Uzumaki - Ztracená generace No. 1. Hatonova cesta

Svitek 7. Odkaz uživatele Hyotonu

Nad Zemí vln u úkrytu Momochi Zabuzi zrovna svítalo a možná se i schilovalo na lepší časy pro všechny. Od dob , kdy Hikari se svou partou do této skrýše přišli uplynulo šest let. Za tu dobu se Haton naučil od Haku to co se dalo, takže nyní uměl ovládat ledovou podstatu chakry. I holky nezahálely a také se natrénovali dostatečně. Miko měla už i nakoupené inkousty a pergameny na své techniky . I Hikari se Zabuzou se tak nějak i sblížili. Při nejmenším si alespoň důvěřovali. Sedávala a stála po jeho boku jako součást jeho lidí. Po druhé straně pověčinou stál Haku, který se dal k Mlžné ANBU, dnes tu ale nebyl. Však tento klid se měl změnit. Když si k jejich úkrytu vykračoval postarší pán šedých vlasů oděn do načernalého kvádra z pod kterého vykukovala zelenožlutá košile. Vzhled mu i doplňovala fialová kravata a malé kulaté brýle proti slunci. Jadnalo se o proradného a špinavého Gato v doprovodu dvou svých společníků. Šedozeleno vlasý mužík v šedém obleku a černou čepicí. Tento muž nesl jméno Zori. Za to ten druhý Waraji na sobě neměl skoro žádné oblečení, jen krátké ninja kalhoty. Hnědé delší vlasy smotané do drdolu. Jistým podivným způsobem zakryté jedno oko páskou. Na identitě mu též dodávalo tetování na jeho pravé straně, které sahalo od hrudi na pravou ruku. Oba tito moži svírali po svém boku samurajský meč. Haton s Hakuem a holkama zatím užívali pikniku., Takže v úkrytu se zdržovali jenom Hikari a Zabuza. Gato se pomalým krokem přiblížil k těm dvěma a podíval se na ně. „Momochi Zabuza? Měl bych pro vás misi. Jste nájemný ninja ne. Ba jsem slyšel že ten nejlepší v okolí." Promluvil na něho. „Záleží na tom kdo se ptá. A co by bylo předmětem mise. A na kolik si jí ceníte." Optal se Zabuza.Gato nasměroval svůj pohled i na Hikari a ukázal na ní prstem. „A tahle?" Hikari se pousmála. „ Se mnou si nedělejte starosti prosím, jsem jeho společnice." Odvětila. „Co je to tedy za misi. Jo a važte mého času, aby nebyl váš poslední." Zabuza namířil pohled na Gato a odpověděl. Gato tedy předložil svůj požadavek. „Takže. Jistě víte že jsem představitel Gato Company. Mezi Vlnkovou zemí a Ohňovou zemí má vést most. Už nějakou dobu vedu boj proti odpůrcům vůči autoritám. Chtěl bych vás najmout na odstranění jedné osoby. Tazuny. Jež je trnem v mé patě. Za odvedenou práci zaplatím. O to se nebojte." „Zajisté. O to se postarám." Odvětil Zabuza a Gato ve společnosti svých kumpánů odešli ze skrýše. Zabuza se otočil na Hikari s prosbou. „ Byl bych rád Hikari abys byla v záloze jako lékař , kdyby se něco stalo. "„Zajisté a co Haku, Haton, Miko a Kadma.?" Optala se zpět. „O Haku si nemusíš dělat starosti, spíš vyčkej tady s ostatním. Vyšlu Haku napřed, přeci jen jen zkušenější. Ty jsi momentálně důležitý člen. Lékaři jsou vždycky důležití." Prohlásil Zabuza, zvedl se, pobral svůj meč a pomalu se vydal za Haku vyřídit úkol. „ Taky bych to měla říci ostatním." Prohlásila Hikari a následovala Zabuzu směrem ven. Dobře věděli kde tu skupinu děcek najdou. Zabuza dnes potřeboval tedy jen Haku. Ten byl jako záloha. Hikari odešla do města nakoupit. Týden to asi takhle pokračovalo a nic se nedělo. Po týdnu se ale vše změnilo. V úkrytu Momochi Zabuzi se všichni připravovali na velké věci. Zabuza si brousil meč, Haku si zas třídil senbony. Hikari si třídila svitky no a Haton, Miko a Kadma.? Ti nějako pomáhali také. „ Nastal čas na první hon na Tazunu. Zabuzo-sama." Promluvil Haku. Uvázal si označník Mlžné na čelo a přesto vše ještě nasadil červenobílou masku ANBU. Zabuza se otočil mírně na Haku. „Kdyby se cokoliv mělo stát nebo by to vypadalo pochybně tak to nechám v tvých rukou. A kolikrát jsem ti říkal že tu masku nosit nemusíš." Pronesl k Haku a pak