Devátý měsíc (česká verze)

Kapitola 5 devátý měsíc

Devátý měsíc......
Strach,stres, únava a to hlavně pro mě a pro Childa.
Bolesti břicha se zvyšovali.

Procházka

Držel jsem ruku Childa a oba jsme jsi povídali o dítěti,kde chci rodit.
"Chci rodit doma ! Ve vodě a né v Nemocnici kde je samý stres", řekl jsem vystrašeně. "Ahhh Zhongli neboj, pokuď chceš porodit doma tak klidně", řekl Childe klidně. "Budu rodit ve vaně".

Childe jen vykulil oči, "cože ve vaně jsi šílený ?!".
"Childe,ach jo. Dítě se dá rodit taky ve vaně a je to taky mnohem lehčí lidé říkají".

V plánu jsem měl rodit doma sám z Childem který my pomůže.

Den porodu.

Byl to den jako každý jiný když najednou.

Byl jsem v koupelně a česal jsi vlasy cítil jsem bolest břicha a tak jsem jsi dřepl a držel jsi břicho, v obličeji jsem měl výraz prostě jako kdybych byl v bolesti. Podíval jsem se na kalendář a bylo tam datum porodu. Childe my neměl jak pomoct šel koupit oblečení a jídlo pro dítě které by mělo být brzo mezi námi.
Slyšel jsem otevření dveří, byl to Childe !
"Chi-childe", řekl jsem a spadl jsem když najednou my praskla voda.

Z pohledu Childea

Na zemi ležela tekutina krvavá a hned my došlo že mu praskla voda, utíkal jsem napustit vanu. "Zhongli počkej chvíli hned to bude", řekl jsem a utíkal jsem vzal jsem ho do rukou a dal ho do vany. "Zhongli žádná panika, dýchej hluboce", Zhongli dýchal moc rychle.

Z pohledu Zhongliho

"Aaaggghhhh ! Childe ! Já to nedokážu!", řval jsem a Childe my dával vlasy z mojeho spoceného celá pryč.

"Aaaagggghhhhh ! Ku*va ! Do prd*le!"

"Childeeeee!! Aagghhhhhhjjhh"

"Už nemůžu nedokážu to", řekl jsem a plakal.

"Zhongli ještě trochu"

"Aaggghhhhhhhhhhhhh ! Kur*aaaaaaaaaaa"

"Ano Zhongli dále už je skoro tu !"povzbuzoval mě Childe.
"Aaaaaaagghhhhhhhhhhh !".

"Zhongli..... máme syna !", řekl Childe a já se rozplakal dokonce i on. "Bude se jmenovat Dashi", řekl jsem a Dashi se my už začal přisávat k prsu.

"Childe, má oči jako ty".

Náš syn měl vlasy po mě, hnědé a modré oči. Neustále se smál.

"Zhongli, dokázali jsme to. 9 měsíců utrpení a máme takového nádherného syna. Doufám že jednoho dne bude chodit na misse semnou", řekl Childe a vzal jsi Dashiho do rukou.

Co říct, dostali jsme krásného syna, zdravého a veselého. Vyroste a bude jako my, velicí a dospělí.

(Lidi, vím že tento příběh je velice krátký.
Omlouvám se, zkoušela jsem to nejlepší ale všechny nápady my došli. Ale doufám že se vám můj příběh líbil ❤️

Z pozdravem Saša ❤️)