Tw: Ana
Omlouváš se, prosíš ji.
Stále věříš, že tě má ráda.
Potřebuješ pomoc,
svět tě postrádá.
Snaží se tě přemoci,
zloba té nemoci.
Nemůžeš si pomoci,
nenecháš ji jít.
Klečíš na zemi.
zavděčíš se jí?
Ničíš se, umíráš,
dveře světu zavíráš.
Před zrcadlem stojíš,
úsměv na tváři hraje ti.
Jsi v jejím zajetí,
onom hořké objetí.
Vstaneš, oči zavíráš.
Nedokážeš stát?
Začínáš se bát,
o skříň se opíráš.
Jsi vyděšená, máš strach,
uvězněná v myšlenkách.
Došlo ti, že je vrah?
Brzy změníš se v prach.
Utopena v rudých slzách,
bez kapky krve v žilách.
Věřila, že ji má ráda,
spadla na ni barikáda.
YOU ARE READING
Bouřlivé dny
PoetryBouřlivé dny jsou pro nás většinou odrazem pochmurné až depresivní nálady, možná i agrese. Já osobně v nich však nacházím i jistý komfort. Proto mi to přišlo jako vcelku sedící název. Můžeme si nejspíš už teď představit, že cokoliv zde bude, bude zř...
