Asistentka?! (2016)

9.část

Asi po deseti minutách Kai konečně přijde, nastoupí do auta a auto se rozjede. Jen doufám, že bude ticho a nebude, to co se stalo, rozvíjet dál. Jinak budu vraždit.

„Avery, mohla bys mi laskavě vysvětlit, proč jsi na Annu tak vyjela?!"

„Vyjela?! To ona si začala."

„Jenom se tě slušně zeptala na příjmení." Tak slušně? Sakra, nechci se o tom bavit.

„Fajn, přiznávám. Asi jsem to přehnala. Omlouvám se. Tak už se o tom nebavme."

„No mě by ses omlouvat neměla, to Anně."

„Haha, nikdy."

„A pročpak?"

„Ona je tak... tak... růžová, blonďatá, furt se jen culí a ani nemluvě jestli má vůbec něco v hlavě. To nemůžeš myslet vážně."

„Takové typy žen ti vadí?"

„Jen pro informaci, NE! Teď se tu chceš bavit o typech ženských? Na to bych musela bejt lesba, a to nejseeeem!" Už mi přetékají nervy.

„Sakra, Avery. Co je to s tebou, snažím se s tebou normálně mluvit." Vyjel pro změnu on na mě.

Dál už jsem nic neřekla a mlčela celou cestu.

Auto zastavilo. Ale ne u Kaiova bytu. Ale u domu... paní Badeové?

„Co tu děláme?"

„Důvod, proč jsem se v atelieru zdržel o něco déle byl, že mi paní Badeová volala. Říkala, že s tebou potřebuje naléhavě mluvit." Nechápala jsem, co je tak naléhavého..?

Vyběhla jsem z auta a hnala hned ke dveřím. Kai šel pomalu za mnou.

Zazvonila jsem a za chvíli se ve dveřích objevila paní Badeová a měla podivný výraz. Jako by mě litovala. Ale proč?

„Ach Avery. Jsem ráda, že jsi přišla. Přišel mi dopis pro tebe, jde o tvé rodiče." To si ze mě někdo dělá srandu, tak dneska se o nich budeme bavit nonstop?!

„Cože? To jde jen o tohle? V tom případě nemám zájem. Cokoliv co se jich týká, mě nezajímá." Pomalu jsem se otočila, minula Kaie a zamířila zpátky do auta. Když mě paní Badeová zastavila.

„Avery, ty to nechápeš. To není normální dopis... je to pozvánka na pohřeb..."

„Cože?!" Podlomí se mi kolena a kleknu si na zem.

O co tu sakra jde... dnes mám ale Den blbec!