Část 7- Naivní?!

687 48 5
                                    

Vojtu probouzet a...

...................................................................................................................................

Vojta zareagoval. On se vzbudil, pane bože, on je vzhůru, říkala jsem si v duchu. Doktor se ho na něco vyptával tak jsem musela jít na chodbu. Když se otevřeli dveře tak mi doktor ani nestačil říct, že můžu dovnitř, protože už jsem byla ve dveřích.


—-V pokoji—-

Jakmile jsem vešla rozběhla jsem se k němu a pevně ho obejmula... "Vojto, Vojto, víš jakej si mi nahnal strach? Hrozně jsem se o tebe bála." Než jsem to stačila doříct měla jsem v očích slzy. "Ale no tak beruško, to bude dobrý,"  řekl jako útěchu. Sedla jsem si k němu na židli a vše mu řekla, kdo u něj byl, co se dělo,...

Když jsem mu všechno řekla tak se mě najednou zeptal: "A jak dopadlo vysvědčení?" "Ale jo dobrý, to teď není důležitý." Usmála jsem se na něj. "Týno, zavolala by si mi sem doktora prosím, " usmál se na mě. "Bolí tě něco? " vyhrkla jsem ze sebe. "Ne, neboj, jen se ho potřebuji na něco zeptat," dořekl a šibalsky se usmál. Zašla jsem pro doktora a diskutoval tam s Vojtou asi půl hodiny, ale nevím o čem.


—- Vojtův pohled—-

" Pane doktore? Kdy mě pustíte domů a kdy se budu moct namáhat? Chtěl bych vzít přítelkyni na výlet. " zeptal jsem se doktora. "Pane Drahokoupile, myslím, že příští týden Vás pustíme a na začátku srpna se budete moct namáhat." "Prosím Vás, a mohla by tu Týna u mě spát pokud bude chtít?" "Samozřejmě, nevidím problém." řekl doktor. Doktorovi jsem poděkoval za informace a poprosil ho, aby sem poslal Týnu.


- KONEC VOJTOVO pohledu


—-Zpět v pokoji—-

"Co jste tak dlouho probírali?" zeptala jsem se Vojty. "Ale, ptal jsem se kdy mě pustí a domluvil  jsem abys tu mohla zůstat, teda pokud chceš." řekl mi. "To víš, že tu zůstanu ty můj blázínku." dořekla jsem a dala mu dlouhý polibek, který mi opětoval.

Celý večer jsme si povídali, koukali se spolu na film až jsem z toho usnula s hlavou na jeho hrudi (samozřejmě ze židle).


—-Ráno—-

Ráno jsem se vzbudila jako první a zašla si do bufetu na snídani, když jsem přišla tak Vojta už byl vzhůru. "Dobré ráno, krásko. Kdepak ses mi toulala?"

zeptal se a udělal ten nejroztomilejší kukuč na světě. "Byla jsem na snídani, broučku,"  šla jsem k němu a dala mu polibek. "To byl snad ten nejsladší polibek, který mi kdo kdy dal, " řekl a začervenal se.

Povídali jsme si a já se rozhodla, že si zajdu domů a vrátím se odpoledne.


—-Odpoledne—-

Už jsem zpět v Nemocnici a jdu k Vojtovo pokoji, zaklepám a vejdu, ale v tom se zarazím...

Co to má znamenat?? .....



Doufám, že se Vám tato část líbila a budu ráda když mi do komentu napíšete co si myslíte, že se stalo...  Děkuju moc za podporu....

                                                                                                                    Týna :) ;)



Můj život- NEW ELEMENT |NEDOKONČENO|Kde žijí příběhy. Začni objevovat