Star Wars: Stíny Temné strany [COMPLETED]

01: Obi-Wan a Ahsoka

Nad Coruscantem vycházelo zlatavé slunce.

Jeho líné paprsky dopadaly na vysoké budovy hlavního města Galaktické Republiky a odrážely se od lesklé stříbrné duraoceli. Třebaže nad Senátní rotundou a Chrámem Jediů se probouzel nový den, podsvětí Coruscantu se stále topilo v nekonečné tmě. V Republice 500 se senátoři a jejich týmy chystali na další den plný zdvořilostí, skrytých urážek, korupce a proslovů o návrzích nových zákonů, jako byl návrh senátorky Amidaly ohledně klonovaných vojáků. Ti, kteří si mohli dovolit žít ve vyšších patrech Coruscantu, před sebou měli další den plný luxusu, který hlavní město Galaktické Republiky nabízelo. Ti, kteří se museli spokojit s nižšími patry, na něž málokdy zasvítilo slunce, se museli spokojit s tím málem, které kantýny a podobné bary pro spodinu galaxie nabízely.

Chrám Jediů byl jednou z největších a rozhodně nejstarodávnější budovou Coruscantu. Tyčil se proti nebi a jeho jediná věž, v níž sídlila Nejvyšší Rada Jediů, vrhala dlouhý stín. Celý komplex, připomínající ruiny na Yavinu IV, byl zcela odlišný od ostatních staveb Coruscantu. Obrovská kopulovitá rotunda Senátu i Republica 500, obě pokryté stříbřitou duraocelí a zdobeny nejmodernějšími vymoženinami nejvyšších vrstev Galaxie, by Chrám Jediů zastínily, ovšem pískově zbarvený komplex byl obklopován jakousi aurou moci - aurou, která prozrazovala, že jeho obyvatelé jsou bytosti nejschopnější v Síle.

Ahsoka Tano se probouzela z poklidného spánku bez vizí a nočních můr, prvního za nespočet posledních dní. V noci ji stále pronásledovaly obrazy jejího mistra, který hoří v zářivém lávovém moři, mistra Kenobiho, který svíral v náručí tělo jakési světlovlasé ženy, a stále slyšela mechanický, kovový a hrozivý dech. Dech, který zněl, jako by vycházel zpoza nějaké masky. Slyšela v jeho sípotu tichá, přesto hrozivá slova:

Ahsoko! Pak tedy zemřeš...

A slabý hlas, který zněl jako její:

Anakine! Neopustím tě, teď ne!

Začala se bát pouze zavírat oči. Často viděla mladou, nevinnou a vystrašenou tvář chlapce, který patřil mezi nejmladší ratolesti v Chrámu. Neznala jeho jméno, ale věděla, že mu není ani šest let. V jejích vizích se chlapec krčil pod čepelí modrého světelného meče, který vypadal jako Anakinův.

Ahsoka potřásla hlavou, aby zahnala nepříjemné myšlenky. Tuto noc se jí zdálo pouze o jakémsi jezeru, které nikdy neviděla. Brala to jako dobré znamení. Donutila se plně se probudit a vstala z postele. Protáhla se a luskla prsty. Věděla, že Jedi nemá používat Sílu na kdejakou věc, ale dojít ke dveřím a rozsvítit světla bylo po tak namáhavém dni a krátké noci moc namáhavé.

Včera ráno se s Anakinem vrátila z mise na Oba Diah. Celou cestu hyperprostorem - několik nekonečných hodin zpestřených rozhovory s Rexem - byla vzhůru, ovšem Anakin se přepočítal a dorazili na Coruscant asi v devět hodin ráno tamního času. Rada si okamžitě chtěla vyslechnout výsledky jejich mise. Podáváním hlášení strávili několik hodin, a když už si Ahsoka myslela, že se bude moci jít prospat, potkala se s Barriss Offee a Luminarou Unduli, které si s ní nutně potřebovaly promluvit. Věděla, že odporovat Luminaře se nevyplácí. Do svého pokoje se nakonec dostala někdy kolem desáté hodiny večer, strávila tedy vzhůru více než dvacet hodin.

Když usínala, napadlo ji, jestli to celé nebyl jenom Anakinův žert. Dost by se mu to podobalo. On se totiž během letu hyperprostorem v klidu prospal a ještě si přes hologram promluvil s nějakou osobou v Republice 500. Ahsoku pověřil dohledem na můstku.

Probuď se, Ahsoko! napomenula samu sebe.

Převlékla se do svého oděvu jedijské padawanky a prohlédla si svůj vzhled v zrcadle, které zdobilo zadní zeď jejího pokoje.