The Two Idiots

3

Věnováno Skywalker_918.
(Snad je to správně.)

Hledáme už hodiny, ale stále nic. Už jsme zameškali i oběd. No, je pravda že jsme našli spoustu bytů, ale to by nám nevyhovovalo.

,,Hele Natt už je osm, měli bychom se navečeřet," řekl Nathi. ,,Nemám hlad," zamumlala jsem. ,,Tak se podíváme na film, co ty na to?" Kývla jsem.

Nathi přinesl notebook a já udělala popcorn. S obrovskou mísou jsem došla nahoru kde už byl na posteli rozvalenej brácha a něco šmudlal na notebooku.

Asi po půl hodině dohadování jsme si nakonec pustili seriál Přátelé.

Zkoukli jsme asi dvě série, pak to vzdali a u notebooku usli.

Ráno jsem se probudila celkem brzo. Podívala jsem se vedle sebe a tam ležel Nathi s rozcucchanýma vlasama,  které mu treky do všech stran. Vypadal strašně roztomile. Rozcuchala jsem mu ty vlasy ještě víc, usšmála se a vstala.

Došla jsem do své koupelny kde jsem si dala studenou sprchu. Vlasy jsem jen trochu vysušila ručníkem. Pak jsem udělala ranní hygienu a v ručníků vyšla z koupelny. Moje roztomilé dvojčátko stále spokojeně spinkalo v MÉ POSTELI. Jen jsem nad tím zakroutila hlavou a šla si vybrat nějaké oblečení.

Nakonec jsem si vzala černé tepláky a bílou mikinu s  kapucí.

Dala jsem si ruce do kapesv domění,  že takhle půjdu nasnídani. Když v tom jsem z kapsy od kalhot vytáhla fotku.

Byla jsem na ní já a moje kamarádka Lea, která je taky z Hazardu. Akorát teď bydlí v San Franciscu.

Usmála jsem se a pak si vzpomněla. Dřív totiž bydlela s rodinou v LA jenže se přestěhovali. Teď ten barák prodávají.

S úsměvem jsem popadla telefon co ležel na stole a rychle vytočila její číslo.

,,Haló?"

,,Ahoj Leo, jak se máš?"

,,Natt, ahoj. Dlouho jsme se neslyšeli. Ale jo mám se fajn. A co ty?"

,,Taky dobrý. Hele chtěla jsem se zeptat jestli je pořád volnej ten váš barák v LA?"

,,Jo je. Proč?"

,,To je jedno..."

Pak mě navedla na tu nabídku na webu. Já ji poděkovala a řekla že se pak ozvu. No, musím uznat  že vypadal hezky.

S nadějí jsem se usmála. Rychle jsem vstala od stolu a přiskočila ke spící mu Nathimu.

Začala jsem s ním třást, ale on ne a ne se vzbudit. Asi po třech minutách jsem to vzdala.

Napřáhla jsem se a se slovy ,,Promiň Nathi," mu vlepila totálního facana.

Hlava se mu otočila na stranu, že málem spadl z postele.

Blesku rychle otevře oči. Otevřel pusu, aby něco řekl, ale místo toho ji zase zavřel a zaskuhral bolestí.

Já jen protočila oči: ,,Nehraj si tu na kapra o pojď vstávat rybo."

On jen něco zamumlal. S kyselý obličejem vstal a u toho si držel tvář.

,,Si sněd limetku, ne?" zeptám se. Jen na mě hodí jen ještě kyselejší obličej.

Jop takže ji sněd. Pomyslím si a pro sebe se zasměju.

,,A proč si mě teda tak nekřesťansky vzbudila," zeptá se a promne si očí víčka.

Já se jen vítězně usměju a hlavou kývnu na monitor.
Nathi zívne a  jak mrtvola dojde ke stolu. Kecne si na židli a zamžourá na monitor.

Otevře tlamu dokořán a otočí se na mě. Já se jen zasměju po zádech skočím na postel. ,,Si děláš prdel ne?" zeptá se nevěřícně.

Otočí se zpátky a čumí na monitor. Je ze zlata nebo co? Pomyslím si a zákoutí hlavou. Vstanu z postele a dojdu k němu.

,,Tak co na něj říkáš?"

,,Má garáž?"

,,Jo."

,,Zahradu?"

,,Jo jo."

,,Obrovskej bazén?"

,,Jop."

,,Jsi úžasná."

,,Já vím," řeknu a ušklíbnu se. Nathi vyletí ze židle a obejme mě. Po třech minutách objímání už to fakt nedávám: ,,Tak jo už mě pusť," řeknu krapet bez vzduchu. Nathi mě bleskově pustí.

Rozhodli je se, že nejdřív uklidíme ten bordel co tu zbyl po včerejším večeru... a pak MOŽNÁ řekneme rodičům o tom baráku. A to byl mimochodem můj plán. Hihi.

Asi po straaaaaaaaaašně dlouhé hodině uklízení jsme měli uklizeno. Neptej te se proč hodina, já jsem popcorn nezamačkala do mého krásného koberečku.

No, takže po té debilní hodině jsme se vydali dolů.
Mamka s taťkou seděli u stolu se snídaní. Mamka vypadala celkem v poho, ale taťka ten byl na prášky.

Rychle jsem přiskočila k taťkovy o pořádně ho obejmula. On mě obejmul nazpátek.

,,Natt my... my se budeme muset vyztěhovat," řekl vystrašeným hlasem. Ani se mu nedivím. Táta se ničeho nebojí. Ničeho. Až na dvě věci. Bojí se že někdy přijde o generála a nebo že se bude muset vyztěhovat z Hazardu.

,,Já vím tati, já vím," řeknu tiše. Táta se odtáhne a koukne nejdřív na Natiho a pak na mě.

,,Jak už mi došlo našli jste barák."

,,Ano, je-"

,,To mě nezajímá. Jediný co chci vědět je jestli má velkou garáž."

,,To byla první věc na, kterou jsem se dívala. Ale jo má."

,,Fajn. Tím pádem schvaluju," řekne taťka a podív na  mamku, která jen kývne. Což znamená že je barák schválenej. Ještě jsem se trochu ústraní zeptala taťky: ,,Nepotřebuješ něco? Pití, vyleštit boty, nakoupit." ,,Ne to je dobrý, dík," řekne taťka po usměje se na mě a na Natiho. Hlavou kývne směrem ke schodům což znamená že máme jít.

S Nathim se odšouráme nahoru. Sice je ráno... no je jedna odpoledne, ale ráno. Nathi jde k sobě do pokoje a já k sobě. Rozhodnu se že budu relaxovat a tak záleží do koupelny a dám si krátkou sprchu. Potom se rozhodnu že volný čas zaplnín filmama a tak zapnu notebook a ponořím se do světa filmů.

Tak toť další kapitola snad se líbila. 😀