se otočil na Hikari. „ A kdyby bylo opravdu bledě. Věřím ti jako nikomu jinému Hikari."Přijde k ní a podrbe jí svou rukou ve vlasech. „ Dovolte mi být vaší zbraní Zabuzo-sama." Optal se Haku. „Sleduj mě kdyžtak z povzdálí a vy Hikari můžete kdyžtak pro něco do vesnice už toho tady moc není." Rozhodl Zabuza a Hikari souhlasně kývla. Zabuza s Haku odešli na Tazunu.Takže v úkrytu zůstala jen skupinka Hikari. Nakonec i ti odešli. Rozhodla se tedy nakoupit pár věcí do úkrytu. Vyrazila spolu se svou skupinkou do vesnice. Zamířili ke stánku s rybami. „Dobrý den." Pozdravila prodávající. Prodavačka ryb, shodou okolností Sango se na ně z poza slamáku usmála. „No dobrý den, Hikari, Hatone, Miko a Kadmo." Pozdravila všechny jmény, neboť si je po všech těch letech pamatovala. „Sango? Co vy tady . Já myslela že jen převážíte zboží, ale vy tu i tedy prodáváte ryby?" Pohlédla na Sango. „ No máte pravdu. Nemám na práci jen převážení, jak vidno. Právě i tento stánek s dary moře a rybami." Promluvila. „Výborně, vezmu si deset lososů. A k těm lososům mi tam přihoď trochu těch zelených řas k tomu." Zadala si objednávku. Sango tedy přihodila k lososům i odměřené množství zelených řas a Hikari za ně zaplatila. Mezitím co Hikari nakupovala v Rybářské vesničce Zabuza s Hakuem bojovali s Hatake Kakashim při ochraně Tazuny. Jenže Zabuza to nějak moc nezvládl a tak jej Haku nejprve trefil svými jehlicemi a pak jej vzal fingovaně jeho smrt do úkrytu. Hikari s dětmi dorazila půl hodiny před ním a zatím vybalila jídlo. Haku položil Zabuzu opatrně na pohovku aby mu mohl vytáhnout jehli z krku a zbytku těl. „ Jen odpočívejte Zabuzo." Promluvil na něj Haku. Zabuza chytl jeho ruku po té, co vytáhl jednu z nejdůležitějších jehel. „ Zbytek už udělám sám. Sakra Haku nemusíš být tak přesný." Ohradil se Zabuza a začal si vytahovat zbylé jehlice. „ Omlouvám se Zabuzo." Pronesl Haku a sundal si masku ANBU pod kterou skrýval svou tvář. „ Musel jsem. Musel jsem být tak přesvědčivý abych je oklamal." Začal Haku. Zabuza se snažil posadit, ale moc mu to nešlo . „Jen ležte Zabuzo. Vaše tělo musí regenerovat. Zavolám vám Hikari, ať se na vás podívá." Dodal Haku a Zabuza jen kývl na souhlas. Nic jiného mu nezbývalo. Haku tedy došel pro Hikari, která ještě něco kutila o místnost vedle. „ Copak se stalo." Zeptala se. „ Pan Tazuna měl ochranu. Což se dalo čekat. Nevyléčila byste ho?" Poprosil Haku. Jistě by to asi zvládl taky, ale když Zabuza poprosil o Hikari, tak mu chtěl vyhovět. „ Pokusím se, ale lež v klidu." Promluvila Hikari a přistoupila k němu. Aktivovala v rukou lékařskou techniku dlaní a pomalu léčila Zabuzovy celé tělo. Haton, Kadma i Miko se přišli podívat jak Hikari léčí. Vlastně to bylo poprvé co jí viděli v akci. Postavili se vedle Haku. Na Zabuzovy bylo viditelné velké ulevení od bolesti a zcela se uvolnil. „Jak to se mnou vypadá. Misi jsem ještě nedokončil." Optal se. „ No jak říkal Haku. Potřebuješ si odpočinout. Tělo potřebuje nabrat energii, zásahy z boje jsou sice minimální, ale vyčerpávající. Není to tragické , ale doporučila bych ti si dát týden pauzu." Promluvila rázně Hikari a dokončila techniku. Zabuza se opřel o rukojeť meče a pomalu si sedl. „ Je tu něco čím bych se ti chtěl Hikari za tvé služby odvděčit. Nikdy nikdo neví co se přihodí a je v pořádku myslet i na nejhorší. A to kdyby tahle mise pro mě skončila tragedii. Život shinobi je život plný krve . Abys přežil musíš udělat vše. Zabít koho je potřeba i kdyby to byl člen tvé vlastní rodiny. Zabij nebo budeš zabit. Kdybych byl zabit já, tak bych ti rád věnoval svůj Kubikiri." Promluvil Zabuza. Haku se na něj otočil. „Váš meč? Není pro vás posvátný ? Nebo tak něco. Přeci jste jeden z ninja šermířů Mlžné." Překvapeně se zeptal. Překvapený nebyl jen Haku, ale i ostatní. „ To sice ano. Ale kdo jej převezme po mě. Člověk nikdy neví která chvíle je pro něj ta poslední. Takže od tebe žádám až budeme v akci abys byl nelítostný a chladný." Odvětil mu. „ Ráda přijmu tvůj meč Zabuzo. Problém je že nejsem z Mlžné." Poděkovala mu jistým způsobem Hikari. „ S tím si nic nedělej." Dodal Zabuza. Haku se mezitím převlékl do běžného zelenkavého kimona i čelenku Mlžné odložil. „ Nechceš se projít Hatone?" Zeptal se Hatona. „Jasně proč ne." Odvětil. „ Jen běžte, ale netoulejte se daleko." Dodala Hikari. Haton s Haku tedy vyrazili ven k lesu na malou mýtinku kde rostlo plno kytek, které hned začal Haku trhat do košíčku který si vzal sebou. Haton si zatím sedl do trávy a podíval se na nebe, pak svůj pohled směřoval na trhajícího chlapce. „ Ty máš kytky rád co, Haku." Zeptal se ho. Haku na něj nasměroval pohled a svým způsobem se na něj usmál. „ Květiny jsou jako život. Vyrostou z poupěte aby postupem času z nich vyroste krásná květina, která svou životní cestu ukončí tím že uschne." Promluvil. „ Velice zajímavé a pravdivé rčení. Kdyžtak mi odpusť, ale měl bych na tebe jednu dost osobní otázku. Kdyžtak mi odpusť tu troufalost se zeptat" Zvedl hlavu Haton. „ Pokud to bude otázka na kterou mohu odpovědět, odpovím." Haku vzhlédl a koukal se na Hatona. „ Zabuza je tvůj otec?" Zeptal se. Haku tahle otázka dost zarazila a překvapila. Nikdy se nikdo na tohle neptal a tak bádavě přemýšlel ad odpovědí a nakonec odpověděl. „ Ne není. Se mnou je to trochu složitější Hatone. A je to na delší příběh a vyprávění." „ Já dlouhé příběhy rád." Pousmál se Haton. „ Nu že dobrá. Narodil jsem se v době války v jedné vesničce v Zemi vody, ale štěstí mi moc nepřálo. Rodiče už nemám. Můj život je smutný. Matka mi dala schopnost kombinovat chakru vody se vzduchem, tedy led. Je to kekkei genkai jejího čili mého klanu. Jenže za dob války se museli schopnosti tajit. Když mi mamka ukazovala nějaké techniky tak nás viděl otec. Ten pak přišel s lidmi z vesnice převážně rolníky, což byla moje rodina a maminku mi zabili.... Otec se pak pokusil zabít i mě. Ale ve vzteku na mého otce a jeho společníky jsem se neovládl a pod vlivem vzteku zesílila schopnost ovládání ledu a všechny jsem povraždil. Celá vesnice padla pod ledem. Odešel jsem z vesnice a toulal se všude možně. Abych přežil musel jsem žebrat. Jednoho dne mě našel Zabuza a já se mu odvděčují za to že mě zachránil tím že pro něj dělám." Vypovídal svůj příběh Haku. „ Aha takže je tvůj opatrovník. Něco na ten způsob... Sám jsem takhle získal sestru. Jinak já zas přišel o otce ve válce. Zemřel když mi byly tři roky. Až najdu toho kdo byl za útok zodpovědný. Rád si to s ním utkám a zabiju ho." Odpoví mu a sevře ruku v pěst. „ Jen měj na paměti. Vztek tvou sílu mnohokrát zvětšuje a přestává být kontrolovatelná. Naučím tě jak kontrolovat svůj vztek. Jednoduše meditací v klidu nebo si najít něco co tě uklidňuje . Nějaká hezká vzpomínka." „ Děkuji za radu Haku-sensei." Poděkoval mu Haton. „ Nemusíš mi tak říkat." Ohradil se proti němu. „ Velí mi tak čest. Čistý jako sníh a ještě čistější." Odvětil. „ Možná na tom něco bude. Čest je důležitá. Nemusím tenhle svět plný válek a bolesti. Chci jej změnit. Chci změnit svět aby lidi chápaly rozdíly a přijali lidi odlišný jako jsem já a nebo ty. Prostě ty co ovládají nějakou kekkei genkai. Tyhle rozbroje mi přijdou mnohdy zbytečné . Dá se přežít a držet se dokud máš pro koho. Někoho pro koho bys obětoval klidně svůj život abys ho ochránil. Pro mě je to Zabuza, jelikož se o mě postaral v dobách nejtěžších a pro tebe je to kdo. Je někdo kdo je pro tebe cenný?"Optal se ho. Haku, Čímž Hatona donutil mírně přemýšlet. „Máš hezký sen Haku. Můj je obnovit zašlou slávu mého klanu.Pro mě je cenné ochraňovat lidi které mám na blízku. Pozůstatek