně tuhle celou situaci bral. 

,,Jo. Tvého vytahování zbraně na lidi." Vložila se do toho Kiara. Bylo vidět, že měla JJ-e plné zuby a v jejím výrazu nebyl znát ani jedna stopa výčitek, že se do JJ-e takhle pustila.

,,Chováš se jako maniak!" Řekl Pope a přistoupil k JJ-ovi blíže. 

,,Hele!" Vykřikl na Popa JJ. ,,Vzal jsem za tebe vinu, Pope! Víš kolik peněz dlužím kvůli tobě?!" Poznala jsem, jak se JJ-ův hlas zvláštně zlomil. Už to nebyl vztek. Bylo to ztracení ve tmě, ze které šlo najít cestu jen pomocí světla, na které JJ nedokázal dosáhnout.

,,Já ti to určitě vrátím! A nikdy jsem se tě neptal, abys to pro mě udělal!" Vyjel na něho Pope nazpět. Popův obličej jasně naznačil, že trochu litoval, že se do bídné konverzace vůbec vložil.

,,Už jsem to udělal! Tady a teď!" Procedil mezi zuby JJ. ,,Víte vy co? To je přesně to, co hodlám udělat. Půjdu prostě po svých." JJ si tašku přehodil přes rameno a rozešel se těžkými kroky pryč od místa činu.

Chtěla jsem se za ním rozejít, ale Kiara mě uchopila za ruku, čímž mě okamžitě zastavila. Ani mi nemusela nic říct, pochopila jsem, co mám dělat. Měla jsem ho nechat jít. Problém byl, že já ho vůbec nechtěla nechat jít. Ne samotného.

•─────⋅☾☼☽⋅─────•

;)