My dream, My life - CZ[Zayn, Tristan, Connor, Luke]

Part IV. -Sleepover

Další den jsem se probudila s vůní čerstvého chleba. Ta vůně mě táhla z postele, sešla jsem schody a zamířila rovnou do kuchyně.

"Dobré ráno babi." řekla jsem s úsměvem a dala ji letmou pusu na tvář. "Spíše dobré poledne, ráno jsi už zaspala" usmála se.

"Jak bylo u sousedů?" Zašklíbla se babička. "No, budeš se divit ale dobře. Protože kdyby tam Shan občas nezašla tak.. no ty asi víš jak by to tam vypadalo." Zasmála jsem se. "To si piš!" Odvětila.

"Dobré poledne má krásná dcero!" Přiběhl taťka s úsměvem. "Dobré milí tatínku" a též jsem mu věnovala pusu na tvář.

"Jdu se převléknout, potom nasnídat a nakonec by měla přijít Shannon" oznámila jsem a letěla nahoru se upravit. Hodila jsem sprchu, trošku řasenky neuškodí. No a pak co na sebe. Tak když to shrneme, vyjdou mi černé 'džegíny'  které jsou do pasu a k tomu jsem si vzala bílou halenku. Možná až moc elegantní, s klukama na ranní kafe? Jo. Takže znova, černá zůstane černou a bílá bílou. To znamená že džegíny zůstanou a k tomu si vezmu bílé triko s potiskem Paříže, které zastrčím do džegín. Hurá.

"No ne, s kýmpa jdeš na rande?" Zeptal se zvědavě taťka. "Se Shannon tati, se Shannon" zasmála jsem se.

"Ale di, určitě v tom jsou ti kluci od vedle"

"Představ si že nejsou"

"No budiš, ale aspoň se na tom kafi nasnídej" zasmál se taťka.

"Spíš naobědvala" opravila ho babi. "Dobře já tedy razím. Zatím." Mávla jsem. "Ahoj!" Křikli sborově.

Nazula jsem si botasky a hodila přes sebe svetr.

Jako každý den jsem šla kamenitou cestičkou lemovanou fialkovým vřesem. Dnes bylo slunce vysoko na obloze a spíše se schovávalo za bílími mraky, kteří nedovolily slunečním paprskům jimi prostoupit. Vyšla jsem mezi vrátky, a zamířila hned do těch druhých vedle nás. Zazvonila jsem na zvonek u dveří, v zápětí se hudba zvonku rozlehla po celém domě. Teđ mi zbývalo jen čekat až uslyším dusot kroků ke dveřím, čekat až se dveře rozlítnou a se širokým úsměvem mě pozdraví praštěný Luke. "Čáááu Paull!" Vykřikl a plácl mě po zádech. V tom chvilku znejistil jelikož, nejspíš ucítil moje kosti pod tenkou kůží. No je na čase aby mi tu štítnou žlázu konečně operovali.

"Ehm.., tak pojď dál" řekl trochu zaskočeně. "Jo děkuji." Usmála jsem se.

"Čao lidi!" Křikla jsem. Zrovinka jsem všechny zastihla v obýváku, sedí na sedačce a všechny tváře se na mě dívají. Tris, Shan, Connor, Zayn i Luke, který si k nim přisedl. Znejistila jsem a začala se mi motat hlava. Cítila jsem jak blednu a podlamují se mi kolena. Než jsem cítila náraz mích kolen, které dopadají na zem. Někdo se mě snažil chytit. Dál si nepamatuju...

...

Probrala jsem se v neznámém pokoji. Usoudila jsem že asi budu stále u kluků. Byly slyšet hlasy ze zdola. Tak jsem vstala a šla ke schodům. Sedla jsem si na první vrchní schod a poslouchala...

"...ne je prostě těžce nemocná, nikdo neví jestli vůbec bude dál žít a... a dál nic." Slyšela jsem Shan hlas.

"Jak nic?" Ptal se vystrašeným hlasem Tris. "Prostě až vám někomu to bude chtít říct, tak vám to řekne. Hlavně ji nelitujte a nesnažte se ji moc pomáhat, jako kdyby byla tříletý mimčo. To nemá ráda." Odpověděla Trisovi.

Musela jsem se usmát, jelikož Shan vždycky věděla co mám ráda, co nemám a jestli něco potřebuji, či co mi právě leží na srdci.

Rozhodla jsem se vrátit zpět do pokoje a ještě se trochu prospat.

Vzbudila jsem se tak kolem půl páté, sešla jsem schody do obýváku a sedla na sedačku. "Je ti líp?" Zeptala se Shan a podala mi sklenici pomerančového džusu. "Jo je, děkuju."

"Jé Paull! Ty už jsi vstala?" Zeptal se překvapivě Luke, který vyšel z kuchyně. Jako kdyby čekal, že budu spát tak dlouho jako Šípková Růženka. "Jasně že jo." Usmála jsem se. "Tak fajn, a dáš si pizzu?"

"-já tu jsem taky Luke" zvedla ruku Shann.

"Tak pardon, takže DÁTE si pizzu DÁMI?" Přitom zdůraznil hlavně slovo dáte. "ANO! Dáme si rády" odpověděli jsme.

Luke zalezl zpátky do kuchyně.

"Shan?" Otočila jsem se.

"Jo?"

"Víš slyšela jsem tě jak si klukům říkala že jsem nemocná"

"Paullie, promiň jestli jsem neměla, ale kluci furt bláznily a ptali se proč..., tak jsem jim to řekla."

"Ale neřekla jsi konkrétně co, a konec toho rozhovoru jsi zakončila správně." Řekla jsem a objala ji.

"Bylo to v plánu." Zasmála se.

...

Asi ve třičtvrtě na osm přiběhl Zayn. "Tak Paullie, máš tu domluvené spaní" rozzářil se Zayn.

"To je super!" Plácla jsem si s ním.

"A jak jako budeme spát?" Zeptal se Luke z kuchyně. "No jak, my normálně jako vždycky a holky spolu." Koukl se na nás Zayn a my přikývli. "To je super ne?" Řekl Tris, který si sedl vedle mě. "Rimantická noc se svíčkama, červené růže všude kolem..." začal čarovat rukama Connor. "Brácha nech si toho." S plesknutím po hlavě, který věnovala Connorovi se Shann usmala.

"No fajn, takže filmový večer?" Navrhnul Connor.

"Nojo, jenže takle to tu je celý odpoledne." Zasmál se v kuchyni Luke.

"Takže se pujde ven!" Křikl Zayn.

》》》》
Páni, po dlouhé době zpátky v životě Paullie. :)
Děkuji moc že čtete moje story. Poslední komentář od @CrazyDuck15
mě nakopl k další part :33 takže moc děkuji. No doufejme že tento týden přijdou aspoň tři další part.
Takže doufám že jste měli pěkné čtení a zatím "Čao!"

Nicole Payne xwx