Wait What?! (ff Mcyts)

chapter 2.

Když jsem přišla domů, tak jsem šla uklidit nákup. Hned jsem se pustila do vaření obědu. Přichystala jsem si věci na vaření a dala vařit rýži. Mezitím jsem začala uklízet nákup. Je to fakt někdy otravné, uklízet ten nákup. "Hele, co vaříš a kdy to bude?" Vyrušila mě z přemýšlení Yamo. "Hele asi za míň než hodinu? Potom to bude. No a vařím rizoto." Uklidila jsem do ledničky vajíčka, která zázrakem přežila. Nechápu, co to jsou za vajíčka, ale jakoby nestěžuji si. Protože kdo by takové vajíčka nechtěl, že?

Po úklidu jsem se hned šla převléknout do tílka a random tepláků, protože nemám náladu chodit v riflích už z důvodu toho, že si je nechci v kuchyni zašpinit. "Jen tak mimochodem, přišel ten balíček s merchem Dreama a George." A já se otočila za tím hlasem. Stála tam Yamo s otevřenou krabicí na našem barovém stolku. "Okey, tak to rozbal, já jdu mrknout na tu rýži." Ona kývla a vzala si nůž. "Fajn, začnu rozbalovat ten Georgův merch." Já jsem kývla a začala krájet zeleninu. Ona začala násilným způsobem trhat tu krabici, že jsem na ni jenom koukala a zděsila se. "Děláš si prdel? Are you ok?" Ona jenom odpověděla "totally" a začala se smát jako totální psychopat. Já se k ní přidala, protože její smích je hrozně nakažlivý. Nic proti, ale jakože představte si holku, co vypadá jako poloviční kluk, který totálně rozkuchal krabici s merchem, ještě se směje jako idiot a k tomu má v ruce nůž větší, než je vaše hlava.

"hele, prostě... prostě to otevři.... a... a... nesměj.... se.. prosím... já... já... se dusím..." Řekla jsem jí ve smíchu ale dál jsme se spolu smály.

Po chvíli jsme přestaly a já jsem zkusila ochutnat rýži, jestli už je v pohodě. Byla hotová. Hned jsem si připravila kukuřici a na pánvičku dala kuřecí maso, protože Yamo nejí jiné maso než kuřecí. Nojo, moje kuchyně se tím fakt změnila. Nemůžu dělat nic s vepřovým, protože ona to prostě nesní. Nechápem.. ale musím to tolerovat a nechci vařit zvlášť pro ni a pro mě.

Dala jsem na pánvičku olej a když se rozpálil, tak jsem tam dala to maso nakrájené na kostičky  a začala ho opékat. (vůbec se necítím jako nějaká kuchařka, vůbec neeee P.A.)  Viděla jsem, jak Yamo začala vytahovat dvě mikiny. Šedé. Obě dvě měly napsáno na sobě GeorgeNotFound. Prostě merch GeorgeNotFound. Nevím co jiného k tomu říct. Však každý ví, jak vypadá.

Když se mi dopeklo maso, vypla jsem sporák, dala jsem ho do hrnce, kde byla rýže společně s kukuřicí a všechno jsem to zamíchala. Potom jsem si umyla ruce, uklidila linku a šla si vzít jednu z těch mikin. Měla jsem objednanou velikost L, Yamo měla XL. Nojo, miluje velký mikiny. Právě má na sobě nějakou random velkou, která jí je asi po kolena. Prostě to není můj styl. Miluji mikiny ale velký skoro jak já. Pokud by jiná nebyla, tak proč ne, ale jinak bych si ji nevzala. Není to můj styl.  Zvláštní, že se furt opakuju. Divný ale realita je krutá.. chjo, k čemu jsem se to zase dostala.

Vzala jsem tu mikinu do ruky a vytáhla ji z pytlíku. Byla na první pocit hrozně měkká. Hrozně příjemná. Přišla mi trochu jako plyšák. Prostě tak měkká, chápeme se. "Ta je úplně vymazlená." Vykřikla jsem a jenom jsem koukla na Yamo, která tam stála jako socha svobody a držela v ruce ten pytel. Asi 3 minuty. "Haló, Yamo?" Promluvila jsem na ni a ona si ten pytel dala na hlavu. Akože haló? Začala jsem se smát. "Wait what? What are you doing?" A ona hned, co jí ten pytel z hlavy spadl, tu mikinu vytáhla z pytle, a dala si ji na hlavu místo pytle. "Nothing." Já na ni jen divně koukala. Proč mám tak divný kamarády.

Po chvíli mi někdo napsal. Heh, ne nenapsal, jenom mi přišlo upozornění, že Tommyinnit streamuje na Twitchi. "Hej, já jdu rychle vytáhnout tu Dreamovu mikinu a jdu ven, protože jsem venku dlouho nebyla a potřebuju vzít na procházku Tomathy, protože jsem s ním byla jenom ráno a jinak jsem celý den streamovala, takže jsem s ním ven nemohla." Pokud se ptáte kdo to je Tomathy, tak to je naše Border Kolie. Jo, máme psa. Vzaly jsme si ho z místního útulku. Je to tak asi 3 týdny? Má asi 10 měsíců. Je to andílek. Hned jsem si ho zamilovala. Yamo moc psy nemusí, ale taky si ho zamilovala. Sám ten pes chodí spát Yamo do postele. Nechápu, jak je to možné. I když, ona toho psa má ráda. Ale nemusí je. Chce si pořídit kočku. Rovnou dvě, ale kdo ví, jak dlouho budeme moct tady být, už z důvodu, že platíme nájem. Uvidíme, kdy si tu kočku pořídíme. No já moc kočky nemusím jo, ale jakoby....heh, idk why not nemít kočku.

Hned jsem začala vybalovat tu druhou krabici, která byla hned vedle té otevřené. Ta byla oproti té druhé nepomačkaná a normálně držela svůj tvar. Hrozně jsem se těšila. Miluji ten potisk té mikiny. Fakt že jo. Vystihuje celkově můj život mi přijde. Furt je všechno stejný a vše se tváří ironicky.

Rychle jsem ten balík otevřela a tam na vrchu ležel papírek. "Jsem rád, že jste si objednal/a oblečení z mého e-shopu. DREAM" A já se usmála. To je na tom lépe, než můj merch xD. Kartičku jsem vzala do ruky a odbalila papír a tam byli v pytlíku 2 mikiny. Zelená  a černá. Vzala jsem tu zelenou, hodila ji Yamo a já si vzala tu černou. Hned jsem si ji rozbalila a dala na sebe. Šla jsem na chodbu, kde máme zrcadlo, protože jsem byla líná si dojít do pokoje, i když tam stejně půjdu. Fakt, někdy moje myšlení je nepochopitelný.

Koukla jsem na sebe do zrcadla. Ta mikina byla hrozně hezká. Mám z ní radost. Nelituju, že jsem si koupila o velikost menší, tím pádem M, protože by mi L byla moc velká.

Odnesla jsem si všechny věci na postel do pokoje, vzala postroj pro psa, který jsem mu následně nasadila. Vzala jsem pamlsky, pytlíky na hovínka, telefon s Airpody a vyšla jsem ven.

Zdravím všechny. Kdo právě četl 3. kapitolu, Omlouvám se, překlep. Btw co si o tom příběhu/snu myslíte? Btw omlouvám se....za to že jsem vydala 3. kapitolu. Bohužel příští týden aisi nebudu mít čas vydat,(jako jedna z mnohých mě čekají přijímačky), takže dnes vyjdou dvě. ta omylem vydaná a tato :D. Ještě jednou se omlouvám....

No nic, zase co nejdříve :D