Holiday in Halloween Village

Prohlídka

,, Pojď, za mnou Luiso, ukážu ti tvůj pokoj''. pobídla ji Sofie.

Tonny vzal jednu Luisinu tašku a pomohl jim. Vyšly nahoru po schodech, kde byly pokoje. Došly až nakonec chodby, kde napravo vedly schody nahoru.

Vyšly až nahoru do nádherného dřevěného střešního pokoje. Jediné světlo tam byla lampa v lehém rohu a světýlka podel rohu pokoje. Napravo byla krásná manželská postel a nad ní obraz s měsícem. Vedle postele byl malý stolek. Nalevo bylo rudé sametové křesílko s lampou a se stolkem a s velkou květinou v rohu a hned za dveřmi byla knihovnička, a ve středu pokoje bylo okénko do zahrady.

,, To je nádhera''. zašeptala Luisa.

Tonny položil tašky a šel dolů.

,, Jo, to je. Přes rok tu skladujeme nějaký věci, ale používáme to taky jako pokoj pro návštěvy, takže když sem Nick přijede tak spí tady. Když je venku škaredě tak já tu třeba taky trénuju step. '' dopověděla Sofie.

Luisa si sedla na postel a prohlížela si pořád pokoj. Potom se trochu vzpamatovala a řekla:,, Takže ty chodíš do stepu?''

,, Jo, už druhým rokem. A taky chodím do skautu. A co ty? Chodíš taky do kroužků?''

,, Emm, ano. Dva roky jsem dělala atletiku ale teď hraju třetím rokem volejbal a jezdím na koních. A když mám volnou chvíli pro sebe tak si třeba ráda maluju.'' usmála se.

,, Víš, Luiso, já jsem moc ráda že jsi přijela. Že tady bude konečně nějaká holka.'' řekla Sofie.

Po těchto slovech se společně vydaly na zahradu kde už přestalo pršet a chvíli si tam hrály s Roxy. Poté následoval oběd a pořádná prohlídka domu. Luisa byla spokojená. Přesně tak to chtěla. Obyčejný domek, malý a útulný. A ne žádný obrovský chladný dům, přeplněn zbytečnostmi.

Kolem druhé hodiny šli všichni na procházku vesničkou. Luisa viděla jejich náměstí, knihovnu, malý hotel, hospůdku, školu a školku, a farmu se zvířaty. Celý den ale bylo tak nějak sychravo a trochu zima tak si Luisa oblékla svůj bílý kožíšek.

Když procházely kolem školy zrovna tudy šlo pár místních studentů, co si byli ve škole pro věci. Dívali se na Luisu, zřejmě pro to že ji tu nikdy neviděli. Ta škola byla až do deváté třídy takže tam bylo spoustu lidí jejího věku. Zároveň si ale připadala že vůbec nezapadá do stylu místních. Byla tak elegantně oblečená. Bodejť by ne. Byla tak vychovaná.

Po prohlídce se vrátili domů kde zůstali až do večera. Večer si Luisa lehla kolem desáté hodiny do postele.

Usnula když na ní svítil její milovaný měsíc.