The sign of Rose || Sherlock I.

Blood...

Z pohledu Salome

Podívala jsem se na Johna a poté, i když ne moc šťastně, na Sherlocka a přečetla si SMS. Hned potom přišel obrázek ulice, slepice a trávy. Prudce jsem vstala.

"Tak jo lidi, tohle není sranda. Buď tady zůstanete a mě, Johna a toho idiota budete ignorovat anebo jděte domů." sdělila jsem hostům. Nikdo ale pryč nešel, všichni nás začali ignorovat. John s idiotem vstali a šli jsme do kuchyně. Otevřela jsem svůj MacBook a zapnula Google maps.

"Tak jo, zase šifra. Já ho začínám velice silně nenávidět." sdělila jsem klukům a znova si prohlédla poslané MMS.

"Teprve teď?" optal se mě udiveně idiot.

"Sklapni laskavě."

"Ale ještě před několika lety si se líbala s masovým vrahem."

"Drž už laskavě hubu idiote."

"Proč mi říkáš idiot?"

"Protože seš idiot."

"Hele jste jako manželé po dvaceti letech..." přerušil nás John, "Snad se nechcete zase hádat. Jinak tobě Sherlocku budu říkat taky idiot a tobě Salome, moje oblíbená přezdívka z dětství, kterou jsem tě vždycky sral, osypaná veverka."

Idiot se po téhle větě potupně pousmál a já vzala první knihu, kterou jsem měla po ruce, můj slovník němčiny, a majzla idiota po rameni.

"Tak jo máme ulici, slepici a trávu..." začala jsem a hypnotizovala display mé Xperie, "To-je-ale-pitomost."

"No tak to bude určitě ulice, která má v názvu slepici a roste v ní tráva..." okoušel své štěstí John, Sherlock si vzal k sobě můj notebook a cosi tam hledal.

"Johne skoro dobře. Ano, je to ulice, ano roste v ní tráva, ale v názvu nemá slepici. Slepice se tam chovají a v Londýně je pouze jedno takové místo - Hackney City Farm." sdělil nám a notebook otočil našim směrem. Měl pravdu, ihned jsme si vzali bundy a kabát, ale paní Hudsonová nás zkřížila cestu se psem v ruce. Ten byl sladkej...

"Vy někam jdete?" optala se a tam pes začal štěkat. Idiot na něj jenom čuměl jako... No jako idiot, "A tohle je Besi, fena Německého ovčáka. Našla jsem jí, neboje infekční není."

"Říkala jste Německého ovčáka? Můžu si jí půjčit?" optala jsem se, vzala vodítko a vyběhli jsme ven.

"Ty sis toho pas vzala?" optal se mě John.

"Jop, může se hodit." odpověděla jsem mu.

Doběhli jsme na Hackney City Farm. Na chodníku byla krev a roztrhané triko. Idiot, nebo radši Sherlock, si místo prohlížel. Besi pořád něco očichávala a byla neklidná. Něco mi tady nehrálo. Na zemi byla jenom spousta krve a roztrhané triko... A v tu chvíli mi to docvaklo.

"Dej sem to triko," požádala jsem idi... Sherlocka. Ten mi ho podal, já jsem mu ho vytrhla z ruky a přiložila ho Besi k čenichu.

"Hledej," šeptla jsem k ní. Chvíli to trvalo, ale nakonec chytla stopu. Sherlock chtěl něco namítnout, ale jakmile jsem nasadila svůj arogantní ksicht, tak radši mlčel. Nešli jsme moc daleko a Besi začala hrabat v zemi. Po dokončení své práce si sedla na zem a vyplázla jazyk. Podívala jsem se do jámy a vytáhla černý iPhone 5. Byla tam jedna přijatá SMS.

"Tak se Besi nakonec hodila," podotknul Sherlock a díval se na SMS.

"To musíte být hodně šikovní, že jste to našli a vyhrabali. Počkejte si na zítra. Veselé Vánoce. JM."

Tak další kapitolka je tady. Doufám, že se vám líbila. Moriarty si nedá pokoj ani na Štědrý den a mají psa. Pomůže jim Besi ještě? Našli by bez ní zahrabaný mobil? A Najdou ty zbylé tři ztracené dívky? Budu ráda za komenty a votes. :)