Láskou pohlcená

1.

,,Dneska jedeš za svým bratrancem Pepou"oznámila mi máma když jsem se ráno vzbudila.

Radostně jsem zapískala. Svého bratrance Pepu mám moc ráda. Spíš mu říkám Hasan. Je to jeho umělecké jméno. Je rapper.

,,Nemusíš pištět"zacpala si své ušní bubínky mamka.

,,Vlak ti do Pardubic jede v deset. Pak tě tam bude čekat Pepa. Nachystej si věci co si tam budeš brát"řekla mi mamka.

Šla jsem si dat do tašky nějaké věci nebo za chvíli budu muset vyrazit.

Potom jsem se oblékla. Oblékla jsem si obličejné béžové tílko, bílou košili a džínové kraťasy. Dala jsem si trochu řasenky a na rty trochu lesku. Vlasy jsem si nechala rozpuštěné a nasadila si své dioptrické brýle.

Když jsem byla hotová tak jsem popadla tašku a šla si do chodby obout boty. Na nohy jsem si obula bílé conversky.

,,Ahoj mami!"rozloučila jsem se s mámou a pak už šla na vlak.
.
.
.
.
Už jsem přijela od Pardubic a teď čekám na Pepu.

,,Viky? Jsi to ty?"zeptal se mě někdo. Otočila jsem se na toho dotyčného. Byl to Pepa. ,,Ano jsem to já"objala jsem ho. Vůbec se nezměnil.

,,Úplně ses změnila"vzal mi tašku z ruky a dal ji do auta. Potom jsme společně nastoupili do auta.

Ano naposled co mě Hasan viděl tak mi bylo patnáct. Měla jsem rovnátka. Vlasy jsem měla spletené do copu. Nosila jsem ošklivý šedý svetr a puntíkatou sukni až po zem. Samozřejmě jsem měla dioptrické brýle. Teď mi je dvacet pět. Ano nevypadám na to. A taky bydlím s mámou, ale to je kvůli toho že jsem bydlela se svoji kamarádkou teď už bývalou. Pohádali jsme se a ona mě vyhodila z bytu. No a já neměla peníze na být tak mi máma navrhla že na par dnů u ni můžu bydlet. Samozřejmě si pak něco najdu.

,,Teď pojedeme ke mě domu. Bydlím s Jakubem"řekne mi Hasan. ,,By mě zajímalo jak vypadá"zapřemýšlím se. Naposled jsem ho viděla kdy ještě neměl moc tetování a ani nevím jestli má nějaké nové. ,,Nech se překvapit"pustí Pepa rádio. Začne tam hrát písnička od Olivia Rodrigo good for u. Hned začnu zpívat a schválně falešné. ,,Aaa! Mě prasknout bublinky!"postěžuje si Hása. ,,To máš smůlu"zasměju se.

,,Nemám"zasměje se nazpátek Hasák. Už zastavuje u jeho bytu.

Oba dva vystoupíme z auta a Pepa mi vezme tašku. Potom jdeme do bytu, který je ve čtvrtém patře.

Když vejdeme do bytu slyším se někoho smát. Nejspíš to bude Kuba.

Vejdeme do obýváku. ,,Čau kluci!"pozdraví se Pepa s Jakubem a Dominikem. Naposledy co jsem je viděla tak byli jiní. Nik neměl tetování a Jakub měl toho tetování miň a navíc neměl dredy.

,,Jé ahoj Viky. Ty ses změnila"obejme mě Nik na přivítanou. Jsem trochu z toho v šoku. Tak trochu vždycky jsem se před kluky styděla. ,,A-ahoj"pozdravím ho stydlivě. ,,Ty jsi kus"pohledné si mě Kuba. Začervenám se. ,,Nebal mi sestřenku!"okřikne ho Pepa. ,,No jo no"protočí očima.

,,Ukážu ti kde máš pokoj"řekne mi Pepa. Poslušně jdu za nim. Mám pokoj hned vedle Pepy. Pepa mi dal tašku na postel a pak šel pryč.

Prohlédla jsem si pokoj. Zdi byli bílé. Byla tu velká postel s šedým povlečením. Vedle postele byla skříň. Nad posteli polička a na parapetě byl kaktus. Bylo to tu sice obyčejné, ale na spaní to stačilo.

Potom jsem si vybalila věci a když jsem byla hotová tak jsem šla za kluky do obýváku. Hráli tam nějakou hru na playstation. Sedla jsem si vedle Pepy. Celou dobu jsem se koukala jak hrají. Nic jsem nemluvila. No jo. Jsem stydlivá. ,,Můžu si zajít pro něco na pití?"zeptám se Pepy. ,,Můžeš"odpoví mi. Zvednu se z gauče a jdu se do kuchyně napít vody.

,,To je furt tak stydlivá?"slyšela jsem jak se zeptal Kuba Pepy. ,,Nejspíš jo"odpověděl mu Pepa. No jo. Jsem stydlivá před kluky. Je fakt logika být stydlivá ve dvacetipěti. Hold už to tak mám.