3.

700 7 0
                                    

Jakub
Viky usnula. Vypadá roztomilé.

,,Jakube jsme doma!"zavolá přes celý být Hasan. Zrovna přišli domu s Nikem. ,,Pšt! Viky spí"řeknu mu, když přijde do obýváku. ,,Ouu sorry"jde do kuchyně. Viky se probudí. ,,Ještě spi jestli chceš"řeknu ji. Viky mi nic neřekne. Překulí se na druhou stranu a dal spi. Připadá mi to roztomilé jak se stydí.

Řeknu si že ji musí být zima. Tak jdu pro deku. Dekou ji přikryju.

,,Ty mi balíš sestřenku?"zeptá se mě Hasan. ,,Kámo. Ona je jak moje segra"řeknu mu.

Dlouho jsem Viky neviděl a nemůže se mi líbit hned za jeden den. Stejně ji beru jako kamarádku.

Viktorie:
Když jsem se probudila tak jsem z prvu byla mimo. Za prve že jsem se probudila na gauči a za druhé že tu nikdo nebyl. Tak jsem se rozhodla si udělat menší svačinu.

Udělala jsem si chleba se salámem. Nic jiného tu nebylo. Asi budu muset jít nakoupit.

Když jsem dojedla chleba tak jsem šla do pokoje se koukat na film.

Bylo celkem blbé že nemám notebook a tak jsem se musela dívat na telefonu.

Když jsem byla asi v polovině filmu tak mě začal šíleně bolet zub. Řekla jsem si že si půjdu vyčistit zuby.

Vyčistila jsem si je a pak jsem si šla pro tabletku. Ale zjistila jsem že tu kluci nemají prášky na bolest. Tak co teď? Jediné co mi zbývalo byl studený obklad.

Z mrazáku jsem vytáhla ledy. Zabalila jsem je do utěrky a šla s tím do pokoje. Tam jsem si ledy přiblížila na místo kde mě zub bolí.

Lidi fakt nechcete nikdy bolest zubu.

Myslím že umřu. Budu muset zajít k zubařů. Jenže já tu zubaře v Pardubicích nemám.

Jakub
Když jsem přišel domu tak jsem někoho slyšel brečet. Slo to z pokoje Viky. Okamžitě jsem tam šel. Ležela na posteli a na líčí měla obklad.

,,Co se ti stalo?"zeptal jsem se ji a sedl jsem si vedle ni. ,,Nic"řekla celkem nepříjemně. ,,No to vidím že nic"

Sedla si.

,,Bolí mě zub a vy tu nemáte ani prášek na bolest"řekne mi. ,,Tak půjdeme ho koupit a nebo bude lepší když půjdeš k zubaři"řeknu ji. ,,Nemám tady zubaře"drží si pořad led na líci.

,,Naštěstí já mám zubaře tak můžeš jít k němu pokud tě vezme"

,,Tak děkuju"poděkuje mi.

,,Jestli tě to tak moc bolí tak tě k němu odvezu"řeknu ji. ,,Tak jo, ale musím se obléct"řekne mi a já odejdu z jejího pokoje aby se mohla obléct.

Láskou pohlcenáKde žijí příběhy. Začni objevovat