Dream:
,,Pane! Už jsme obstarali toho pomocníka" zařval na mě někdo, když jsem šel jednou z chodeb zámku.
,,Tak mi o něm něco řekni" odpověděl jsem a otočil jsem se abych věděl kdo na mě křičí. Bad. Jeden z mých nejlepších vojáků.
,,No, kde bych začal. Asi že se jmenuje George, George Davidson." To je hezké jméno.
,,Žije tady pod hradem ve vesničce. Pracuje jako hrnčíř." Pokračoval dál ve čtení papíru Bad
,,V jaké vesnici bydlí?" Zeptal jsem se. Byla to dost nepodstatná otázka ale mě dost zajímala.
,,Žije v, no žije v Teši! No a jako poslední tady mám že je mu dvacet čtyři let." Dvacet čtyři? Neříkal jsem, že chci někoho ve svém věku?
,,Dvacet čtyři?"
,,Ano, dvacet čtyři, vadí vám to? Kdyžtak najdeme někoho lepšího..." Začal se ihned omlouvat Bad.
,,Ne dobrý, dobrý Bade jen, proč zrovna, on určitě by tady bylo i víc chlapců kterým by bylo míň." Bad na mě chvíli koukal a poté rychle odpověděl:
,,No v jeho složce jsme se dočetli že jeho otec byl taky sluha tak jsem, teda jsme mysleli že by třeba mohl něco zdědit či něco se přiučit nebo.." Už se v tom začal docela motat a začal být asi i dost nervózní. Možná si myslí že vybral špatně.
,,Dobrý Bade chápu, máš pravdu třeba bude mít nějaké zkušenosti navíc"
,,To je tedy všechno, co tady mám" odpověděl nakonec a už se začal otáčet k odchodu.
,,Počkej, kdy přijde?" Zeptal jsem se. Byla to jedna z nejhlavnějších otázek a já na ni málem zapomněl.
,,Řekl jsem, že pro něj zítra přijdu." Zítra. Hlavně na to nesmím zapomenout.
,,Dobře díky"
,,Já už asi půjdu ještě jsem se chtěl stavit za Skeppym" Řekl po chvíli trapného ticha a pomalu se otočil. Rozešel se chodbou pryč a když byl asi v polovině a já věděl že už se nevrátí otočil jsem se taky a vydal jsem se chodbami do svého pokoje.
Když jsem přišel do pokoje první, co jsem spatřil byla Patches ležící na mé posteli.
,,Chtěl jsem jít spát, ale přece tě nemůžu vyhodit." Řekl jsem své kočičce a pohladil jí po celé její délce.
Má přijít už zítra asi bych měl ještě zajít za Niki, aby mu připravila pokoj.
Znovu jsem se tedy zvedl ze židle a rozešel se chodbami zámku. Došel jsem až do kuchyně kde by snad měla být.
Opatrně jsem zaťukal a pochvíli vešel. Jak sem předpokládal Niki byla u kuchyňské linky a do vázy rovnala krásně žluté květiny.
,,Niki? Víš, jak má přijít ten sluha mohla bys mu připravit pokoj?" Zeptal jsem se.
,,Jo jen to tu dodělám a hned na to půjdu." Odpověděla mi s jejím německým přízvukem.
Já se znovu otočil a s rozloučením se vydal zase zpátky do pokoje.
Patches se šel asi procházet na zahradu a moje postel byla tím pádem volná. Využil jsem chvíle a lehl si do postele. Chvíli jsem přemýšlel, jaký asi bude, ale moc dlouho mi to nevydrželo a tvrdě jsem usnul.
....
492 slov
