Co se stane ve skříni, zůstane ve skříni

Ve skříni

„Co teda budeme dělat, vy chytráci?" Pokusil se Bakugo změnit téma.

„Nevím, můžeme si povídat?" Zeptal se Kirishima nejistě.

Bakugo si jen odfrknul. Po tomto se rozhostilo ticho. Nikdo nic neřekl. Mohli jsme pouze slyšet druhé dva, jak dýchají.

Nakonec si Kirishima odkašlal. „Takže, jak si zatím užíváte párty?" Zeptal se ve snaze zapříst konverzaci. Nebyl ale dobrý nápad zeptat se konkrétně na tohle, protože tím odpálil bombu.

„JAK SI UŽÍVÁM PÁRTY? Já jsem sem ani nechtěl jít, ale ty jsi mě sem musel přitáhnout, Dumb hair! A teď jsem kvůli tomu zaseklý ve skříni s vámi dvěma dementy!" Zařval rozzuřeně Bakugo.

Nadskočili jsme při Bakugově výbuchu.

„Omlouvám se, Bakubro. Myslel jsem, že by bylo hezký strávit nějaký čas společně s partou. Nevěděl jsem, že Mina uspořádá největší párty v celé historii města. Ale asi jsem to měl čekat. Takže se omlouvám, je mi líto, že jsem tě přinutil sem jít." Ani jsem nemusela vidět jeho obličej, abych věděla, že je smutný. Dokázala jsem si živě představit, jak se tváří jako nakopnuté štěně. Beze slov jsem ho vzala ruku ve snaze ho trochu povzbudit.

Bakugo zabručel a pak si povzdechnul. Pak si povzdechnul ještě jednou a řekl: „To je v pohodě Shitty hair. Prostě počkáme až přijde Racoon eyes a pustí nás na svobodu. Já pak půjdu domů a vy dva si můžete dál spolu užívat." Tu poslední část potichu zamumlal, ale i tak jsme ji oba zaslechli.

„Cože?" zeptali jsme se současně nechápavě. „Co tím myslíš, Bakubro?" Doplnil Kirishima.

„Nesnažte se to popřít. Viděl jsem, jak se na sebe koukáte. Jak jste se na sebe koukali, když si měla dát pusu Kirishimovi." Přísahal bych, že jsem zaslechla... smutek? v jeho hlase.

„Co tím myslíš? Jak jsme se na sebe koukali?" Zeptal se Kirishima nechápavě. Mně se ale otáčela v hlavě kolečka.

„Ty... žárlíš? Že jsme si dali mi dva pusu?" Zeptala jsem se ho a otočila se, přestože jsem mu nemohla vidět do obličeje.

„Já že žárlím? Blbost. Fakt nežárlím, protože jste si dali pusu," pokusil se to zamaskovat Bakugo, ale pouze to tím potvrdil. A uvědomil si to i červenovlasý chlapec za mnou.

„Bakugo," řekl měkce. Kirimu hodně záleželo na jeho nejlepším kamarádovi a nechtěl, aby se cítil špatně.

„Neopovažuj se na mě chodit s 'Bakugo'," vyštěknul blonďák.

Slyšela jsem, jak si Bakugo založil ruce na hrudníku, nepochybně červený studem (i když by to v životě nepřiznal) z celé téhle situace.

Něco mě napadlo. Zašklebila jsem se. „Takže, ty žárlíš, že jsem dala Kirishimovi pusu," nadhodila jsem a naklonila se k němu blíže do tmy, tam, kde jsem tušila jeho rty. „A ne tobě?"

„Cože? To je blbost. V žádném případě."

„Tak tedy že jsi to nebyl ty, kdo měl dát Kirimu pusu?"

„Co?! Ne!"

„Takže se nechceš z žádným z nás líbat?" Hrála jsem nebezpečnou hru.

„Cože?!" Vypadlo z obou šokovaně. „O čem to mluvíš Y/N?" Zeptal se Kiri, nepochybně rudý stejně jako své vlasy. „Přestaň plácat nesmysly," okřiknul mě Bakugo.

Nevšímala jsem si Bakuga a odpověděla Kirishimovi. „No, Bakugo očividně žárlí a já jsem zvědavá, na koho z nás, jestli na mě, nebo na tebe," řekla jsem. „Takže mě napadlo, že bychom mu oba dva dali pusu a dozvěděli se odpověď."

„Přestaň s tím Speedy. Ani jeden z vás mi dávat pusu nebude!" zařval Bakugo. „Kde je sakra Racoon eyes když jí potřebuju!"

Cítila jsem, že se za mnou Kiri pohnul. K mému překvapení přemýšlivě zamručel a položil mi hlavu na rameno, jak zvažoval můj návrh. „Myslím, že je to dobrý nápad Y/N." Uvědomila jsem si, že na něj alkohol musel mít větší vliv, než jsem si myslela. Za střízliva by s tímhle rozhodně nesouhlasil. Ale to mi přišlo vhod.

Na rtech se mi usídlil spokojený úšklebek. Natáhla jsem ruku a položila na Bakugovu tvář. Ten přestal nadávat a ztuhnul.

„Y/N..." Zněl nejistě, jako by se nemohl rozhodnout, co dělat. To mě jen pobídnulo udělat krok jako první. Přitisknula jsem své rty na ty jeho.

Bakugo tam jen ztuhnutě stál. Začala jsem pomalu pohybovat svými rty, doufajíc že ho přinutím přidat se do polibku. A to se skutečně stalo. Jako kdyby si uvědomil, co se to vlastně děje, se vrhnul do polibku a začal nad ním přebírat nadvládu. Pokusila jsem se mu vzdorovat, ale on jen temně zavrčel a chytil mě znovu za zátylkem, tentokrát ale z kompletně odlišného důvodu.

Vzdala jsem předem prohraný souboj a pootevřela jsem ústa. Jeho jazyk okamžitě proklouznul dovnitř a začal si hrát s tím mým. Lehce jsem zasténala, nečekajíc že se situace takto zvrhne. Žaludek se mi zkroutil z přívalu vzrušení.

Bakugo se na mě v zápalu vášně natisknul, takže jsem musela udělat krok dozadu, stále ponořená do polibku. Zavrávorala jsem a opřela se o Kirishimu. Ten se napjal, ale pak mu došlo, že jsem to jenom já.

Nepohodlně se zavrtěl pod mými zády. „No tak lidi, vy to berete nějak zhurta. Co když se Mina vrátí?"

Bakugo se odtáhnul od mých rtů. „Zatracená Pinky je to poslední, co mě teď zajímá."

Zasmála jsem se Kiriho starostem. „Ale no tak, chlape, v klidu," otočila jsem se čelem k črvenovlasému. Bakugo neměl radost z toho, že jsem přesunula svoji pozornost jinam. Nakonec mi alespoň položil ruce na pas a natisknul se na mě zezadu, aby mi zůstal nablízku.