Spolupráce ||Dramione, FF ✅

11. Kapitola

Draco se ležérně opřel o strom a pozoroval Grangerovou, která stála před Hagridovou hájenkou s Potterem a Weasleym. Něco si pořád šeptali a každou chvíli se jeden z nich nervózně podíval přes rameno. Asi aby se ujistili, že je nikdo neposlouchá. Když se Grangerová ohlédla, zachytila Dracův upřený pohled.

Blonďák ihned pohled odvrátil a odrazil se od stromu za účelem vrátit se do hradu. V ten moment ho přepadl velmi zvláštní pocit. Podíval se přes rameno, ale jediné, co viděl, byla Grangerová. Bez Pottera a Weasleyho.

Nakrčil nos. „Špehuješ mě?"

Kudrnatá čarodějka na něj pohlédla jako na idiota. „Jistě, protože určitě nemám lepší věci na práci."

Draco pozvedl jedno obočí. „Tak proč jsi neodkráčela s Pottrem a Lasičákem? Když máš lepší věci na práci?"

Hermiona převrátila očima a nadechovala se k odpovědi, ale Draco ji zdviženou rukou zastavil dřív, než stihla něco říct. Slyšel prasknutí větve kousek od nich a znovu se mu vrátil ten zvláštní pocit.

„Grangerová, myslím, že bychom měli raději odejít,“ řekl jí tiše, když vytáhl svou hůlku. Pro jistotu.

„Proč? Nikam s tebou nejdu,“ odsekla Hermiona.

Draco přimhouřil oči, když si založila ruce na prsou a věnovala mu svůj nejvíce nesouhlasný výraz. Uslyšel další prasknutí větve, tentokrát mnohem blíže. Rychle přišel k ní a popadl ji za zápěstí.

„Musíme okamžitě zmizet, Grangerová," zavrčel, když se mu snažila vysmeknout ze sevření.

Nedůvěřivě se na něj podívala. Poté se začala rozhlížet. Hledala jakékoli známky pohybu, aby mohla Malfoyovi říct, že je paranoidní, protože jim určitě nic nehrozí. „Myslím, že ti přeskočilo," řekla posměšně, když se podívala zpět na něj.

Draco pustil její ruku a sjel ji naštvaným pohledem. Chtěl pronést nějakou trefnou poznámku, ale zasekl se a jeho oči se naplnily hrůzou, když se podíval za ni. „Mantichora," zašeptal.

„To je nemožné! Vážně ti přeskočilo," zamračila se na něj.

Obrátil oči v sloup a znovu ji popadl za paži. Táhl ji za sebou jako hadrovou panenku a ignoroval nadávky, které na něj Hermiona syčela. Prudce sebou škubla, aby se mu vysmekla, ale docílila tím jen toho, že klopýtla a spadla na kolena. „Grangerová, jestli toho okamžitě nenecháš, přísahám, že tě tu nechám," řekl výhrůžně a vytáhl ji na nohy. Keře kousek od nich zašustily a Draco se ohlédl přes rameno.

Hermioně nejspíš konečně došlo, že jsou opravdu v nebezpečí, protože to byla tentokrát ona, kdo chytil za paži jeho. „To nestihneme," zašeptala udýcháně po chvíli běhu a prudce zahnula doleva. Po chvíli se náhle zastavila, což Draco nečekal a málem narazil do jejích zad. Vrátili se k Hagridově hájence.

„Vážně? Proč jsme se vrátili, chceš nás zabít?" zeptal se naléhavě.

„Do hradu by jsme to nejspíš nestihli," odpověděla zadýchaně Hermiona a rychle vtrhla do místnosti, když se za nimi ozval zvuk lámajících se větviček. Chytla Malfoye za ruku a prudce s ním trhla. Draco spadl na podlahu a rychle se otočil. Stihl zahlédnout Mantichoru, než Grangerová zabouchla dveře. Chvíli bylo ticho, než se ozvala velká rána. Celá hájenka se otřásla.