1.

106 1 0
                                    

"Nemůžu uvěřit, že jsem znovu v Seoulu!" zapištěla jsi při rozepínané tvého posledního kufru s oblečením a příslušenstvím. "Ale sakra, chybí mi Busan."

Už to byly dva dny, co jsi se přepravila do Seoulu s tvojí novou nejlepší kamarádkou, která právě dokončila její kybernetickou bezpečnost a doufala, že si v Seoulu najde dobře placenou práci.

"Nejlepší je, že jsme tu sami v našem apartmá!" řekla Yeri s úsměvem, když si skládala knížky do knihovny. "Možná budeš mít možnost taky dostat zpátky tvé vzpomínky."

Kim Yerim (Yeri) je tvoje nejlepší kamarádka. Vlastně byla tvá jediná kamarádka. Vždy jsi byla vděčná, že ona a její rodina zachránili tvůj život.

Před dvěma měsíci, Yeri a její rodina jeli kolem hor Jirisan. Když se zastavili, spatřili tě, jak umíráš s řeznými ránami a modřinami. V sobě jsi měla dvě kulky nedaleko od zničení tvých orgánů. Yerini rodiče, kteří bývali doktoři, tě převezli do nejbližší nemocnice a sami tě ošetřili. Řekli, že byl zázrak, že jsi přežila, s ohledem na množství krve, které jsi ztratila po střelných ránách.

Nebylo jim umožněno kontaktovat nikoho, kdo by tě znal, když jsi byla měsíc v kómatu, takže se rozhodli se o tebe postarat. Postarat se o tebe jako o vlastní dceru navzdory tomu, že jsi pravděpodobně byla zatáhla do ilegálních a nebezpečných činností.

Bohužel jsi ztratila paměť zahrnující poslední 4 roky tvého života. Poslední věc, kterou si pamatuješ je, že jsi utíkala před mazaným strýcem, který tě chtěl prodat do obchodu s masem, když jsi slavila 16 narozeniny. Řekl, že to byl tvůj "narozeninový dárek" a že tě dnes "dobře nakrmí".

"Y/N, už mám vše vybaleno, půjdu spát." řekla Yeri ospale a zazívala. "Musím zítra brzo vstát na interview s Ateez."

Přikývla jsi. "Dobrou noc!"

Nechala sis oblečení ve skříni a zorganizovala vše ve tvém novém pokoji, než jsi šla na balkon. Shlížela jsi dolů na ulice Gangnam z 23 patra tvého ubytování.

Najednou jsi cítila ostrou bolest na tvém obličeji. Přiložila sis čelo ke chladnému zábradlí balkonu a zhluboka se nadechla.

"Vždy mám ráda vysoké apartmá. Miluji pozorování světel z ulic." řekla jsi, opřená o někoho hruď a pozorovala jsi kola, která se pod tebou pohybovala.

Ta osoba políbila tvoje čelo. "Proto jsem se rozhodl koupit tenhle apartmá." zasmál se a obmotal si ruce kolem tebe. "Ačkoli sem můžeme přijít jen, když máme volno, a to je vzácně."

Bolest na tvé hlavě otupěla a srdce začalo bušit rychleji. Byla to vzpomínka. Yerinina matka ti řekla, že budeš cítit bolest, když se ti do hlavy budou vracet vzpomínky.

Byla jsi zklamaná, že jsi neviděla obličej osoby ze tvé vzpomínky. Samozřejmě jsi byla opravdu zvědavá. Bylo očividné, že jsi s ním měla romantický vztah.

Ale otázkou je, před jakou dobou to bylo? 4 roky? 2 roky?

Je ten diamantový prsten který jsi dostala, darován od něho?

Čeká na tebe?

Pamatuje si tě vůbec? 

--

AN: Ahoj, jsem tady nová. Na tento účet budu překládat z angličtiny ostatní fanfikce. Nic z příběhů, které napíšu, nejsou vymyšlené mnou. Moje první přeložená fanfikce je o Y/N a Sanovi z Ateez 😏 Doufám, že se vám to bude líbít!!

Back To You // Ateez Choi San (translate)Where stories live. Discover now