B.A.D

Nová škola

Ráno jsem mě probral nepříjemný hlas budíku. Zaklapl jsem ho a podíval se na hodiny. "6:30" povzdychl jsem si a tupě hleděl do stropu. Po chvíli ležení jsem vstal a rozsvítil. Světlo mě ihned oslepilo a já musel zůstat chvíli nečinně stát. Poté jsem zamířil ke skříni a otevřel ji. Vytáhl jsem černé potrhané džíny, modrou kostkovanou košili a černou mikinu s kožíškem. Nasoukal jsem to všechno na sebe a na krk si ještě pověsil šňůrku s klíčkem. Šel jsem do koupelny, kde jsem si opláchl obličej a nějak úhledně upravil vlasy. Protáhl jsem se a hluboce zívl. Vyčistil jsem si zuby a zamířil dolů na snídani. Nikdo už dávno nebyl doma, všichni už byly v té své vysněné práci. Vytáhl jsem mléko, müsli a misku s lžící. Nasypal jsem si müsli do misky a zalil je mlékem. Švihl jsem sebou na gauč v obýváku a pustil si televizi. "Sračka, sračka, sračka ..." přepínal jsem kanály. Konečně jsem došel na něco zajímavého. Byl to hudební kanál kde hrála moje oblíbená kapela. Pobrukoval jsem si melodii a šel uklidit nádobí. Když písnička skočila, ohlásil moderátor koncert. Vyhrajte koncert slavné skupiny Paradise! Hlasujte na webu blablabla o vaše město!" Hned na to tam pustili mého kdákajícího bratra. "Ta hlava se nasere fakt všude! A na můj oblíbenej kanál!" rozkřikl jsem a skočil na pohovku po ovladači. Naštěstí jsem to stačil vypnout než přišel refrén. Já proti Yukimu nic nemám, jen je občas vážně nesnesytelnej. Podíval jsem se na hodiny. "Hmm ... 7:15. Už bych měl jít." zamumlal jsem si sám pro sebe a zamířil do chodby. Nazul jsem se do černomodrých tenisek, vzal tašku a vyrazil na bus. S každou další školou je cesta autobusem otravnější.

Autobus zastavil před velkým areálem plným rozkvétajících sakur. Vykročil jsem za kovovou bránu a rozhlížel se kolem. Kolem mě spousta lidí a všichni se dívali na mě. Nedával jsem pozor a narazil do jedné dívky. "Och, omlouvám se." řekl jsem slušně. Ona se na mě otočila a opravdu si nešlo nevšimnou jejího výstřihu zvýrazňujícího její ženské rysy. "V pořádku." usmála se na mě. "Jsem Yori, chodím do čtvrťáku." podala mi ruku. "Já Shin a dneska tady nastupuju do třeťáku." stisknul jsem jí ruku. "Oi! Ty musíš být ten nováček z rodiny Seraty." její oči se rozzářily. "Jo to jsem." řekl jsem nejistě. "Super! Ukážu ti tvoji třídu!" mrkla na mě a už si to kráčela ve své krátké sukni do budovy. Doběhl jsem ji a šel s ní. Cestou jsem se rozhlížel kolem sebe. Vypadalo to tu jako každá obyčejná škola. "Tak tady je tvá třída." zastavila se Yori. "Raději bys měl počkat na učitele, ten tě seznámí." mrkla na mě. "Jo jasný. Dík." pronesl jsem s nezájmem a opřel se o zeď naproti dveřím. Chodbou právě procházel blonďatý kluk s řetízkem v puse. Prudce otevřel dveře třídy a s rukama v kapsách vešel. Mezitím přišel učitel, který se mi začal na chodbě představovat a tak podobně. Poté otevřel dveře a pobídl mě, abych šel za ním. Do své nové třídy ...

Obrázek - Shin