Leyla

Dnes se to mělo stát, dnes byl den D. Stála jsem před vysokým zrcadlem a dodělávala malé úpravy na mých krásných purpurových šatech. Nemohla jsem tomu uvěřit nemohla jsem uvěřit že už jsou to dva roky co jsem se s ním srazila na chodbě. Co jsme spolu zažívaly velká dobrodružství, co jsme se smáli úplně všemu, co jsme se plížili do paláce aby nás nikdo neviděl. A teď nastal osudový moment. Měl převzít všechno.

Z mého přemýšlení mě vyrušilo zaklepání na dveře. Ani jsem se neobtěžovala otočit. Bylo mi jasné že to bude máma a nebo Dora aby mi řekli že už je čas. Když ale osoba přišla k zrcadlu zjistila jsem že to není nikdo koho bych čekala. Liam. „Už to začíná?" zeptala jsem se a stále se koukala do zrcadla. „Ne jen jsem s tebou potřeboval na chvíli mluvit o samotě" řekl a jemně mě jedním pohybem na mém rameni pokoušel otočit, nechtěla jsem se nechat tak jsem se zapřela. Slyšela jsem jak si dlouze povzdychnul a já začala mluvit i když měl správně on mluvit. „Hele nevím proč jsi sem najednou přišel že se mnou chceš mluvit když jsi na to měl půl roku ale ty ne. Ty jsi se na mě vykašlal a radši mě ignoroval v době kdy jsem tě nejvíc potřebovala, v době kdy jsem byla na dně, ale ne ty jsis odkráčel pryč a dělal že se nic neděje! Ale víš co dělo se hodně! Dělo se toho sakra hodně takže jestli si myslíš že si sem nakráčíš s nějakou špatně vymyšlenou omluvou tak jsi na omylu." Dokončila jsem svůj monolog, „Ley nech si to vysvětlit, musel jsem odjet, musel jsem tě ignorovat. Ale důvod proč jsem odjel bylo zbavit se toho pocitu. Bohužel i po půl roce je všechno stejné.." řekl smutně a já jen s nechápavým výrazem odpověděla „Co stejné? Jaké pocity? Cože?" byla jsem zmatená. „Miluju tě Ley vždycky jsem tě miloval a vždycky budu" zůstala jsem přimrazená, nevěděla co mám říct, takže jsem ani nepostřehla že mě rychle políbil do vlasů a odešel. Asi se ptáte jak jsem se vůbec dostala k této oslavě a ke všemu tomu ohledně království. Tak pozorně čtěte protože to budu vyprávět jen jednou.


Takže doufám že se první kapitola líbí, je to takový skok časem do budoucna. V další kapitole začneme hezky od začátku...

Jakákoliv podpora mi velmi pomůže, jak už vote tak kometář a budu vám vděčná!

LOTS OF LOVE.

Owls (NH. cz)Kde žijí příběhy. Začni objevovat