Nepřemožitelná smečka

Přepadení

Hned jak vyšel z úkrytu upřel na mě svůj zrak. Bylo poznat že neví co má dělat a tak se na mě stále díval. Seskočila jsem z menší skalky dolů. Teď jsme byly ve stejné výšce, i Nikolas vylezl ze svého úkrytu. 

Teď bylo vidět že znejistěl, a to hodně. Až teď mi došlo že neznám jeho jméno. ,,Jak se tedy jmenuješ?" řekla jsem. ,,Marco." Tak tedy ,,Marco, nemusíš se ničeho bát..."   ,,Tak proč tu tedy jsem." skočil mi do řeči Marco.  

,,Jsi tu proto že bych tě potřebovala ve smečce, vidím v tobě potenciál pro mou smečku." odpověděla jsem. Teď vypadal zmateně, až překvapeně. Je pravda že ho moc dobře neznám ale on ten potenciál má, cítím to. 

Chvíli jsme na sebe nějakou tu chvíli koukali, po nějaké době konečně promluvil. ,,Dobře přijímám." Málem jsem vyskočila radostí, ale udržela jsem si postavení alfy a zůstala v klidu.

 ,,Dobře zítra se tu opět sejdeme a ukážeš nám svoje schopnosti a instinkty lovce." jen kývl na souhlas. 

Nikolas vše pozoroval a po chvíli si lehl a začal odpočívat, jen jsem se tomu zasmála a vyskočila si opět na tu skalku. Lehla si a odpočívala. Kluci udělali to samé jen s jednou výjimkou že leželi pod skalkou a pozorovali okolí. 

Jak jsem tak přemýšlela, podívala jsem se na měsíc. Zbývaly tři dny, tříčlenná smečka bude muset stačit. Snad to vyjde a bude ze mě dobrá alfa, se silnou smečkou.  

,,Jdeme." řekla jsem a bleskovou rychlostí seskočila ze skalky dolů, hned jak jsem dopadla na zem jsem se rozběhla vstříc stromům. Stromům jsem se snadno vyhla a pokračovala v běhu. Kluci mi sotva stačili, sotva popadaly dech. 

Za chvíli jsem je už ztratila z dohledu, zpomalila jsem a ladně se procházela. Když už se dlouho nevraceli začala jsem mít strach. ,,Co když se jim něco stalo?" tuhle otázku jsem si říkala v hlavě pořád dokola. 

Doufala jsem že to není pravda, doufala jsem marně, uslyšela jsem totiž Nikolasovo vytí. Co nejrychleji jsem se vydala tím směrem, běžela jsem co mi síly stačily. Hledala jsem podle pachu a zvuku, až jsem je našla. 

Bohužel na tom nebyli nejlíp. Začala jsem hlasitě vrčet a celá jsem se naježila. Byla jsem schopna za jakýchkoliv okolností zaútočit.

Tak konečně další kapitola. Snad se líbila. Bye!❤🐺

377 slov