Icy Love

58

Maya

"Raději bych ti to ukázal," zašeptal mi proti rtům, než si je vyžádal v tvrdém polibku. Pustil můj obličej a spustil ruce dolů, obtočil je kolem mého útlého pasu, když si mě přitáhl blíž k tělu.

Moje tělo se přizpůsobilo jeho. Velké proti malému. Jeho sevření bylo neústupné, když jsem mu polibek opětovala se stejnou intenzitou. Když se odtáhl, byla jsem v něm ztracená a na protest zasténala. "Psst. Mám tě," zamumlal skrz mlžnou mlhu, která mi zatemňovala myšlenky.

Christian se sklonil, vklouzl mi paží za záda a kolena, než mě zvedl do náruče a přitiskl si mě k hrudi.

"Pusť mě?" Řekla jsem.

Tiše se zasmál do mého ucha a vtiskl mi pusu. "Uvolni se, Mayo," konejšil mě hlubokým a hrubým hlasem.

Po jeho slovech jsem se okamžitě uvolnila v jeho náručí a objala ho rukama kolem krku. "Kam mě to vedeš?"

"Pokládáš příliš mnoho otázek," řekl. Christian se na mě podíval dolů, jeho rty se zvedly v mírném úsměvu, oči se mu leskly intenzitou – stejnou intenzitou, kvůli které jsem pokaždé ochabla v kolenou a srdce se mi rozbušilo.

"Ale..."

Jeho paže se kolem mě varovně sevřely. Když nás Christian vedl chodbou a zastavil se před jeho ložnicí, nemusela jsem se na nic ptát. Když otevřel dveře, nepodíval se na mě, ale viděla jsem na jeho rtech úsměv.

Vešel dovnitř a kopnutím zavřel dveře. Jakmile jsme byli uprostřed místnosti, spustil mě dolů, až moje nohy dopadly na podlahu. Christian mě otočil tak, že jsem stála čelem k němu.

"Už nebudeš potřebovat moje sako, protože budeš spát se mnou."

Věděla jsem, že to přijde. Věděla jsem, co řekne, ale i tak mě ta slova překvapila. "Christiane," zašeptala jsem a udělala krok blíž k němu. Vzal mou čelist a přejel palcem po lícní kosti. Přitiskla jsem mu tvář do dlaně a z mých rtů uniknul spokojený povzdech.

"Ale proč?" zeptala jsem se, chtěla jsem mu dále rozumět.

Christian se široce usmál a opřel se čelem o mé. "Včera v noci jsem se vyspal nejlépe za celý můj život," řekl.

Přistoupila jsem blíž. Byl stejný jako já. Rozplynula jsem se v jeho těle, jeho sladká slova, modré oči a jemné doteky ovládly mé smysly.

"Je to jednoduché. Potřebuješ mě a v některých ohledech potřebuji i já tebe," pokračoval Christian s upřeným pohledem na mě. Těžce jsem polkla, zvedla ruku a položila ji na jeho.

Stejně jako on byl můj klid...měla jsem na něj stejný účinek i já.

Zvedla jsem druhou ruku a položila jsem mu ji na tvář. „Přinášíš mi mír. nevím jak. Ale jsi to ty. Zaháníš to všechno pryč. Bolest. Temnotu. Zranění. Cítím mír, když jsem v tvé blízkosti."

Viděla jsem, jak se Christian usmál a pomalu přiblížil své rty k mým. "Já vím," zašeptal nazpět, než si vzal mé rty. Přesunul ruku na zátylek a pevně mě držel. Jeho polibek byl jemný a sladký.

"Měli bychom jít spát," řekl a odtáhl se. Jeho hlas byl chraplavý a hrubý. Jak se jeho oči ve světle nebezpečně leskly, věděla jsem, že to byla poslední věc, kterou chtěl udělat.

Ale byla jsem vděčná, že se odtáhnul. Na víc jsem nebyla připravena. Ať už bylo mezi námi v tu chvíli cokoliv... už toho bylo příliš.

Christian mě pustil a já ustoupila. "Potřebuji se umýt. Udělej si pohodlí." Kývl směrem k posteli.