Jankův pohled:
Probudil jsem se dřív než Týnka a byl jsem opravdu šťasný a to myslím naprosto vážně. Týnka mám fakt hodně rád a chtěl bych s ní chodit. Miluju jí.
J: dobré ránko princezno
T: dobré
Koukla se na mě a dost se lekla.
T: co tady dělám?
Koukla pod deku, musel jsem se uchechnout.
T: tomu se opravdu směješ že jsme oba dva někoho podvedli?
J: ale já to udělal protože tě miluju
T: Janku nech toho udělal jsi to protože ti to chybí
J: když odjedeš tak mi budeš chybět ty
T: možná taky k tobě něco cítím ale za prvé nehodlám bydlet v Praze
Zvedla se a omotala si kolem sebe deku. Šla pryč asi do svého pokoje. Co tím myslela že nehodlá bydlet v Praze? Copak se jí tady nelíbí? Převlékl jsem se a jdu se jí na to zeptat. Vzal jsem si na sebe tepláky a tričko, dneska jsme psal Haně že budeme mít volno.
Týny pohled:
Nesmím se zamilovat ne to fakt nejde. I kdyby by mě miloval nechci se zamilovat do pražáka. Nechci bydlet v Praze. Ja s ním ani nebydlím a hned říkám že tady nechci být. No dobře Týno uklidní se. Jdu se převléct. Vzala jsem si tepláky a crop top. Uslyšela jsem ťukání.
T: co potřebuješ?
J: promluvit si
T: o čem?
J: o nás
T: žádný o nás není
J: prosím chci si promluvit
T: tak si sedni
Sedl si vedle mě na postel a chvilku jsme na sebe jen koukali.
J: no.....Týnko od tý doby co jsi přijela jsi se mi strašně zalíbila a mám tě rád hodně rád a chtěl bych s tebou být a nevím co jsi myslela tím že nechceš byt v Praze?
T: chci bydlet na statku a ne někde ve městě kde to neznám chci být doma
J: vždyť tady by jsi to poznala a byla by jsi tady jako doma, byla by jsi tady semnou a já tě miluju udělal bych cokoliv aby jsi byla šťastná
T: ale chápeš že chci být tam kde jsem vyrostla a kde mám svou rodinu a kamarády a svoje dítě? Byl tam můj táta s mámou a teď už nejsou moje sestra Sylva se odstěhovala do Prahy a jsem ráda že nevede statek, na statku je příroda a zvířata a to mám ráda je tam klid a ne jak tady ve městě
Začala jsem brečet nevím co mě tak rozbrečela, ale začala jsem brečet. Janek se nezmohla slova a jen mě obejmul.
J: promiň
J: opravdu promiň
T: v pohodě
Otřela jsem si slzy a šla dolů do kuchyně udělat snídani. Možná jsem byla trochu hnusná, ale prostě musela jsem to dostat ze sebe. Janka mám ráda a možná ještě víc než ráda a proto mě to asi tak naštvalo. Šla jsem k plotně a na pánev jsem dala vajíčka a udělala jsem míchaná vajíčka a mazal jsem chleba. Ucítila jsem na bocích ruce a musím přiznat že jsem se lekla.
J: Týnko přemýšlel jsem o tom a.....
