zatracená láska

první den na střední

Celý večer jsem nemohla na spaní ani pomyslet. Když si představím že za pár hodin budu na harvardu a z velkou pravděpodobností se uvidím z Jacobem je neskutečná. Snažila jsem se alespoň na hodinu zaspat abych ráno nebyla ospalá ale nešlo to.
Ráno jsem musela vstávat ve čtyři aby jsem všechno v klidu stihla, v šest jel totiž vlak. Tady je další věc ve které si s Anne nejsme podobné. Ona je ranní ptáče, miluje východ slunce a vstávání brzo. Většinou jde spát okolo deváté večer a vstává v pět aby stihla východ slunce. Kdežto já jsem noční sova. Miluju když chodím spát v jednu ráno a pak se můžu vyspat až do desíti do rána.
"Zlato vstávej" Volala na mě mamka a já se celá ospalá snažila dostat z peřin. Na mobilu jsem od Anne měla asi šedesát textovek jak se těší a je celá ve stresu. Normálně bych ji uklidnila ale teď sem ve stresu byla i já. "Už jdu mami" Oblékla jsem si můj outfit a šla si dát mobil a nabíječku do batohu a z kufrem sem šla dolů po schodech. "Dobré ráno moje princezno" Začal táta, jen sem se na něho podívala a kývla hlavou. Přece jen byly čtyři a já hodlám celou dobu ve vlaku spát.
Snědla jsem snídani a s Anne jsme šli na nádraží.

"Nemůžu uvěřit že opravdu jedeme na Harvard!!" Řekla Anna nadšeně. Upřímně nechápu jak někdo může být ve čtyři ráno tak produktivní a natěšení. Takže jediné co ze mě opět vyšlo bylo pevně obejmutí.
Nasedli jsme do vlaku který byl naplněný lidmi kteří také jeli na Harvard. My jsme si sedli k Lukovi a obě nás projel pohledem. No nebudeme si lhát spíše mě. "Strašně ti to sluší ale jak ti to k sakru prošlo z mamky?" Usmála jsem se. "No víš už sem velká holka" Řekla sem zkráceně, Luke se usmál a my jsme si celou dobu povídali.
"No ale netěším se jak potkám Jakoba! Bude zas prudit" Řekla Anne a protočila očima. V ten moment ve mě drklo. Jak sem mohla zapomenout že uvidím Jakoba!