Naše Cesty

*3*

Blížila se osmá hodina a já právě vstávala z postele a chystala se na ranní šichtu. Během začátku června jsem si totiž sjednala s mou sousedkou, že u ní budu pracovat přes léto ve stánku na zmrzlinu a budu ji točit. Nato jsem ale zapomněl, jaká je pruda odrážet útoky vosích přátel.
Můj bratr Ryan včera odjel na tábor. Matka s otcem se za týden chystají spolu s ním na dovolenou k moři. Stejně jako já.
*-------------------------------------------------*
Ve stánku paní B.

„blondýnu fakt nezapřeš, Tess" zasmála se mi do obličeje. „Já nejsem blondýna Georgio!" hned jakmile mi to došlo jsem ji okřikla. Narážky z Harryho Pottera jí tu neztrpím. „Samozřejmě že nejste vaše veličenstvo." odsekla honem omluvným tónem. Mám chuť vzít ten kornout od zmrzliny a majznout ji tím po hlavě. Bolí to vůbec? A zabila bych ji tím? Pokud jo. Bylo by to fajn.
„Co já mám o tobě říkat. Zrzek, obnošený hábit. Ty musíš být Weasly" strčila jsem si ruce v bok a zapozovala na ni hrdě. Chvíli vypadala překvapeně, ale zanedlouho se na mě usmála. Že by další narážka?!
„A jsem na to právoplatně hrdá. Musíš uznat, že je Ron fakt kus" magor je to.
Vzala jsem kornout a jemně ji, než stačila uhnout uhodila ním do hlavy. Spíš do vlasů. Má tak načechrané kudrnaté, co kudrnaté, rolované vlasy.
Její obličej pokrývá nejméně tisíc pih. Je to jako by jste posílali bílý jogurt práškovou skořicí. Stejně tak vypadá Georgia. Jediné co jí na jejím bílém, leč prohnědlém obličeji svítí jsou její oči. Zelené kočičí oči.
„a co tedy je na něm, tak hrozné sexy, že ho máš vylepeného po celém pokoji?"začala jsem si plést cop a opřela jsem se o linku mezi námi.
„Ty máš co říkat s tím tvým Cucumberem" snažila se vyslovit jeho jméno když v tu mi stuhly líce a já zčervenala.
„Příznej to! Miluješ ho!" zčervenala jsem ještě víc. A začala se rozhlížet kolem, zda nás někdo neposlouchá.
Uffff.
„Myslíš Benedicta Cumberbatche, že?" zavřela jsem oči a modlila se aby mi někdo s ní přišel pomoct. Totiž... Georgia, je občas stejně nezvladatelná jako můj bratr Ryan. Občas si myslím že trpí stejnou vadou pozornosti.
Kývla
*------*
Vydechnutim jsem si sedla zpátky  do postele, odkud jsem dnes ráno vstala.
Ještě 6 dní Tess. Pak už se budeš v klidu válet někde tamhle na Bahamách.
Kezby už ten týden utekl rychle... Kéžby už byl konec a já už si mohla jenom užívat valení na pláži?
------------------------
Narodila jsem se 12.září 2001. Den po jedenáctém září. Matka a otec v tu dobu byly v New Yorku na dovolené společně s mým, tenkrát ještě malým bratrem Johnem. Všude byl zmatek a nepokoje. Strach a napětí.
To i já jsem tím zmatkem.
Ale zpátky k myšlenkám na pláž. Kdyby se tenkrát naší rozhodli, že zůstanou v Americe a odstěhují se z Francie, kde bydleli dříve... Mohli jsme chodit k moři. Třeba letět na Bahamy.
Ale to jsou zase jenom citace, které si přeju.