Můj život... s démonem!

Tančit či netančit, to je oč tu běží

Konečně jsem narazila na Cedri a teď se pozastavme. Cedri na sobě měli černé sako, kterému nejspíše ustříhli rukávy, takže se z toho stala vesta. Pod tím měli bílou košili s balónovými rukávci, které končily fialovou průhlednou látkou. Potom měli ty modré kalhoty, které jsme kupovali a na rukách měli ještě nasazené černé bezprstové rukavice. Ale to, co mě nejvíce překvapilo, bylo to, že jejich vlasy měli oranžovo-rudou barvu. Tu samou, jako když jsme spolu tančili ve středu.

Cedri vypadají... úchvatně. Jako mám pocit, že mám dost štěstí že jdu zrovna s nimi tančit.

Cedri přistoupili ke mně, přičemž mě se závistí sledovaly ostatní holky, které si myslely, že Cedri je kluk.

Něž ke mně Cedri přišli, zahlédla jsem Rose ve svých obrovských červených šatech, s velikým výstřihem. Vypadá jako kdyby momentálně přišla z 16. století nebo spíš jako nějaká Marie Terezie.

Ten večírek sice už nevypadá na pohromu, ale tančit se mi zase nechce ;-;.

,,Smím prosit?" řekli Cedri s jejich milým úsměvem. Tobě nemohu říct ne-

,,Eh-, jsem mrtvá, ale ok," odpověděla jsem, ale nezapoměla jsem k tomu dodat:

,,Jen pár písniček, jinak ti tady zkolabuju, okay?" to jsem tak trochu přehrála na naprostou chudinku, ale o tom nebudeme mluvit-

,,Dobře, Lun."

Lun?! Přezdívka? Vcelku roztomilé..

,,Gito, nešla bys se mnou tančit??" zeptal se jeden náhodný cápek, co po Cedri očividně jel.

,,Hmmm... pokud jsi si někde zapomněl oči, chtěla bych ti říct, že Ce- tedy Gita tu už někoho má," řekla jsem a propálila cápečka pohledem. Možná lehce přehnaná reakce, ale Cedri jsou pro tuhle chvíli moji.

,,A koho prosím tě?? Nikoho tady nevidím," odvětil s úšklebkem.

,,Řekni to znovu a budeš mít brzo dvojtej pohřeb," znovu jsem zavrčela.

,,A s kým?" zeptal se.

,,S tím tvým vysokým egem."

,,Já už chci jít na ten parket-" řekli vcelku vystrašeně Cedri a já jim nabídla rámě.

,,Snad už nás chceš nechat ne? Máš svého partnera, že? Nebo tě chudáka nikdo nepozval?" setřela jedovatě cápečka zrzka, která se mezi námi z nenadání objevila.

,,Hele, mír jo? I já jsem člověk, tak mě nech." vložil se do toho on.

,,Okay, velmi si s vámi užívám konverzaci, ale my s Lunou už vážně chceme jít tančit-" řekli Cedri už vcleku frustrovaněji.

,,Máš pravdu Gito, měly by jsme už jít na parket."

Cedri jen přikývli a doprovodili mě na parket. Začal hrát nějáký ploužák a já si jen smutně povzdechla. Rip Cedri.

,,Jestli ti pošlapu nohy, vážne se omlouvám," řekla jsem a Cedri se pousmáli.

,,To se ti nepovede."

,,Mám své techinky si nenechat pošlapat nohy a také věřím tomu, že jsi dobrá tanečnice."

,,Radči bys tančili s Tonksovou (HP), věř mi." Dle mého přesné popsání mých tanečních schopností když jde o ploužáky.

,,To by na nás ale spadla ta trollí noha, která se u ní vždy z nenadání objeví," zasmáli se Cedri a já jsem se dovolila k malému úšklebku.

,,Jak si přeješ, až pro tebe ale budou volat záchranku, tak jsem tě varovala. Teď už pojď radši tančit, ať to máme za sebou."

Cedri mě už konečně chytil a začali jsme se pohupovat do rytmu ploužáku. Já jsem se snažila je nepošlapat, ale jaksi se mi to párkrát nepodařilo.

Po tom 'romantickém' tanci jsem utíkala jako blesk ke stolu s občerstvením, přičemž jsem byla ráda, že lidem z baletního kroužku, kteří teď tančili, udělali VIP jídlo. Cedri jen stáli na místě a vůbec nechápali co se tu děje. Potom, co se ke mně dohnali, nasadili až děsivý pocker face.

,,To jsi tak spěchala jenom kvůli jídlu?!" řekli až skoro naštvaně.

,,... to ti vadí malé procvičení fyzičky, když jsi stejně za mnou ani nemuseli běžet?-" zašeptala jsem, ale Cedri to slyšeli.

,,No jo Ježiši-" pošeptali pro obhajobu.

,,Jasně, jasně," řekla jsem a tím ukončila náš chabý rozhovor.

Upřímně se mi chce odtud co nejdříve zdrhnout, asi to řeknu Cedri a odejdu.

,,Cedri? Nevadí že půjdu už na intr?" zeptala jsem se s psíma očima.

,,Je to přece jen tvá volba, ale slib mi že se ti nic nestane," řekli s vážným tónem v hlase.

,,Však mě znáš! Na každym rohu mě potká člověk co mě chce zabít, takže pohodka," řekla jsem a uchechtla se. To je pravda až mě z toho bolí srdíčko.

,,Já to myslím vážně."

,,Já bohužek taky," prohodila jsem s naprostou vážností.

,,To si plně uvědomuji," řekli Cedri a já se musela uchechtnout.

,,Měj se, a nenech se sebou tančit nějaký- uhhh- trouby!" vykřikla jsem a už jsem byla na odchodu.

Vyšla jsem ze dveří a pozdravila naší angličtinářku, která tam furt stála jako ochranka. Je hodně milá. Začala jsem se procházet parkem, sice jsem chtěla na intr, ale stačilo mi pryč z plesu.

Procházela jsem se a najednou jsem do někoho narazila.

,,P-pardon! Londri?" ano přesně tak, přede mnou stál Londri.

,,Luno?" zeptal se Londri a ze tmy se vynořilo jeho blond háro.

,,Well, vcelku náhoda, čekala bych spíše že budeš na plese."

,,To samé jsem očekával já Luno, co tě takovou náhodou z plesu odehnalo??"

,,No- už jsem byla unavená a také mě zrovna neláká být s tolika lidmi v jedné malé místnosti, chápeš jak to myslím."

,,Jasný, a..."

Timeskip

Po tom co jsme si s Londrim dlouho povídali na lavičce v parku, jsem konečně došla na  můj milovaný intr. Hned co jsem se převlékla a udělala hygienu jsem padla do postele.

,,To jsem se teda dozvěděla hodně zajímavých věcí od Londriho..."

Hezkou adventní neděli přeju. Jo, ještě kupodivu žiju. Taky to nechápu

Dodatečný obrázek Luny a Cedri:

~Lunio <3

(875 slov)