paprsek světla
dopadl na zem
pošpiněnou výkřiky mrzáka
nemizel
jen čekal
až si jej všimnou
ty oči
v zápletu slz
a tak pozvedl pohled
a natáhl ruku
posetou voláním z naivity
stínem skrytý
v kápi ponížení
prosil paprsek o naději
paprsek vymizel
jak vzpomínky na krásno
a ponechal mrzáka
samotě
a jim
CZYTASZ
co oči nevidí, to srdce nebolí
PoezjaPRVNÍ SBÍRKA básně, kde jsem sepsala pravdu, kterou jsem tehdy nedokázala vyjádřit jinak než ve verších. vzpomínala jsem, přemítala a tiskla do svých neobvyklých poezijních výstřelků vše, co bych nebyla schopná vyjádřit v běžné konverzaci. má poez...
