Had a Lvice

6.

Na obědě byla už skoro celá třída. Sedla jsem si vedle Rona.

"Tak co Malfoy?" Zeptal se místo pozdravu.

"Co tím myslíš?" Nechápala jsem.
"Máte spolu trest a prý není zrovna krátký," měřil si mě.

"Měsíc," nabírala jsem si bezstarostně francouzské brambory.

"Co že jste to udělali?" Vyzvídal s přimhouřenýma očima.

"Urazila jsem Snapea a dostala jsem trest," pokrčila jsem rameny.

"A on?" Narážel na zmijozelského primuse.

"Draco byl naštvaný za nespravedlnost Snapeova chování. Teď bych se ráda najedla," zvedla jsem významně obočí.

Ron vypadal překvapený Malfoyovým postojem. Mračil se, ale jen kývl a věnoval se svému talíři. Stejně jsem ho párkrát nachytala, jak po mě hází zamyšlené pohledy. Proč?

Zbytek vyučování jsem si poctivě psala probíranou látku. Bohužel jsem nevnímala ani slovo.

Jakmile se rozezněl zvon ohlašující konec výuky, zamířila jsem do knihovny. Musela jsem stihnout vypracovat pojednání o využití mobilních telefonů do studia mudlů.

V knihovně jsem si sedla na svém oblíbené místo a začala psát. Knížky jsem nepotřebovala, mobil pro mě nebyl nic neznámého.

Měla jsem pojednání hotové. Celou dobu mě však rušilo nějaké rozčilené funění, zběsilé listování a nazlobené brblání.
Měla jsem toho už dost. Zabalila jsem si věci a šla se mrknout, kdo to je.

Narušitel měl blonďaté vlasy a jeho rty, které vždy zdobil úšklebek byly zkrouceny do nespokojeného rohlíčku.

"Co tady tropíš za rámus!" Obořila jsem se na narušitele klidu.

"Dělám úkol," vylekal se, když jsem promluvila. Jakmile zjistil, že jsem to já trochu se uklidnil.

"A to u toho musíš tak nadávat? Myslela jsem, že Zmijozelský princ nemá problém s učivem natož s úkoly," při těch slovech jsem vzala do ruky pergamen.

Byl plný škrtnutých výpočtů a zmatené změti písmenek.

"Tady máš místo sedmičky šestku," poklepala jsem na chybný výpočet hned na prvním řádku. "Šest kapek nechá předmět zmizet pouze na deset minut, ne na hodinu," vítězoslavně jsem se ušklíbla.

"To si děláš, ach u Merlinových fuseklí, budu to muset počítat už po dvanácté!"

Zaklel tak jadrně až jsem zapochybovala, jestli jeho vznešená matka neudělala taktéž někde chybu.

Při představě Malfoyovic matky, které by ze slov jejího synáčka nepochybně upadly uši  jsem se rozhihňala.

"Čemu se tlemíš!" Zavrčel Malfoy.

"Kde ses naučil tak pěkně klít?" Popadala jsem dech.

"Nebelvírští jsou hodně zkažená kolej, asi je to nakažlivé. Měli by vás víc hlídat," zamračil se.

"Já například vůbec nenadávám," vypustila jsem z pusy bezmyšlenkovitě. Okamžitě jsem toho zalitovala.

"Vážně?" Podíval se na mě pobaveně Malfoy. Pomalu se zvedl a přiblížil se ke mě.

Pomaličku jsem couvala, sledujíc jeho uhrančivé oči. Historie se opakovala. Bylo to jako ve vlaku.

Měla jsem pocit, že mi vidí až na dno duše. Narazila jsem zády do polic s knihami.

"Víš, že jsme něco nedokončili?" Zeptal se a nervózně si olízl rty.
"Cože?" Vyjekla jsem, on mi snad četl myšlenky.

Srdce mi tlouklo jako o závod. Nenuceně se opřel tak, že jsem měla zablokovanou jedinou únikovou chodbičku.

"Kurva," zaklela jsem pěkně po mudlovsku.

"Kde ses naučila tak pěkně klít?" Pobaveně se ušklíbl.

"To bys chtěl vědět," ušklíbla jsem se a jediným rázným pohybem jsem ho dostala na místo, kde jsem se ještě do té doby krčila já.

"Kurva, ty jsi rychlá," vydechl překvapeně Malfoy.

Ušklíbla jsem se, že mi ukradl nadávku. Na další poznámky se však nezmohl. Bleskově jsem se k němu přiblížila a lapila jeho rty.

Nevím, co mě to napadlo. Ale touha mít nad ním moc a konečně se poddat touze a políbit ty jeho krásné a svůdné rty se nedala dál potlačovat. Líbali jsme se naléhavě.

Levou rukou jsem mu vjela do vlasů a pravou si jej přidržovala za košili. Draco si zatím našel cestu pod moji sukni a spokojeně mi mačkal zadek. Natiskla jsem se k němu ještě blíž. Cítila jsem jeho touhu. Rozpálilo nás to dokonale. Stále si mě přidržoval jednou rukou, druhou mi pomaličku přejel k lemu kalhotek. Toužebně jsem mu vzdychla do úst. Jazykem jsme sváděli bitvu, která byla stále nerozhodná.

Už už jsem se chystala Dracovi zajet do kalhot, když se ozvalo hlasité zalapání po dechu.

"Rone?!" Zděšeně jsem se dívala na svého kamaráda, který rudl vzteky.

"Weasly!" Zavrčel Draco vzteky.

"Malfoy, já tě zabiju!" Vrhnul se na nás Ron.