Vlčí zákon(Pozastaveno)

6.

Christina

Celí týden neopustili byt. Jejich sex se odehrával i v kuchyni, v obýváku, v koupelně i v pracovně. Teď, když už Rut polevil, byli oba hrozně vyčerpaní. Christina našla svůj mobil a zhrozila se 150 nepřijatých hovorů a 2 000 zpráv. Většina hovorů i zpráv bylo od její mámy. Hned vstala z postele a zavolala jí.

,,𝐂𝐡𝐫𝐢𝐬? 𝐏𝐫𝐨 𝐩𝐚́𝐧𝐚 𝐤𝐫𝐚́𝐥𝐞! 𝐊𝐝𝐞 𝐣𝐬𝐢 𝐜𝐞𝐥ý 𝐭𝐲́𝐝𝐞𝐧?! 𝐏𝐫𝐨𝐜̌ 𝐣𝐬𝐢 𝐦𝐢 𝐚𝐧𝐢 𝐣𝐞𝐝𝐧𝐨𝐮 𝐧𝐞𝐳𝐚𝐯𝐨𝐥𝐚𝐥𝙖 𝐚 𝐧𝐞𝐛𝐨 𝐧𝐞𝐧𝐚𝐩𝐬𝐚𝐥𝐚, 𝐳̌𝐞 𝐣𝐬𝐢 𝐯 𝐩𝐨𝐡𝐨𝐝ě?! 𝐕𝐨𝐥𝐚𝐥𝐚 𝐣𝐬𝐞𝐦 𝐢 𝐧𝐚 𝐩𝐨𝐥𝐢𝐜𝐢𝐢, 𝐳̌𝐞 𝐣𝐬𝐢 𝐩𝐨𝐡ř𝐞𝐬̌𝐨𝐯𝐚𝐧𝐚́! 𝐌ě𝐥𝐚 𝐣𝐬𝐞𝐦 𝐨 𝐭𝐞𝐛𝐞 𝐡𝐫𝐨𝐳𝐧𝐲́ 𝐬𝐭𝐫𝐚𝐜𝐡."

,,𝐽𝑠𝑒𝑚 𝑣 𝑝𝑜𝒉𝑜𝑑ě, 𝑚𝑎𝑚𝑖. 𝐵𝑦𝑙𝑎 𝑗𝑠𝑒𝑚 𝑠 𝑝ř𝑖́𝑡𝑒𝑙𝑒𝑚 𝑠𝑡𝑎𝑛𝑜𝑣𝑎𝑡. 𝑍𝑎 𝒉𝑜𝑑𝑖𝑛𝑢 𝑏𝑢𝑑𝑢 𝑑𝑜𝑚𝑎 𝑎 𝑝ř𝑖𝑣𝑒𝑑𝑢 𝑖 𝑆𝑒𝑏𝑎. 𝑂𝑚𝑙𝑜𝑢𝑣𝑎́𝑚 𝑠𝑒, 𝑧̌𝑒 𝑗𝑠𝑒𝑚 𝑡𝑖 𝑛𝑒𝑑𝑎𝑙𝑎 𝑣ě𝑑ě𝑡. 𝐽𝑠𝑒𝑚 𝑜𝑝𝑟𝑎𝑣𝑑𝑢 𝑣 𝑝𝑜ř𝑎́𝑑𝑘𝑢, 𝑗𝑒𝑛 𝑗𝑠𝑒𝑚 𝑧𝑎𝑝𝑜𝑚ě𝑙𝑎 𝑚𝑜𝑏𝑖𝑙 𝑢 𝑛ě𝑗 𝑑𝑜𝑚𝑎. 𝑂𝑚𝑙𝑜𝑢𝑣𝑎́𝑚 𝑠𝑒, 𝑗𝑎𝑘 𝑝ř𝑖𝑗𝑑𝑢 𝑑𝑜𝑚ů, 𝑣𝑠̌𝑒 𝑡𝑖 𝑣𝑦𝑠𝑣ě𝑡𝑙𝑖́𝑚."

,,𝐉𝐞𝐬̌𝐭ě 𝐳̌𝐞 𝐣𝐬𝐢 𝐯 𝐩𝐨ř𝐚́𝐝𝐤𝐮. 𝐓𝐨𝐡𝐥𝐞 𝐬𝐢 𝐯𝐲𝐩𝐢𝐣𝐞𝐬̌ 𝐦𝐥𝐚𝐝𝐚́ 𝐝𝐚́𝐦𝐨! 𝐉𝐞𝐧 𝐭𝐚𝐤 𝐬𝐞 𝐳𝐝𝐞𝐣𝐜𝐡𝐧𝐨𝐮𝐭. 𝐃𝐨𝐛ř𝐞, 𝐚ť 𝐣𝐬𝐢 𝐝𝐨 𝐡𝐨𝐝𝐢𝐧𝐲 𝐝𝐨𝐦𝐚 𝐚 𝐭𝐨𝐡𝐥𝐞 𝐬𝐢 𝐯𝐲ř𝐢́𝐤𝐚́𝐦𝐞."