mého kmene." Promluvil Haton ještě než ho Haku zastavil. Rozešli se totiž křovím až Haku spatřil nějakého blonďatého chlapce , jak leží v trávě. Zastavili se na místě, ale v dostatečné vzdálenosti aby nebyli vidět. „ Děje se něco, Haku?" Optal se ho. „Támhle leží nějaký chlapec. Počkej tady nebo se ukryj někam na strom .I když jsme od něj trochu dál. Zjistím jestli je v pořádku a kdo to je." Přikázal. „ Počkej Haku, prověřím jeho chakru." Jak Haton řekl tak i udělal. Pomocí vrozených schopností dokázal vycítit chakru. A z onoho blonďatého chlapce cítil podivnou skoro až démonickou chakru. „ To je divná chakra. Vůbec se mi nelíbí. Jakoby nějaký démon. Jinak je ten chlapec při vědomí. Pouze usnul. " Prohlásil a mírně sebou škubl. Haku se na něj podíval. „ Co je to za schopnost. Ty dokážeš vycítit lidskou chakru?" Zeptal se ho. „ Ano. Cítím chakru a dokážu tak určit kdo kdo je. Časem pokud to budu trenovat jí budu moci i stopovat. Zatím to moc neumím . Uvolním ti místo. Jak si říkal. Budu ale stále nablízku kdyby se něco dělo." Prohlásil a zmizel v koruně stromu. Haku šel zkontrolovat tep chlapce i když podle dedukce Hatona byl naživu. Haton jejich rozhovor poslouchal z dálky . Pro jistotu si připravil kunai a zajal obranný sed. Po skončení rozhovoru mezi těma dvěma . Haku a chlapcem se Haku vracel zpět. Haton seskočil z větve a dopadl vedl Haku. „ Tak co ten chlapec." Optal se. „ Jméno jsem nezjistil ale dle čelenky je z Listové vesnice . Navíc je to jeden z doprovodu toho stavitele z Rybářské vesnice." „ Takže Listová. To se dalo čekat. Dřív nebo později se s ním znovu setkáš." Odpověděl. „Navíc si myslel , že jsem holka." Začal se smát Haku a mířili spět k úkrytu. „ Kdyby došlo k zápasu budu ti nablízku a kdyby došlo k nejhoršímu zasáhnu také. Vměšovat se do cizích bojů to není můj styl." Hrdě pronesl Haton. „ Zajisté.Kdyby došlo opravdu na nejhorší. Odnes mě z bitevního pole. Techniky které umíme jsou tajemstvím." Prohlásil Haku a pokračovali směrem k úkrytu. „Nejsem ale vycvičeným uklízečem. A nebyl jsem v jednotkách jako jsi byl ty. Nevím jestli to zvládnu." Otočil se na něj. „Jistě ano. Pro případ použiíj mlžnou clonu ale nechám to na tobě. Ale dám do toho vše aby jsi nic dělat nemusel." Odvětil Haku. Pomalým tempem se blížili k úkrytu a pár metrů od něj se akorát minuli s Gatoem, který se na ně jen ušklíbl a nadále si jich nevšímal a i se svými kumpány odcházel v dál. Haton se na malý moment otočil na Gatoa a zase spět. „ Já toho grázla nemusím." Prohlásil potichu. „Nejraději bych ho na místě zabil." Stejným tónem odvětil Haku. „ Jasně, třeba budeš mít to štěstí. Pomohu ti. Zabiju ty dva a ten parchant zbude tobě." Prohlásil Haton a zašli do úkrytu. Uplynula doba Zabuzovy regenerace a spolu z Haku odešli dokončit misi zabití Tazuny na most, jelikož se tam všichni nacházeli až na Tým H. Hikari se připravovala na nejhorší a tak se Haton s holkama rozhodl projít do vesnice. Jasně těch vesnic tu bylo sice poskrovnu ale při své cestě narazili na mnoho rozsekaných věcí mečem. Tak je sledovali až k jeho zdroji kde narazili na dva ozbrojené jak útočí na nějakou ženu s dítětem. Ti tři zatím moc nechtěli zasahovat, ale kdyby něco raději se připravili. Vzniklou situaci následně sledovali.V oné situaci rozepře těch dvou Gatoových společníků Warajiho a Zoriho se nacházela i černovlasá žena menšího vrůstu , které se říkalo Tsunami. Ked všemu se tam připlet i její menší synek v modrém tílku. Inari. Haton, Kadma a Miko prozatím tedy sledovali situaci, která gradovala. „ Tak co teď s nimi. Říkal jen jednoho zajatce. O toho kluka se postarej." Otočil se Waraji na Zoriho. „ K sakru s tebou." Odvětil Zori. Jakmile to zaslechla Tsunami tak hlasitě vykřikla. „ Inari! Uteč!" „ Mlč už." Řekl Zori a praštil jí jílcem