Vítej zpět Dippere Pinesi (Probíhá korekce)

Vítejte zpět

Autobus přijel na zastávku. Mabel se usmívala a já přemýšlel jak tam tenhle rok prožijeme dobrodružství. Jen jsem doufal ,že se nevrátí Bill. Nastoupili jsme do autobusu a koukali z okna. Asi po deseti minutách se nám začali klížit víčka a než jsem stihl cokoli říct oba jsme usnuli. 

Probudily mě až ostré paprsky světla.Viděl jsem ceduli :Vítejte v Městečku záhad. ,,Mabel vstávej, už jsme tady!" Křičel jsem na sestru a třásl s ní. Mabel si protřela oči a posadila se. ,,Příště to zkus jemněji!" Řekla a začala hrát paní uraženou. Vystoupili jsme z autobusu. Najednou jsem uslyšel známý hlas. ,,Nazdar bando." Podíval se směrem odkud hlas vycházel. ,,Soosi!" Vykřikl jsem s radostí a už jsme k němu s Mabel utíkali . ,,Nastupovat!" Zavelel Soos a všichni jsme nastoupili do jeho auta. ,,Jak jde obchod?" Zeptal se potichu aby nás Mabel neslyšela. ,,Vzkvétá." Řekl mi potichu. Zbytek cesty k tajemné chýši pokračoval klidně. 

U chýše stála stará rachotina zlejdy Stana. ,,Mabel vstávej, prastrejdové už jsou tady!" Křičel jsem na ni. Hned jsem to dořekl, Mabel se  odpoutala a letěla do chýše jak zapálená rachejtle (Nevím proč ale vždycky když myslím na rachejtle se mi vybaví odpalovačka se Zlejdou Stanem).,, Vy už jsi tady?" Slyšel jsem hlas z chýše. Podle hlasu bych řekl že je to Zlejda Stan.,, Kde máš bráchu?"Zeptal se najednou. Mabel strčila do dveří a ty se otevřely. Zlejda na mě koukal a já koukal na něj. ,,Tak už se pojď vybalit Dippere!" Zařvala mi Mabel do ucha. I Zlejda začal koukat do stropu. Běželi jsme do pokoje. Úspěch. Tentokrát byla koza na sestřině posteli. Jenže my to neřešili a už se vybalovali. ,,Hele Dippere není ten obraz nějak nakřivo." Zeptala se Mabel. Měla pravdu. Obraz byl nakřivo. Když jsem ho odhrnul spatřil jsem tohle :

 ,,Mabel rychle přiveď prastrejdy! Tohl by měli vidět!" Rozkázal jsem jí. Ona rychle seběhla dolů. Když se vrátila měla v zádech Forda i Stana. ,,Co to má znamenat Forde?"Zeptal se Zlejda.,,Sám nevím, ten obraz jsem sem nevěsil." Vysvětlil mu Ford.Mezitím co se ti dva hašteřili jsme Mabel a já koukali na své portréty.Já a Bill, nemohl jsem tomu uvěřit.Ségra po pěti minutách odešla.Nejspíš ji to přestalo bavit.Já sice přetrval ale po chvíli jsem usnul., ,Koukám,že jsi jediný,kdo to vydržel."Uslyšel jsem jakýsi hlas.,,Kdo jsi? Ukaž se!"Vyzval jsem ten hlas.,,Myslím ,že odpověď znáš sám Borovice."Řekl ten hlas,,Táhni k čertu Bille!"Zařval jsem.,,Klídek mladej.Já nejsem Bill Cipher."Uklidnil mne., , Tak kdo jsi?"Zeptal jsem se.Přede mnou se objevil obrovský záblesk světla. Podíval jsem se před sebou.