,,𝐷𝑜𝑏ř𝑒. 𝑇𝑎𝑘 𝑧𝑎𝑡𝑖́𝑚 𝑎𝒉𝑜𝑗."

,,𝐀𝐡𝐨𝐣."

Položila hovor a rovnou zavolala další osobě, co jí volala dvacetkrát, tátovi.

,,𝐴𝒉𝑜𝑗, 𝑡𝑎𝑡𝑖. 𝐽𝑠𝑒𝑚 𝑣 𝑝𝑜𝒉𝑜𝑑ě 𝑎 𝑑𝑛𝑒𝑠 𝑠𝑒 𝑣𝑟𝑎𝑐𝑖́𝑚 𝑘 𝑚𝑎́𝑚ě. 𝐵𝑦𝑙𝑎 𝑗𝑠𝑒𝑚 𝑠𝑒 𝑆𝑒𝑏𝑎𝑠𝑡𝑖𝑎𝑛𝑒𝑚, 𝑘𝑑𝑦𝑧̌ 𝑗𝑠𝑚𝑒 𝑜𝑑𝑗𝑒𝑙𝑖 𝑜𝑑 𝑠̌𝑘𝑜𝑙y 𝑘 𝑛ě𝑚𝑢, 𝑑𝑜𝑠𝑡𝑎𝑙 𝑅𝑢𝑡. 𝑂𝑚𝑙𝑜𝑢𝑣𝑎́𝑚 𝑠𝑒, 𝑧̌𝑒 𝑗𝑠𝑒𝑚 𝑣𝑎́𝑠 𝑠 𝑚𝑎́𝑚𝑜𝑢 𝑡𝑜𝑙𝑖𝑘 𝑣𝑦𝑑ě𝑠𝑖𝑙𝑎."

,,𝘿𝙤𝙗ř𝙚, 𝙟𝙨𝙚𝙢 𝙧𝙖́𝙙, 𝙯̌𝙚 𝙟𝙨𝙞 𝙫 𝙥𝙤ř𝙖́𝙙𝙠𝙪. 𝙏𝙚ď 𝙥𝙧𝙖́𝙫ě 𝙥𝙤𝙟𝙚𝙙𝙪 𝙠 𝙩𝙫𝙚́ 𝙢𝙖́𝙢ě. 𝙈𝙖́𝙢 𝙣𝙖 𝙫𝙖́𝙨 𝙥𝙤𝙘̌𝙠𝙖𝙩 𝙪 𝙡𝙚𝙨𝙖?"

,,𝐽𝑜 𝑡𝑜 𝑏𝑦 𝑏𝑦𝑙𝑜 𝑠𝑢𝑝𝑒𝑟. 𝑀𝑢𝑠𝑖́𝑚 𝑚𝑎́𝑚ě ř𝑖́𝑐𝑡, 𝑧̌𝑒 𝑗𝑠𝑒𝑚 𝑣𝑙𝑘𝑜𝑑𝑙𝑎𝑘, 𝑗𝑖𝑛𝑎𝑘 𝑏𝑦 𝑣𝑦𝑠̌𝑖𝑙𝑜𝑣𝑎𝑙𝑎 𝑧 𝑡𝑜𝒉𝑜, 𝑧̌𝑒 𝑠𝑖 𝑚ě 𝑆𝑒𝑏𝑎𝑠𝑡𝑖𝑎𝑛 𝑜𝑧𝑛𝑎𝑐̌𝑖𝑙. 𝐷𝑜 𝑝ů𝑙 𝒉𝑜𝑑𝑖𝑛𝑦 𝑡𝑎𝑚 𝑏𝑢𝑑𝑒𝑚𝑒. 𝑍𝑎𝑡𝑖́𝑚 𝑎𝒉𝑜𝑗 𝑎 𝑚𝑖𝑙𝑢𝑗𝑖 𝑡ě."

