Epilog

1.6K 65 17
                                    

Nakonec, když se na svůj život Hermiona koukala zpětně, uvědomovala si, že měla to největší šťestí jen díky ministerskému zákonu. Poznala jak moc citlivý a milující je muž, jako Severus Snape. Jejich dcerka Chloe Sophie se narodila 13. 3. 2002 a oni se stali pyšnými rodiči. Byla jejich světlo ve tmě a její bratr, který se narodil o tři roky později byl úplně to samé.

Milovala svůj život. Milovala svou úžasnou rodinu a stala se tím, o čem snila už jako dítě. Ve svých 28 hrdě usedla na mohutnou koženou židli s kolečky za ještě mohutnější tmavý stůl v kanceláři ministra kouzel. Od té doby tedy ministrině.

Severus i nadále vyučoval v Bradavicích lektvary. Bylo to jeho životní povolání a koníček. Vůbec mu to nevadilo a kolikrát se i stalo, že se ho studenti ptali, jestli je v pořádku, jen kvůli tomu, že vešel do učebny s úsměvem na tváři. Po pár letech si na to už zvykli a dokonce zjistili v těch svých dubových palicích, že je to vlastně velmi dobrý učitel.
...................

,,Mami! Pojď nám říct pohádku!" Volala sedmiletá Chloe na svou matku z postele. Její mladší bratr ležel na druhé půlce dvoulůžkové postele, která se nacházela úplně u zdi, kvůli bezpečnosti jejich malého syna, který už nechtěl spát s nimi. Jen se usmála a odložila umytý talíř do poličky. ,,Už jdu miláčci!" Zavolala na ně zpět a zastavila vodu.

Vyšla po schodech do patra a hned zamířila k otevřeným dveřím. Světle šedý pokoj osvěcovalo světlo z noční lampy a v posteli už leželi její nejmilovanější lidé. Usmála se a posadila se do křesla vedle postele. ,,Jaký chcete slyšet příběh?" Zeptala se a Chloe se hned tiše zasmála. ,,O tobě a tatínkovi." Řekla hned a Damian Snape hned souhasně přikyvoval. Hermiona se jen zasmála a začala vyprávět.

Obě děti ten příběh už znali naspaměť ale i tak ho stále chtěli slyšet. Hermiona jim ho vždy řekla, protože na to s radostí vzpomínala. ,,Mami?" Promluvila na ní po dokončení příběhu Chloe a Hermiona na ní hned pohlédla. ,,Copak lásko?" Zeptala se a vstala z křesla. ,,Nelituješ někdy toho, že jsis musela tátu vzít?" Zeptala se se zájmem a Hermionu to překvapilo. Jejich dcera i syn byli velmi inteligentní děti, ale nikdy nečekala podobnou otázku. ,,Chloe, co tě to napadlo, zlatíčko? Jistě, že toho nelituji. Bez toho zákonu bych nikdy neměla tebe a Damiana. Nelituji toho a miluji vás stejně tak jako miluji vašeho otce. Ale teď už spát, broučku. Je moc hodin." Řekla jí popravdě a políbila jí na čelo. Lépe jí přikryla a stejně tak i Damiana. I syna políbila na čelíčko a chvíli rozmýšlela, jestli ho nemá vzít sebou do ložnice, ale pak se rozhodla ho zkusit nechat přespat celou noc v pokoji.

Zhasla lampičku a vydala se z pokoje. Potiše zavřela dveře a otočila se. V ten moment málem vyletěla z kůže. Naproti ní se o zábradlí zády opíral Severus jako by se nic nedělo. ,,Severusi! Málem jsem dostala infarkt." Pokárala ho lehce pobaveně a Severus k ní s úsměvem přešel a objal kolem pasu. ,,To se ti moc omlouvám, lásko. Bylo hezké slyšet, co si doopravdy myslíš a musím tě hned i ujistit, že to vše cítím stejně. Miluji tě a stejně tak i ty dva malé rarachy, které bych bez tebe nikdy neměl. Moc ti děkuji za tak úžasné děti." Řekl jí a Hermiona se snažila marně zastavit slzy dojetí. Severus se na ní starostlivě podíval a Hermiona se tiše zasmála a začala si mávat rukama před obličejem. ,,Jsi v pořádku?" Zeptal se a chytil jí jemně za boky. Hermiona se na něj usmála a políbila ho. ,,Ano, to jen ty hormóny." Povzdechla si hraně a se širokým úsměvem sledovala Severusovu překvapenou tvář. ,,Ty jsi těhotná?" Zeptal se polohlasně a přesunul pohled z jejího obličeje na břicho. Hermiona se usmála a vzala jeho dlaň do své. Následně je obě přitiskla ke svému ještě plochému břichu. Severus se usmál a zdvihl pohled zpět k její tváři. ,,Jak jsem řekl před tím. Miluji tě a toto je jedna z nejlepších zpráv jaké jsem kdy slyšel. Všechny tři oznámení, že jsi těhotná, patří mezi ty opravdu nejlepší zprávy." Usmál se na ní a hned jí i dlouze políbil. Opravdu nemohl být v životě bez té úžasné a paličaté Nebervírky nikdy šťastný. A ona bez sarkastického bručouna z koleje zmijí taky ne.

○○○○○○○The End○○○○○○○

Manželé z donuceníNơi câu chuyện tồn tại. Hãy khám phá bây giờ