Holiday in Halloween Village

Pravda vyšla na jevo

,, Mám za to že je na čase ti říci jak to bylo se mnou a s tátou.'' řekla mile.

V Luise to hrklo. Na tuhle chvíli čekala celý život. ,, Tak ..... povídej.'' pobídla ji s úsměvem.

,, S tvým tátou jsme se potkali když nám bylo devatenáct. Chodili jsme spolu pár let. Byla to velká láska. Já ale měla jedno tajemství a to jsem se mu bála říct. Bála jsem se že by mně odmítl a vyhodil mně. Potom jsem ale sesbírala veškerou svou odvahu a řekla mu to. Jeho reakce mne překvapila. Několik dní si to nechal projít hlavou. Nic neřekl .... jen mne požádal o ruku. Žili jsme spolu a pak se nám narodil Nick a o pár let později ty. Dalších osm let jsme si šťastně žili až do jednoho dne .... kdy jsem si všimla že si John vzpomněl na mé tajemství které jsem mu řekla. Před tím o tom se mnou skoro vůbec nemluvil. Jen párkrát. Začal se mě na to vyptávat. A možná mu to začalo i vadit dokud mi to nezačal vyčítat a proto jsme se rozvedli. Dlouho sem za mnou nejel ani Nick. Až byl starší tak teprve začal stejně jako ty.''

,, Aha, řekla Luisa. A jaké bylo to tajemství mami?''

,, Bylo to mé největší tajemství. O tom kdo jsem, odkud pocházím. A prozatím jsem to řekla jen Nickovi.

,, On zná to tajemství?!'' vyjekla Luisa. ,, Ale on mi tvrdil že nic neví''.

,, Požádala jsem ho aby ti nic neříkal. Nic ani o tobě.'' řekla mile máma.

,, Cože?'' nechápala Luisa.

,, Já nejsem člověk Luiso ............................................................................................................

Ticho. V celém domě zavládlo ticho.

,, A co teda jsi?'' zašeptala Luisa

,, Upír" polkla na prázdno a při úsměvu se na slunci zableskly ostré špičáky.

Luisa myslela že omdlí. Hlavou se jí najednou toho tolik honilo. Máma ji chtěla obejmout ale ona si stoupla a vstala.

,, Upír!! Moje máma je upír.!!'' křičela

,, Nerozčiluj se'' snažila se ji uchlácholit máma.

,, Nerozčiluj se!? To se ti řekne když po šestnácti letech zjistíš že tvoje matka je upír.'' dýchala rychle Luisa.

,, Počkej, pokud si ty upír ..... co jsem já a Nick.''?

,, U Nicka to bylo jasné od začátku. Bylo to na něm poznat. I proto se táta zlobil. Byl jasný upír. Ale u tebe ..... u tebe to bylo nejasné. A to velmi. Celých osm let co jsme žili spolu se to neprojevilo. Až ten devátý rok mi Nick začal podávat zprávy o tvém chování a o všem ....... a zjistila jsem že jsi po mně.''

To už bylo na Luisu příliš a posadila se a chytila se za hlavu.

,, Takže jsem upír ......'' zašeptala. ,, Krvelačná bestie co se honí za potravou''. rozčilovala se. ,, A jak si můžeš být tak jistá? Jak?''

,, Nevšimla sis někdy toho jak tě přitahuje měsíc. Tvá alergie na česnek. Tvá reakce na dlouhodobý pobyt na Slunci. Jsi upír. Ale tvé schopnosti se tolik neprojevovaly. A víš proč? S Nickem jsme je zmírnily. Když jsme na to přišli nechtěli jsme aby se to dozvěděl i váš táta. Zuřil by. Tak jsme tvé upírské schopnosti schovaly za pradávné zaříkadlo, dědictví naší rodiny. Až nyní to můžeš odkrýt a být tím čím jsi. Proto jsi taky přijela .....''

Luisa byla v rozpacích. Takže celou dobu byla upír. Ty její vyrážky na dlouhém pobytu na Slunci, ta láska k měsíci, to nevyzpytatelné chování. To všechno bylo ale jen zmírněné. Teď mohla zaříkadlo zrušit a naplno své schopnosti probudit. Rozběhla se nahoru do pokoje kde si to všechno promýšlela.

,, Možná to mi chtěl Mason říct. Že jsem upír. Věděli to a neřekli mi to. Bylo by ale skvělé své schopnosti probudit. Ale i nebezpečné. Ale pokud je takový i Nick ......................''

Luisa se rozhodla. Sešla dolů po schodech a řekla : ,, Já chci být upírem!''