meče, tak že spadla na zem. Při bedlivém pozorování si Haton všiml, že už ty dva někde viděl. To bylo u Zabuzova úkrytu v doprovodu Gata. „ Hlavně neudělej žádnou hloupost Hatone, pokud jsou tu ti dva, tak to nevěstí nic dobrého a zašlo to až moc daleko." Opomenula jej Kadma a následně promluvila. „ Nemůžu Kad. Slíbil jsem , že je zabiju. Tohle už vážně zašlo daleko. Ten Gato. Myslí si , že mu to projde. Porušuje tím danou dohodu." Uvažuje potichu tak aby nebyl moc slyšet. „ A co se týče hloupostí, tak si myslím že se o to postará támhleten kluk." Dopoví a ukáže na blond chlapce v modro oranžové bundě, kterého předtím spatřil jak leží na louce. Pro jistotu použil techniku krytí v mlze, ale jen tak, aby zakryl sám sebe a holky. Chlapec jménem Naruto si sice mlhy povšiml, ale teď řešil důležitější věci. „ Okamžitě toho nechte." Vykřikl na ně. „Bráško Naruto." Zvolal hlasitým způsobem. „Tak teď vám nakope prdel." Prohlásil a ohlédl se po té divné mlze táhnoucí se od vody. Podíval se na oblohu. Nebylo nijak moc vlhko na to aby se utvořila mlha. Mezitím co se Inari otočil, tak se Naruto se Zorim a Warajim vypořádal po svém. Ti dva si ustlali na zemi. Vnímali ale nebyli schopni dalšího útoku. A tak Naruto i s Inarim se odběhli podívat na jeho mamku Tsunami , která ležela opodál. „ Já ti říkal, že je dostanu." Prohlásil Naruto. Zadíval se na vodní hladinu a pak na Inariho. Mírně si poupravil čelenku a dodal. „Dál to tu zvládneš sám?" „ Jasně." Prohlásil Inari a otřel si slzy z očí. „ Ne nebudu brečet aby sis o mě nemyslel že jsem ubrečený děcko." Pohlédl na Naruta, jak se jmenoval onen chlapec. „Takže se jmenuje Naruto." Prohlásil Haton potichu, jen aby to slyšely holky. Naruto se však ještě pootočil na mlhu nad vodou, nebylo dusnoo, tak mu to přišlo divné. „ Co to meleš Inari, je v pořádku brečet štěstím." Naklonil se k němu blíže a potichu mu něco řekl. „ Není ti ta mlha divná? I když jsme u vody tak není tak dusno aby byla mlha." Nadzvedl se a dokončil svou řeč. „ No nic. Budu muset. Práce hrdiny stojí za to. Očekávají mě na mostě." Rozeběhl se směrem k mostu. Haton se podíval na Miko a Kadmu. „ Musím jednat, já ty dva fakt musím zabít. Pokut to Gato vidí takhle , tak je to moc. Zabuza-sama bude akorát raději, když tyhle dva odstraním. Ty se Kadmo můžeš postarat o tu ženskou, skontrolovat puls a podobně." Prohlásil Haton a rozpustil mlhu. Vše co říkal v mlze promlouval potichu , aby nebyl moc slyšet. Následně však mluvil nahlas. „Ten kluk bude mít jistě dost odvahy. Co myslíš Miko." Promluvil a mírně se Haton pootočil na Miko, která šla vedle něj. „ Jo jako nevím, tenhle prcek, ale ten blonďák měl taky páru." Odvětila mu. „ No onehdá sem ho viděl ležet na louce a ten blonďák se zdál docela silný." Dopověděl a vzhlédl k Inarimu. „ Kdo-kdo jste?" Inari zvedl hlavu a pohlédl na ty tři. Haton opětoval Inarimu jeho pohled. „Ber to jako pomoc. Ber to jako pomoc. My ti děkujeme za pomoc. Ale tohle už zvládneme. Kadmo. Postarej se o tu ženu. Pokus se ji pomoci." Promlouval na dvě strany. Kadma kývla na souhlas a odešla k Tsunami. Haton mezitím vyrazil směrem k Zorimu a Warajimu, kteří se začali právě probírat a vstali. Zori se rozhlédl kolem sebe. „Kde je ten spratek, já ho zabiju." „ Tvým protivníkem budu dnes já." Prohodil k němu. „ Pche. Kdo jsi, že si na mě troufáš, spratku." Vzhlédl na Hatona. „ Jen prostředník jako ty." Odvětil mu. Waraji se připojil do rozhovoru, když opíraje se o meč vstal. „ Postaráme se tedy o tyhle tři sračky. Na toho parchanta kašlu." Celkově drze. „ Nazvat mě sračkou nebyl dobrý nápad. A zaútočit na dítě se mi také nezdá. Zaplatíte za svou troufalost." Odpověděl Haton. „Troufalost no nevím, ale ty si troufáš celkem dost." Prohodil Waraji. Waraji z těch dvou byl asi mozek. „ Pokud