𝙀𝙡𝙖𝙨𝙩𝙞𝙘 𝙝𝙚𝙖𝙧𝙩 |𝙊𝙪𝙩𝙚𝙧 𝘽𝙖𝙣𝙠𝙨 𝙁𝙁| ✔

𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐓𝐰𝐞𝐧𝐭𝐲-𝐅𝐢𝐯𝐞

,,To zvládneš, Charlie." Pošeptal mi JJ. Nadechla jsem se a seskočila dolů. JJ-ovy ruce mě zachytili na bocích a to zlehčilo můj doskok.

,,V pohodě?" Zeptal se mě a já přikývnula. Pope též přeskočil zeď a dopadl na nohy a když se zvednul, tak si oklepal ruce od hlíny.

Podívala jsem se na ostatní, kteří na nás divně zírali. JJ-ovy ruce ze mně rychle sjely a oba jsme se rozešli za nimi, abychom to tu mohli prozkoumat.

,,Tak jo." Řekl John B s úsměvem na tváři, jako by tušil co se mezi mnou a JJ-em děje. Trochu mě to znervóznilo, protože jsem sama nevěděla, co se mezi námi aktuálně děje. 

Kmitla jsem pohledem na JJ-e a poté se rychle rozešla za Pogues. Kiara mě chytila za ruku a začala táhnout trochu rychleji dopředu, aby nás ostatní neslyšeli.

,,Zdá se mi to, nebo se mezi vámi dvěma rivaly děje?" Kiara se mě zeptala a její hlas zněl nadšeně jako kdyby našla na zemi pěti stovku, ale z jejich očích jsem poznala, že mě tiše podezírá, jestli se mezi mnou a JJ-em něco neděje.

,,Vůbec nemám ponětí o čem to mluvíš, Kie. S JJ-em se nesnášíme. Co by se mezi námi dělo?" Řekla jsem přesvědčivě. Možná jsem se cítila trochu špatně, že jsem Kiaře lhala, ale pravda byla, že bych ji to teď nebyla schopná říct. Teď jsem to měla v plánu ututlat a nechat to na lepší čas.

Když jsem se nad tím zamyslela, též jsem nevěděla, co se mezi námi děje. Měli jsme spousty napínavých momentů, ze kterých se mi málem podlomily kolena, ale přímé pocity jsem nedokázala posoudit.

,,No jasně. Takže to, jak se na tebe JJ dívá mám jen tak zahodit za hlavu." Bojovala jsem s tím, abych se neotočila a nezjistila, jak se na mě JJ dívá či díval.

,,Myslíš to, že se na mě dívá jako kdyby mě chtěl zakopat někde, kde mě nikdo nenajde? Pravděpodobně to bude tady." Vzala jsem větvičku od stromu a odstranila ji z cesty a chvilku ji podržela a poté ji předala Kiaře.

,,Jasně." Řekla, ale nezněla vůbec přesvědčeně. Zněla spíše jako kdyby kvůli tomu, co si myslí, chtěla ještě škádlit, na což jsem neměla argumenty, protože jsem věděla, že by mi pravděpodobně zčervenaly tváře.

,,Hej, pst!" Křikl po nás John B, který stál opodál skrčený u nějakých dvířek, které pravděpodobně mohly vést do nějaké pivnice či sklepa. Vyndal si z kapsy baterku a otevřel dvířka, která nepříjemně zavrzala jako z hororu a vlezl dovnitř. 

Všichni ostatní jsme Johna B následovali a seřadili se do housenky a lezli po jednom přes vysoký trám dovnitř. Rozsvítila jsem baterku a musela jsem do ní párkrát praštit, aby mi přestala blikat. 

,,Dolů přišla paní Crainová a usekla nám hlavy. Nahoru vyšlo slunce a usušilo naší krev." Broukal si za mnou JJ, který akorát situaci zhoršoval tím, že si tu broukal nějakou šílenou písničku, kterou si zrovna vymyslel. 

,,Můžeš toho nechat?!" Štěkla jsem nepříjemně po JJ-ovi, protože napínavou a strašidelnou atmosféru akorát zhoršoval a já cítila, jak se mi zvyšuje tepová frekvence, protože jsem se bála. 

Nebylo to tu zrovna nějak příjemné. Bylo tu zatuchlo, po místnosti se válely rozbité a zaprášené věci. Nejhorší byla panenka, která ležela v rohu s rozbitou hlavou, vypadlým okem a rozpáraným břichem.

,,Bojíš se, Alvarezová?" Zašeptal mi do ucha JJ, kterého jsem neslyšela se ke mně přiblížit, takže jsem cukla a málem mi vypadla baterka z ruky. Ucítila jsem, jak mi srdce začalo zuřivě bít. Nevěděla jsem, jestli to bylo z toho, že mě vystrašil, nebo protože byl tak blízko.

