9.

639 12 0
                                    

Dneska zase jedu za kluky. Šéf v práci mi dal týden volno.

Právě teď jsem byla na nádraží a čekala na Pepu až pro mě přijede.

Pepu jsem nikde neviděla. Rozhlížela jsem se všude a zahlédla jsem Kubu. Stal u svého auta. Rozhodla jsem se jít za ním.

,,Ahoj"pozdravila jsem ho. Pozdrav mi oplatil a objal mě. ,,Pepa dnes pro tebe nemohl přijet tak mě poprosil jestli bych nepřijel pro tebe já"vysvětli mi Kuba. ,,Aha"usměju se chápavě. Kuba popadne mou tašku a dá ji do kufru. Potom nastoupíme do auta.

,,Udělal jsem salát s tuňákem"řekne Kuba. ,,Mňam, zbožňuju salát s tuňákem"na rádiu naťukám písničku rodinej typ od Kuby. Má moderní auto že tam jde pouštět hudba ze Spotify.

Okamžitě si začnu zpívat a Kuba se ke mě přidá. ,,Jsem si myslel že za ty dva dny co si byla pryč tak se mě zase budeš stydět, ale jsem rád že se se mnou bavíš"zabočí do uličky. ,,Bych musela být pryč měsíc"uchechtnu se.

Za chvíli už zastavujeme před barákem.

,,Nik už se na tebe těší. Prý tvé jídlo je lepší než to moje"vystoupí z auta a já taky. ,,Určitě tvoje jídlo je dobré"čekám na Kubu až vezme moji tašku. Pak spolu jdeme do bytu.

,,Jestli chceš pití, tak si vezmi z lednice"ukáže Kuba na lednici. Samozřejmě že mi z té cesty vyschlo v krku tak se jdu napít. Naliju si pomerančový džus.

,,Máš hlad?"optá se mě Kuba. ,,Trochu jo"napiju se džusu.

Kuba vytáhne z lednice salát. Vypadá dobře. Nandá mi na talíř. Položí mi ho na stůl. Sednu si ke stolu a ochutnám ten salát.

Je dobrý. Je tam rajče, paprika, okurka a ledový salát. Pak tam je tuňák. Je to osolené a opepřené. Nakonec tam je majonéza. Musím říct že moc dobré to je.

,,Je to dobré"pochválím mu to. ,,Díky"usměje se. ,,Vidíš Niku? Říká že je to dobré"řekne Kuba Dominikovi, který zrovna přijde do kuchyně. ,,Jé Viky!"obejme mě zezadu. ,,Já nemám rád majonézu a tuňáka takže proto mi to nechutnalo"řekne Domča. ,,Ti udělám jiný salát. S kuřecím masem a bez majonézy"dám si další sousto do pusy. ,,To by jsi byla hodná"jde se napít. ,,Prvně si odpočineš, salát můžeš udělat potom"řekne mi Kuba. ,,Jistě pane!"zasměju se. ,,Ty se dosměješ"podívá se na mě vražedným pohledem. Přestanu se smát. Jakub se, ale potom začne smát taky. Dlouho to nevydržím a začnu se smát znovu. Nik se taky začne smát. ,,Ani nevím proč se směju"řekne Nik. ,,Možná tomu jak se chováte"řekne. ,,Chováme se normálně"přestane se smát Kuba. ,,Ji řekneš ať si jde odpočinout a ona ty řekne jistě pane! Jak jste se na sebe koukli to bylo dobré"zasměje se Nik. Mě už to nepřijde vtipné. ,,No dobré, už se uklidníme. Chci to dojíst"ukážu na salát. Oni si začnou hledět svého a já v klidu dojím salát.

Láskou pohlcenáWo Geschichten leben. Entdecke jetzt