Příběh je pokračováním knihy Lukášův deník - první díl
Pro ty co nevědí o co jde, tak jednou větou .... autentické zápisky malého kluka (9 let) z období konce komunismu.
Jako malý kluk jsem si v letech 1986 - 1990 psal deníčky. Pro psaní deníku mě t...
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Originální text
15. října (středa) 1986
Dnes se bohužel nic nestalo.
Spíš moje lenost. Nebo se už každodenní povinnosti staly stereotypem?
16. října (čtvrtek) 1986
Dnes jsme měli jen čtyři hodiny (školy). S rodiči jsme pak museli jet všichni na prohlídku k doktorce.
17. října (pátek) 1986
Zítra budu mít svátek!!
Dnes večer bylo zatmění měsíce. Pozoroval jsem to hvězdářským dalekohledem.
Pouhým okem:
Hvězdářským dalekohledem:
18. října (sobota) 1986
Dnes byla pracovní sobota. Měli jsme branný kurz.
(Večer jsme se asi dívali na film Babinský)
A úplně jsem zapomněl zmínit svůj svátek.
19. října (neděle) 1986
Byli jsme na hřišťátku.
20. října (pondělí) 1986
Za známky jsem dostal: 2, 1, 1, 1, 1, 1. Dobře ty!!
Večer vypnuli proud, protože byla bouřka.
Občasné vypnutí elektřiny jsme měli celkem rádi, mělo to takový nádech tajemna, když jsme museli sedět po tmě při svíčkách. Bylo to příjemně vzrušující.
21. října (úterý) 1986
Byl jsem u jednoho dědy *), který měl celý sklep plný sbírek kamenů. Měl tam i kousky zlata, dal mi dva kameny: český granát a křišťál. To byly krásný velký krystaly. Kdepak je jim asi konec ...
*) byl to bývalý zlatokop To asi úplně pravda nebyla, ale jak jsme žili westernovkami a dalším dobrodružstvím, tak tomu člověk rád věřil.
22. října (středa) 1986
-----
23. října (čtvrtek) 1986
Založil jsem si sbírku kamenů.
Tak jsem se kromě sběratele známek a nálepek od sirek stal ještě sběratelem kamení.
Popravdě, ne příliš úspěšným. Podařilo se mi získat jen snadno dostupné kusy typu žula, opuka apod. Pýchou mojí sbírky byly již zmíněné kameny český granát a křišťál a pak, pozor, také pazourek.
Pazourek není sice extra drahý kámen, ale vlastnit něco z doby „pravěku", to bylo něco.
24. října (pátek) 1986
V pondělí jdeme k zubaři.
Tak to jsem byl určitě celý víkend v depresích.
25. října (sobota) 1986
Stavbák nám zničil stromečky.
Přeloženo:
Zlý stavbák zničil hodným a milým dětem nějaký bordel, který udělaly na jeho pozemku.
26. října (neděle) 1986
V neděli celý den poprchávalo.
Jako dítě jsem nikdy počasí moc neřešil, uměl jsem se dobře zabavit za jakéhokoliv počasí. Například:
učením do školydomácím úklidemprací v dílně – kutilstvím, modelářstvímvynalézáním (to jsem se možná ještě nezmínil, ale byl jsem i vynálezce)celodenní četbou nějaké poutavé knihy nebo komiksůhraním her se sourozencikoukáním na televizi
27. října (pondělí) 1986
Dnes jsme byli u zubaře. Žádný mi nevrtali, ale jeden plombovali.
Že by mi plombovali zub bez předchozího odvrtání kazu, se mi nechce moc věřit. Škoda, že jsem víc nerozvedl tu šílenou bolest, kterou jsem jistě během zákroku prožíval.
28. října (úterý) 1986
Dnes jsme na pionýru vyráběli draky.
Žádná zmínka o výročí vzniku samostatného Československa?! Když jsem těmi svátky tak žil, tak mě to trochu překvapuje.
Slovo autora
Mimo jiné jsem byl i vášnivým hvězdářem. Hvězdy mi učarovaly, rád jsem se díval na temnou oblohu plnou hvězd a asi jako každý jsem přemýšlel o životě na jiných planetách.
Od rodičů jsem (asi k Vánocům) dostal pěkný velký hvězdářský dalekohled. Byl to takový plastový skládací model, na mě v té době relativně složitý na složení. Ale nějak se povedlo.
Kromě hvězd jsme se se sestrou Ivou dívali do protějšího domu, co dávají v televizi. Ale přeci jen, na tu dálku toho moc vidět nebylo a bez zvuku to taky docela stálo za prd. V té době nás ani nenapadlo vyhledávat dalekohledem nějaké lechtivé scény, jak naopak jistě napadlo vás.