,,Tohle mi nedělej!" Po kůži mi vyběhla husí kůže. ,,A ne, nebojím! Vůbec mi nevadí, že to tady vypadá jako v každém hororu a doufám, že se za chvilku nezačnou objevovat pentagramy nebo otáčející se kříže."

,,Jasně. Vůbec se neklepeš jako vystrašené kuře." Usmál se JJ provokativně a já jsem ho musela hravě praštit přes rameno. Věnovala jsem mu nepříjemný pohled.

,,Přestaň! To není vtipný!" Snažila jsem se znít vážně, ale můj úsměv prozradil opak. V tu chvíli jsem ucítila lehké štípnutí a instinktivně jsem napadnuté místo na mé kůži plácla. Podívala jsem se na ruku a uviděla komára. 

Komáři? Ve sklepě? Fajn, ještě mi chybí lítající prostěradlo, ze kterého se vyklube nějaká šílená ženská, která je duch a začne nám lámat krky. Měla bych se na ty horory přestat dívat. Ničí mi to realitu. 

,,Zase další slepá ulička. Takže tohle je další konec?" Zaslechla jsem Kiařin hlas a pomalu jsme se k nim připojili, abychom mohli sledovat začínající argument mezi Kiarou a Johnem B. ,,Víš, proč jsme to nenašli? Špatná karma."

,,Pane Bože." Povzdychl si Pope, který vyjádřil všechny myšlenky ostatních kromě Kiary. Chápala jsem její rozhořčení kvůli Sarah a jejich minulosti, ale teď, tenhle argument, to bylo jednoduše zbytečné.

,,Všechno bylo v pořádku do té doby, než jsi se dal dohromady s Barbie a teď je všechno pryč. Náhoda? Nemyslím si." Kiara měla právo být na Sarah naštvaná, ale vylívat si vztek na Johnu B bylo k ničemu. 

,,Tohle je přesně proč jsem ti o Sarah nechtěl říct." John B unaveně protočil očima, protože měl zjevně už dost Kiařiných poznámek. ,,Co se mezi vámi vlastně stalo?"

,,Nic. Nic se nestalo." Kiara zněla přesvědčivě, ale jediná já jsem věděla, že to není pravda. 

,,Nic? Je to proto, že jsem tě políbil? Je to ten problém?" Když to John B řekl, Kiara mu vrazila facku přes tvář. John B se zatvářil překvapeně, ale to rychle spadlo a na Kiaru se znovu otočil, ale tentokrát se na ní díval se zlostí v očích.

,,Přestaň se ke mně chovat jako k nějaké holce, která je s tebou posedlá. Jsem tvoje nejlepší kamarádka, která se o tebe stará." Řekla Kiara naštvaně. 

,,Ty jsi... mě praštila?" Zeptal se John B naštvaně a hustá atmosféra by se dala krájet ostrým nožem. 

,,Komár." Ukázala Kiara svojí dlaň a John B si na její dlaň posvítil a poté sklopil baterku. ,,Vidíš, je to jen komár-" V tu chvíli John B věnoval na oplátku facku Kiaře. Všichni jsme nesouhlasně sledovali děj před námi. ,,Kde máš důkaz?" Posvítila na Johna B baterkou.

,,Komár." Usmál se na ni nevinně a hned poté se začali hašteřit. My tři jsme si povzdechli a nechali je, ať si dělají, co chtějí.

Pope najednou začal házet dřeven a všichni jsme se k němu rychle rozešli, aby přestal. Rozhodně jsem nehodlala čelit té satanistické bábě tváří v tvář. ,,Potichu dejte to dřevo pryč, něco pod tím je." Všichni jsme Popa poslechli a po nějaké době jsme svítili do studny. Přeci jenom tu byla naděje ten poklad najít. 

,,Páni." Řekl John B, když jsme všichni zírali do studny s nadějí, že někde tam se ten poklad nachází.

,,Tam určitě schovala ta těla." Řekl JJ. Všichni jsme se na něj otočili s kyselým pohledem, protože tohle napjatou atmosféru a nadšení dost rychle zkazilo. ,,Co? Je to pravda."

,,Budeme potřebovat hodně dlouhý lano."

•─────⋅☾☼☽⋅─────•

A/N:

Hello, Hello!

Po dvou měsících jsem zpět s novou kapitolou a můžete se těšit na další kapitoly! Doufám, že jste si prázdniny užili a máte krásné nové zážitky. Já jsem si krásně odpočinula a teď mě čeká peklo jménem škola. Ale to čeká asi většinu z nás tady.

Určitě nezoufejte. Za přibližně 15 týdnů by měly být vánoční prázdniny. :D

Mějte se krásně a my se uvidíme u další kapitoly!

-Arika_Shadowhunter <3