Prolog

171 15 1
                                    

Omlouvám se za gramatické chyby a prosím votes a koment. Snat vás to nazabije a napíšete pár slov.

Před 15cti a půl roku
,,Neboj Kleris tady se o něj postrádají a nějaká dobrá rodina si ho adoptuje." Řekl muž a ponechal dítě před dveřmi dětského domova.

Půl roku po nalezení dítěte
,, Tak pane a paní Jeffreyovi, Joshua si můžete hned odvést, je mu teprve rok, tak se nemusíte bát nějakých problémů." Řekla paní od sociální peče a podala nám všechny papíry, které musíme podepsat.
,, Děkujeme, víte tady s Emily chceme dítě a sama ho mít nemůže. Adopce byla jediná možnost." Se šťastným výrazem z adopce Joshua, podepisoval James, manžel Emily všechny adopční listiny.
Po hodině a půl probrali vše potřebné věci k tomu, aby si Joshua odvezli autem domů.
Joshua měl nový dům s dvěma patrama a právě v druhém patře měl pokoj s modrými tapetami na stěnách a s hračkami, které byli snad úplně všude.
,, Jamesi já bych chtěla aby Joshua byl na nějaký čas u nás v ložnici." Požádala ho Emily.
James jí chtěl udělat radost a tak celou kolébku odnesl k nim do ložnice.
Noc co noc malí Joshua probrečel a Jeffreyovi se rozhodli jít projistotu k doktorovi.
,, Nemusíte se ničeho bát, je naprosto v pořádku. Očividně to bude změnou prostředí, prostě není zvyklí." Uklidňival nás doktor.
,, Tak děkujeme a nashledanou." Poděkovala Emily a odcházela domů.
Po nějaké době si Joshua zvykl a bylo vše v naprostém pořádku.
Uběhlo už několik let a Joshuovi je 5 roků a jde poprvé do školi. Moc se tam těší, škoda že neví, že brzy změní názor, byl by se do tý školi tak nehrnul.
Ale celou tu dobu si Joshua myslel, že James a Emily Jeffreyovi jsou jeho praví byologický rodičové, až do chvíle.....

Být jiný je děsWhere stories live. Discover now