chceš kecat, kecej. Pokud chceš útočit tak útoč a nebo zaútočím první." Odvětil. Waraji se tedy proti němu rozeběhl s napřaženým mečem.Haton začal skládat pečetě a pak pronesl. „ Ledové ninja umění. Deset tisíc ledových okvětních lístků." Použil tuto techniku. Na Warajiho se spustila salva ledových šipek v tak velkém množství, že se jim musel nějak vyhnout. Vyhybal se chvilku zdárně. Bránil se mečem, tím že je od sebe odrážel, ale nakonec jej přeci některá z šipek zasáhla.Inari pro jistotu ustoupil ke své matce. „ Ty šmejde, kdo jsi?" Zařval Waraji. „Jen prostředník, jako ty." Odvětil mu. Warajimu to začalo v hlavě šrotovat. Haton se rozhodl použít chakrový skalpel a vyběhl proti němu s útoky taijutsu. Waraji se chvilkama vyhýbal, ale i Hatona mírně zranil, na rameni. Ze sečné rány mu mírně vytékala krev. Ačkoli Haton udeřil při tomto útoku Warajiho do protichůdného ramene. Čímž mu vypadl meč z ruky. Miko začala také jednat. Povolila velký svitek jež nesla na zádech v zásobníku na svitky a rozhodila jej ve vzduchu. Pohotově vytasila i štětec a nakreslila pomocí ikoustu a chakry na svytek v rychlosti tygra. Sepnula ruce a poskládala pečetě. „ Ninja umění. Imitace velkých zvířat." Dodala a inkoustový tygr ožil. Vyběhl na Zoriho. Ten jej ale rozpůlil svým mečem. „ Dala sis na čas Miko, ale škoda." Podotkl Haton. Pak udeřil Warajiho pomocí chakrového skalpele do onou kolen, čímž přetnul svaly v nohou a Waraji si klekl. „Ty parchante." Zaječel na Hatona. Haton sebral ze země Warajiho meč. „ Hezký meč." Prohlédl si ho z e všech stran podrobně. „ Jen škoda, že jej nemůžeš použít. Pozdrav od Zabuzy." Probodl Warajiho v úrovni srdce. Meč ještě chvíli nechal ve Warajiho a pak jerj vytáhl jak špunt z lahve. Začala z něj cákat krev na všechny strany až i Hatonovo oblečení zaneřádila. Pak jeho tělo skopl do vody. „Tvé tělo patří moři." Řekl Haton a otočil se směrem k Miko. „ Zasvinil mi oblečení, svině." Pousmál se na ostatní. Bitva pokračovala dál a nakonec se podařilo zabít i Zoriho. „ Už budu hotová." Najednou zvolala Kadma. Jakmile to slyšel Inari, tak se k nim rozeběhl. Avšak i Hatona souboj celkem unavil i když byl z části na to zvyklí, tak ti dva byl pro něj zatím velký kus sousta. Rozešel se k Tsunami, která se posadila. Nevěděla vůbec, kdo byly ty děcka kolem, ale byla ráda, že tu jsou. „ Už je po všem?" Porozhlédla se okolo. „ Ano , už je, jste oba v pořádku." Prohlásila Kadma a pak se podívala na Hatonovo rameno. „ Bože můj. Chceš to vyléčit?" Optala se ho. Haton se na nín podíval nepříčetným výrazem „ Ne to je dobrý.... Ano už je po všem. Oba dva jsou mrtví. Teď si to půjdu vyřídit s tím starcem." Prohlásil unaveným a vyčerpaným tónem. Potřeboval si chvilku odpočinout. „ No tak dobrá, dovol mi to alespoň vypláchnout a ovázat. I když vázat rameno bude louskáček." Dodala Kadma. S tím už Haton souhlasil. „Mám doma obvazy . Jsem vám moc vděčná za pomoc. Nevím co bych si počala. Ale nevím komu jsem za záchranu vděčná . Uvařím vám u mě doma čaj. tedy po té co se tam trochu uklidí." Promluvila k nim Tsunami. Haton se podíval na Kadmu a Miko a až teprve když holky přikývly tak přikývl i on. Bylo rozhodnuto ti tři i s Inarim mířili k Tsunami do domu. Samo sebou že šla i Tsunami. Ta postavila na čaj. „ Takže kdo jste?" Optala se. Tentokrát se rozhodla za všechny mluvit Miko. „ Mé jméno je Miko, tohle jsou Haton a Kadma. Zdá se , že jsme přišli akorát v čas." Podotkla. Haton stál opřený u dveří zatím, co mu Kadma opatrně sundala jeho vrchní oblečení od krve. „ Bylo to jen tak tak." Dodal a Kadma mu pak vymývala ránu. „ Nešij sebou tak." Prohlásila. „ Jasně promiň." Omluvil se. „ Mé jméno je Tsunami. Jsem opravdu ráda a vděčna, že jste byli na místě. Nevím jak by to bez vás dopadlo. Alespoň že ti dva jsou mrtví." Podotkla