Vidím to jinak

Jsem zpátky

Becka

Tak jo Becko, teď se koukej sebrat a padej do práce, nemusíš kvůli jedný hádce hned přijít o místo ne... - ahhhhhh! - sakra, cos to zase provedla! No nic, už na to nemysli, teď hezky vyjdeš na ulici a budeš se usmívat a nikdo nic nepozná.

„Dobré ráno slečno Becko."

„Dobré Micku." - Vidíš, krásný ráno, všechno, jak má být.

Becka pokračuje stále rovně po ulici až dojde ke vstupu do metra, kam rychle zabíhá, protože už slyší přijíždějící vlak. Pokud ho stihne, přijde konečně jednou do práce včas.

Po příchodu do práce ji hned zdraví, s úsměvem na rtech její kolega, "ajťák" a hlavně obdivovatel, Chris.

Bože zase tenhle idiot - ...„Dobré ráno B, jak si se nám vyspinkala?"

„Líp už by to ani nešlo, jak se máš?" odpoví Becka s veselou přetvářkou.

„Ale jo, jde to, mimochodem, chce s tebou mluvit šéfka."

„Proč!? Co chce? Vždyť jsem přišla včas!"

„Nevím, víc mi neřekla. Jen, že až tě uvidím, mám tě za ní okamžitě poslat."

Skvělý. Ta nosatá nádhera mi ještě chyběla... - Becka si odloží věci na stůl a labyrintem open spacu se prodírá do kanceláře své šéfredaktorky. Zaklepe, zhluboka se nadechne a na vyzvání vejde. Paní Roseová sedí za stolem a telefonuje. Je to dáma ve středním věku. Vysoká, štíhlá, ale ne příliš pohledná. Vlasy má černé jako uhel, našli byste už i šediny. Tvář má ošlehanou životem a jejímu zjevu dominuje velký nos zasazený mezi dvěma hlubokýma očima, zelenýma jako žabinec. Becka si na její pokyn sedá a čeká až její šéfová dokončí, jistě velmi důležitý, obchodní hovor.

Tak dělej ty krůto, musim psát tvoje pitomý články. Půlku pracovní doby tady prosedim a pak ještě nadáváš, že neodevzdávám v termínu. Se nediv, když furt musim bejt tady.

„Dobré ráno, slečno. Díky, že jste přišla, dneska dokonce včas..."

Ňáká vtipná při pátku ne...? - „Slíbila jsem přeci, že se polepším."

„Ano to jistě, jsem ráda, že jste své slovo dodržela. Ale teď už k věci." - No to snad ani není možný. Už? Po dvou minutách? Většinou prokecáš vo hovně tak 10.

„Takže, jak jistě víte, náš časopis na tom není úplně nejlíp..." - To je div, taky kdo by takový kraviny čet? - „...Rozhodli jsme se tedy, že založíme novou rubriku. Trochu víc sportu, víte. Rozhovory s profesionálama, jejich tipy na zdravější životní styl, jak trénujou a podobně. A samozřejmě taky nějaké ty pikantnější otázečky." - Pecka, takže nakonec k tomu všemu ještě přidáme bulvár. Proč, že tady pracuju?

„Promiňte, ale pořád nechápu, proč jste si mě zavolala."

„No, taky potřebuju někoho, kdo ty rozhovory napíše."

„Samozřejmě, a to mám být jako já?"

„Ovšem, proto jste tady. To ale není všechno, vzhledem k tomu, že Raul je nemocný budete muset vzít i jeho rozhovor. Ostatní už mají práci rozdanou. Nechal vám prý na stole nějaké podklady, s něčím už začal."

„Aha a jakou si tak představujete délku?"

„Vzhledem k tomu, že tato rubrika bude úplně nová, chce to nejdřív čtenáře ozkoušet, takže půjde celkem o čtyři rozhovory. S ostatními se domluvte na různých otázkách, jaké budete pokládat, budete taky zpovídat dvě ženy a dva muže. Tím zjistíme, jaké otázky čtenáře nejvíce zajímají a jestli raději přijímají rady od sportovců nebo od sportovkyň. Až budeme mít nějaký feedback, začneme dělat jen jedno nebo dvě interview do čísla."