mráz přejel po zádech
a vztyčil se nad tělem
ležícím
v útlém uzlu
na zemi
a v chladu
třáslo se v opovržení
a v pudu
aby chránilo si důstojnost
nechte to dítě
které pláče
nad rozbitou hračkou
nechte to dítě
žít si po svém
všichni jsme ještě dětmi
jen tváříme se dospěle
i když naše duše plavou
nad rozlitými pocity
můžeš za to ty
že chvěješ se v chladném ránu
jak v noční pustině
můžeš za to ty
ВИ ЧИТАЄТЕ
co oči nevidí, to srdce nebolí
ПоезіяPRVNÍ SBÍRKA básně, kde jsem sepsala pravdu, kterou jsem tehdy nedokázala vyjádřit jinak než ve verších. vzpomínala jsem, přemítala a tiskla do svých neobvyklých poezijních výstřelků vše, co bych nebyla schopná vyjádřit v běžné konverzaci. má poez...
