Brother's best friend

5.

,,Měli bychom jít než se po nás začnou shánět." podotkla jsem v objetí. Přikývl a pustil mě. Beze slova se rozešel pryč. Okey, jako by se nic nestalo, chápu. Počkala jsem ještě chvilku a pak se vydala za ní.

,,Tak mi už pojedeme." uslyšela jsem z obýváku. ,,Mack! kde jsi byla hledali jsme tě." pozvedla babi obočí. ,,Byla jsem se projít, potřebovala jsem jít na vzduch." vymluvila jsem se. Nikdo to více nerozebíral. ,,Tak se mějte a zase někdy přijeďte." řekl děda a my jsme nastoupili do auta. Auto se rozjelo, nasadila jsem si sluchátka a nechala se unášet tóny mojí oblíbené písničky.

Auto zastavilo před naším domem. Všichni jsme vstoupili vydali se domů. Vinnie šel k nám, už mě to ani nepřekvapovalo. Jeho rodiče se o něj starají asi stejně jako ty naši o nás. S Jadenem zapnuli xbox a začali se dohadovat o ovladače . Protočila jsem očima a radši si šla nahoru číst.

Dočítala jsem poslední stránku knížky, když se ozvalo klepání na mé dveře. S tichým dále se dveře otevřeli. Stála v nich Zoe s úsměvem na rtech. Rychle za sebou zavřela a skočila ke mě na postel. ,,Hádej co se stalo!" vykřikla a zase se usmála. ,,Netuším, ale věřím, že ty mi to řekneš." zazubila jsem se a čekala co z ní vyleze. ,,Včera večer jsem se vyspala s Vinniem!" vyjekla šeptem a začervenala se. ,,Cože jsi?!" myslela jsem, že blbě slyším. ,,Že jsem se s ním včera vyspala. Chtěla jsem za ním jít už dřív, ale nikde jsem ho nemohla najít. Pak se objevil někdy o půl jedný v obýváku. Chvilku jsme si povídali, pak jsme šli do pokoje a-" ,,Myslím, že detaily můžeš vynechat." přerušila jsem ji. Tohle jsem nečekala. ,,Jasný promiň, ale jsem z toho nadšená! Konečně si mě po těch letech všiml." řekla zasněně. ,,Myslíš, že to pro něj něco znamenalo?" zeptala se. ,,Netuším, ale je dole. Můžeš se ho zeptat."pousmála jsem se. ,,Máš tam bratra, až budeme sami, zeptám se ho. Měj se, řeknu ti to všechno ve škole." zasmála se a opustila pokoj. Co sis myslela? Moc dobře jsem věděla, že to takhle dopadne, ale netušila jsem, že to udělá takhle rychle. Však jsem se s ním půl hodiny předtím líbala! Zatřepala jsem hlavou a vypustila všechny tyhle myšlenky. Unaveně jsem padla hlavou do polštáře a chvilku na to usnula.

Vzbudilo mě prásknutí domovních dveří. Že by se rodiče vrátili domů takhle brzo? Vyhrabala jsem se z postele, seběhla schody a v obýváku mě čekalo překvapení. Nejen, že tu byl Vinnie, ale kousek od něho stál Josh s kytkou v ruce. Ihned mě zaregistroval a rozešel se ke mě. ,,Zlato, moc se omlouvám! Byl jsem opilí. Víš, že bych to jinak nikdy neudělal." řekl a smutně na mě pohlédl. Nenápadně jsem se podívala na Vinnieho, Který Joshe propaloval pohledem. Za normálních okolností bych tohle nikdy neudělala, ale něco ve mě prahlo po pomstě. Stoupla jsem si na špičky a Joshe políbila. ,,Odpuštěno." řekla jsem mu do rtů. ,,Opravdu?" zeptal se nevěřícně. Pokývala jsem a on mě znovu políbil. ,,Děkuju mockrát. Slibuji že se to víckrát nestane!" usmála jsem se. Nevěřila jsem mu a myslím že to ani on sobě. ,,Musím vyzvednout Olivii u kamarádky, uvidíme se v pondělí." rychle mě políbil na rozloučenou a pak opustil dům. ,,Děláš si teď doufám prdel, že jo?" zeptal se s pozdvihnutým obočím. ,,Proč bych měla?" ,,Líbal se s Nessou a ty mu odpustíš?!" rozčíleně rozhodil rukama. ,,O co ti jde?" sykla jsem. ,,Podvedl tě Mackenzie!" odfrkl si. ,,Já jeho taky a dokonce s tebou!" okřikla jsem ho. ,,Nelituju toho." pokrčil rameny. „Nemám náladu tady řešit takovýhle sračky." Odfrkla jsem si a odešla.

,,Já se tak strašně nudím!" zamumlala jsem do polštáře. Jelikož jsem neměla co dělat rozhodla jsem se, že si nachystám učení na zítra do školy. To mi zabralo ani pět minut, protože učebnice mám ve skřínce. Znovu jsem padla do postele a rozhodla jsem se na něco podívat. Ano, filmy a seriály jsou u mě na prvním místě. Jsem schopná na ně koukat pořád. Rozhodla jsem se pro Všechny malé zázraky. Ten film mě vždy rozbrečí, ale stejně je to moje srdcovka.

Z postele mě nakonec vyhnala nuda. Pomalým krokem jsem došla do obývacího pokoje, kde byl můj bratr a Vinnie. Posadila jsem se vedle Jadena a dělala jako by nic. ,,Zahraješ si s námi? Dá se to hrát ve třech." Zeptal se Jad a já nakonec přikývla. Hráli jsme nějaký závody aut. Dokonce jsem jednou vyhrála, i když bych řekla že to nebylo mou zásluhou. ,,Neobjednáme si jídlo?" Zeptala jsem se. ,,Taky bych si něco dal. Třeba pizzu?" Zeptal se bratr a po našem odsouhlasení se vydal jídlo objednat.
„Nebudeš se teď se mnou bavit?" Zeptal se Vinnie. „Nikdy jsme se moc nebavili, takže bych u toho zůstala." Protočila jsem očima. „Nikdy jsme se nebavili, ale líbat mě můžeš viď?!" Vykulila jsem oči. „To ty si začal!" „A ty jsi spolupracovala!" Štěkl. „Byla jsem opilá!" Odsekla jsem. „To tě neomlouvá." V tu chvíli se vrátil Jaden. „O něco jsem přišel." Zazubil se. S Vinniem jsme nastejno zakroutili hlavou