Položila hovor a poskytl se jí pohled na jejího milého jen v teplákách. Byl rudý vzteky. Jen se zasmála a přešla k němu. ,,To byl táta. Nemusíš žárlit, miláčku. Musíme se obléknout a vyrazit ke mně domů. Matka jančí a chce to se mnou vyřešit." Dala mu pusu a Sebastian se viditelně uvolnil. ,,Dobře, Pojďme." Políbil jí nazpět a vydali se obléct.

Sešli do přízemí a najednou se tam objevilo asi šest dalších vlkodlaků. Na nic nečekali a jemně se uklonili. Podívala se na Sebastiana a ten se jen usmál. ,,Luno, moc rádi vás konečně poznáváme. Jsme rádi, že si Alfa našel svou Lunu, od té doby, co vás má je o mnoho šťastnější a tím pádem I mi jsme šťastní." Zpustila monolog menší brunetka a Chris se usmála. ,,Taky vás moc ráda poznávám. My teď musíme odjet, ale hned jak se vrátím, tak se s vámi více seznámím. Zatím ahoj."

Rozloučili se a Sebastian je vedl do garáže. Christina jen vyvalila oči, po té co světlo osvítilo několik luxusních aut. ,,Které chceš řídit?" Zeptal se Sebastian a objal jí kolem pasu a olízl značku na krku. Jen zavzdychala a vjela mu rukou do vlasů. ,,Tu motorku." Usmála se a Sebastian přikývl. Vytáhl ze skříně helmy a kožené bundy. Oblékli se a Chris nastartovala. Posadil se za ní a vyjeli k ní domů.

Před lesem na ně vážně čekal její otec. Zastavili a přivítali se. ,,Rád vás vidím Andrew. Můžeme jet?" Zeptal se Sebastian a oni se jen zasmáli. Objala se naposledy s otcem a zase vyjeli. Před domem už na ně čekala její matka Joslien a Tobias. Zastavili na příjezdové cestě a Chris si sundala helmu. Joslien se k ní vydala a najednou jí na tváři zaštípal otisk dlaně.

V tu chvíli se seběhlo vše rychle. Matka po ní křičela a vyčítala jí, že měla hrozný strach a Sebastian začal vrčet a oči se mu změnili do rudých. Joslien hned zmlkla a Tobias se postavil před ní. ,,Uhni!" Zavrčel a chtěl ho odstrčit. ,,Sebe ne! Lásko uklidni se." Postavila se před něj Christina a položila si dlaně na jeho ramena. ,,Nic se neděje. Měla o mě jen strach. Vše je v pořádku a už to ani necítím. Ale cítím něco jiného." Usmála se na něj vlídně a vzala ho za ruku. Položila si jeho dlaň na značku a vydechla s přivřenýma očima. To Sebastiana uklidnilo. Stáhl si jí do náruče a začal opečovávat její značku. Andew se postavil k nim a nechal je v klidu. Joslien byla v šoku a tiskla se k Tobiasovi.

,,Pojďme si o tom promluvit dovnitř." Řekl Andrew a všichni souhlasili. Posadili se v obýváku a Sebastian držel Chris silně kolem pasu a staral se o její značku. Joslien seděla naproti v křesle a Tobias v tom druhém. Andrew se posadil k nim na pohovku. ,,Musíme ti něco říct mami. A ne jen já, ale mi všichni." Protáhla ticho a Joslien si je všechny prohlédla. Pak se podívala znovu na svou dceru a přikývla.

,,Víš mámy co je to Likan?" Zeptala se a Joslien vyřešila oči. ,,Co má s tímhle legenda o muži, co byl napůl vlk?" Zeptala se a Christina si povzdechla. ,,My jsme Likani. Jsme vlkodlaci. Všichni čtyři." Řekla a Joslien zalapala po dechu, pak se ale začala smát. ,,To je dobrý vtip." Zasmála se a Tobias si odkašlal. ,,To ale není vtip Jo. Jsme vlkodlaci. To co se stalo venku bylo, že se Alfa chtěl mstít za ublížení jeho Luně." Vysvětlil a Joslien jen hleděla. ,,Počkejte, donesu ti lexikon, aby sis ho přečetla a pochopila." Řekla Christina a odběhla do svého pokoje. Sebastian jen nesouhlasně zavrčel a ostatní vlci se jen zasmáli.

Christina se vrátila se starou knihou vážnou kůží a dala jí své matce. ,,Ta mi přišla k šestým narozeninám od táty. Je v ní všechno, co potřebuješ vědět. Ty se pak rozhodni, jestli se s tím smíříš nebo ne. Budeme v pokoji." Řekla a propleta si se Sebastianem prsty. Odvedla ho k sobě do pokoje a jen leželi ve vzájemném objetí.