Tsunami a ostatní si pomalu vypili své čaje. Rozloučili se a odešli. Haton se pokoušel vystopovat senzorem Zabuzovu chakru a po jeho stopě se dostali až na nějaký most, který zahalovala hustá mlha v které nebylo vidět na krok, takže nemohli rozpoznat kde co se děje. Na jednu stranu to bylo dobře alespoň také nebyly vidět a Zabuza jistě nechtěl aby se pletli do jejich boje. Navíc ho o to i poprosil Haku. Stáli prozatím ukrytí v mlze ale ta pomalu slábla. V té slábnoucí mlze Haton spatřil nějakého chlapce probodaného senbony Haku. „ Cesta shinobi je krutá. Postavit se ale mistrovi Haku byla troufalost. Ale očividně silný ninja." Prohlásil Haton a rozhlédl se kolem sebe. Miko se téže rozhlédla. „ Zajisté, to jsou senbony Haku." Povytáhla zrak na chlapce v modré mikině, jež pomalu byla znát. Kadma najednou zaslechla a povšimla si, že k nim běží dvě postavy. „ Lidi, pozor, někdo k nám jde." Prohlásila s nejistotou. Haton trochu ustoupil a holky udělaly co on. „Mám je zastavit Hatone?" „ Asi toho budu litovat, ale nechte je proběhnout," Dopověděl Haton. Ti dva pomalu doběhli k nim. Růžovovlasá dívkla v červeném obleku a postarší muž šedých vlasů. Haruno Sakura a Tazuna. Sakura si všimla těch tří. „ Co jste zač?" Zmateně se optala. „ Shinobi tak jako ty." Promluvil Haton a přiložil dva prsty na jeho krk aby vicítil puls. Chlapec byl studený , ale nějaký puls byl cítit. „ Studený jako psí čumák ale někde tam uvnitř cítím slabý puls. Ten chlapec potřebuje co nejrychleji nějakého zdravotníka." Pohlédl na Kadmu, která kývla. Ano i Haton dokázal vycítit puls v těle a určit stav, ale krom chakrových skalpelů nevyužíval lékařských technik. Zdravotnicí jeho týmu byla Kadma. „ Uf takže se dá říci že žije, když s vycítil slabí puls. Je to ale na hraně." Odechl si Tazuna. „ Takže tu šance , je že by přežil?" Prohlásila Sakura. Otřela si z očí slzy a klekla k Sasukemu. „ Víš co máš dělat Kadmo. Nechávám to tu v tvých rukách." Prohlásil Haton. Kadma kývla na souhlas a pohlédla na tělo Sasukeho. „ Ten chlapec potřebuje pomoci. Byla bych ráda za asistenci. Prosím opatrně vytahuj ty senbony z těla, ale jemně." Promluvila na Sakuru. Ta souhlasně a hlasitě přitakala. Následně mohla Kadma začít s léčením. Mlha úplně opadala a tak bylo už vidět. Mohli jsme si všimnout bělovlasého vyššího chápka v joninské vestě jak jenž stál za Zabuzou. Haton si všiml i onoho hocha se žlutými vlasy a pak bylo vidět i na tělo mrtvého Haku . Bylo taky vidět jak přichází Gato se svými kumpány k nim. Zabuza se otočil na Gato. „ Gato, co tady děláte." „Změnily se plány Zabuzo. Najímání shinobi je poněkud drahé a tak tě budu muset odstranit." Prohlásil Gato a posunul si černé brýle na nose. Zabuza se otočil jedním okem spět na onoho bělovlasého muže. „ Promiň Kakashi náš boj je u konce. Nyní už nemám zapotřebí zabíjet Tazunu, takže náš boj by byl zbytečný." Prohlásil a zanechali boje. Gato se však rozešel k tělu Haku a začal do něj kopat. „ Vstávej ty kupko ledu. Šmarja je tuhej." „Ty budeš brzo tuhej." Procedil mezi zuby potichu Haton, sebral ze země pár vytažených senbonů a rozešel se ke Gato. „ Oni se nějak nemusí?" Optala se Sakura, která pohlédla na kráčejícího červeno vlasého chlapce. „ To je slabé slovo, ale tak nějak." Odvětila Sakuře Miko. Haton se tedy rozeběhl proti Gatoovy se senbvony mezi prsty. „Ty šmejde, nezaplatíš peníze, zaplatíš jinak." Zabuza jej ale zastavil. Haton nemohl ignorovat Zabuzovo znamení ruky a tak kousek vedlůe něj zastavil. Vedle Hatona ale proběhl ten blonďatý chlapec. „ Ale Zabuzo-sama. Někdo musí něco udělat." Prohlásil. „ Udělám to já." Prohlásil a zvolal na blonďatého chlapce." Chlapče hoď mi svůj kunai." Blonďatý hoch Naruto si odfrk a hodil Zabuzovy jeden ze svých kunai nožů. „ Pche Momochi Zabuza . Démon ze skryté mlžné. Spíše ďáblík." Žertovně prohlásil Gato. Zabuza se podíval k nebi a zubama si sundal obvazy z hlavy, čímž odhalil svůj obličej. Haton konečně spatřil po té době Zabuzovu tvář. „ Já ti ukážu jaký sem ďáblík." P/rohlásil Zabuza a chytil si kunai v zubech. Rozeběhl se proti ostatním. Pomalu si prosekával cestu ke Gato. Gato začal ustupovat. „Je to ďábel. Zabijte ho někdo." Vykřikl Gato a členové jeho gango po Zabuzzovy házeli oštěpy. „ Já vám pomohu Zabuzo-sama." Rozeběhl se k Zabuzovy a cestou odrazil pár oštěpů. Zabuza mezitím strhl Gatoa do vody , kde zemřel. Haton npak doběhl k Zabuzovy a položil jeho tělo na záda. V ten moment dorazila i na most Hikari ve společnosti ostatních. Hikari se rozhlédl kolem a spatřila jak Zabuzu, Haku tak Kadmu jak léčí nějakéo chlapce. „ Kadmo zvládneš to?" Prohlásila na ní. „ Nemějte strach Hikari-sensei." Odvětila Kadma a Hikari tedy šla za Hatonem a Kakashim, jelikož si všimla joninské vesty. „ Uf. Snad jsme vám nenadělali moc potíží. Ten chlapec v modré mikině bude žít. To se nebojte. Kadma je výborná lékařská kunoichi." Podotkla směrem ke Kakashimu. Oba dva si oddechli ale zvědavě si prohlíželi onu rudovlasou ženu. Až moc cizích lidí. Hikari poklekla k Zabuzovy. „Nech mě, abych se na tebe podívala Zabuzo." Podotkla Hikari a klekla si k němu. Zabuza její nabídku ale odmítl, místo toho jí potichu řekl. „ Jako čestný shinobi jsem zklamal. Snad mi odpustíš za mé činy . Jak jsem slíbil meč je teď tvůj. Jsi první vlastník meče, který není z Mlžné vesnice. Až se najde nějaký následník z Mlžné tak mu jej předej aby meč nezůstal zapomenutý. Ještě něco. Chci naposledy vidět Haku." Po jeho slovech Hikari Zabuzu zvedla a odnesla jej k Haku. Chytil Haku za ruku, vzhlédl k obloze a spokojeně zemřel. Hikari mu přejela rukou po tváři aby mu zavřela oči a pak vstala. „ Promiň že jsem se nepředstavila." Odešla si pro meč a přehodila jej přes rameno. „ Byl to skvělí shinobi, Momochi Zabuza. Nicméně mě říkají Hikari a pocházím ze Skryté travnaté vesnice, stejně jako tady Haton a holky támhle u toho chlapce." Poukázala na Miko s Kadmou , které byly společně se Sakurou u onoho chlapce. Spořádaně se vydli tedy za celou skupinkou. Chlapec v modré mikině, Sasuke se začal probouzet. Posadil se a rozhlédl se kolem sebe. Povšiml si dvou cizích holek. „ Kdo jste a co chcete?" Zeptal se a pokoušel se postavit. „ Mě říkají Kadma a jsem lékařský ninja. Tohle je má společnice Miko." Představila se Kadma a představila i Miko.„ To já jsem tě vyléčila, byl jsi celý probodaný jehlami." Dodala. Sakura se usmála. „ To je dobře. Nemusíš se bát Sasuke, tihle nejsou špatní. Tedy doufám." Laskavě promluvila. Sasuke se podíval po okolí. „ A ten kluk?" Optal se. „ Naruto ho zabil." Odvětila Sakura. Sasuke zaťal ruku v pěst a Haton se podíval na blonďatého chlapce, který očividně nesl jméno Naruto. „ Šmarja , ten tupec." Odvětil Sasuke a všiml si i té rudovlasé ženy s mečem. „ A ta žena? Proč má u sebe meč toho vraha z Mlžné." „ Neboj se mladíku, u mě je v bezpečí." Odvětila Hikari a Sasuke se pak otočil na Naruta. Kakashi se podíval na Hikari. „ Hikari. Pak bych ti tedy představil svůj tým. Ten koho léčila tvá lékařka je Uchiha Sasuke. Ona šarmantní slečna jest Haruno Sakura a v neposlední řadě vždy hlučný Uzumaki Naruto.A mé jméno je Hatake Kakashi." Prohlásil a představil svůj tým Kakashi. „ Nicméně Hikari, asi by nebylo na snadě se někdy stavit v Konoze, rád bych s tebou probral pár věcí." Dopověděl. Všichni pak odešli z mostu. Důstojně pohřbili Zabuzu, ale na výslovném dohodnutí tělo Haku putovalo zvlášť s Týmem H, což byl tým Hikari, do Travnaté vesnice. I když nikdo nechápal proč. A to ani Haton, nebo Miko či Kadma. Prostě to bylo rozhodnutí Hikari. Bylo to i kvůli technikám Haku.