část 19 nejsi můj táta!

397 13 0
                                    

Spali jsme tam oba a to celou noc. Ráno nás vzbudil Minho a to fakt hlasitě
,, Vstávejte vy paka, máme běžet do labyrintu!" Křičel když vylezl nahoru.
,, Nekřič tak!" Napomenula jsem ho
,,Co se děje?" Zeptal se Tommy
,, Máme běžet, zapomněli jste" vysvětloval
,, Promiň Minho, ale moje záda to dneska vážně nedají" řekla jsem a pomalu se zvedla
,, Nedivím se ti" dodal Tommy a začal se smát
,, Můžu s tebou na chvíli mluvit?" Zeptal se Minho a začal lézt dolů. Já šla pomalu za ním a jen se si stoupla na zem, táhl mě stranou od ostatních
,, Co to vyvádíš?" Zeptal se
,, Co přesně myslíš?"
,, To že si Newtovi ublížila a lámeš mu srdce"
,, Já za to nemůžu, nezeptal se mě jestli s ním budu chodit stejně jako Thomas, to znamená že nepatřím ani jednomu a můžu se stýkat s kým chci!" Vychrlila jsem na něj
,, Stýkat možná, ale ne to co děláš teď" odpověděl
,, Prosím tě, nejsi můj táta a nikdy nebudeš a na to debilní pravidlo vám kašlu!" Vykřikla jsem a naštvaně odešla
,, Alby by to nechtěl!" Křičel za mnou, ale já na něj jenom ukázala prostřední prst.

Přišla jsem k sobě a lehla si na postel. Všichni ještě spali, protože běžci stávají dřív. Z ničeho nic se ale otevřeli dveře a tam stál Thomas
,, Ahoj, promiň že jsem za tebou nepřišla, ale Minho mě trochu naštval" řekla jsem a posadila se
,, Nevadí, k tomu včerejšku já, myslela jsi to vážně?" Zeptal se a vešel úplně dovnitř
,, Jo myslela" odpověděla jsem a usmála se
,, Vím že si říkala že Newtovi nechceš ublížit, ale napadlo mě, když to cítíme stejně, jestli nechceš být moje holka?" Zeptal se nervózně
,, Samozřejmě!" Vykřikla jsem radostně a hned ho objala.

,, Ale asi bych to úplně nikomu neříkal" dodal když jsme se pustili
,, Já taky ne, ale když to nikomu neřekneme, nemůžu zaručit že Newt něco neudělá"
,, Jak to myslíš?" Zeptal se
,, Co když mě třeba políbí nebo něco takového" dodala jsem
,, Tak mu to vysvětlím, ale teď, můžu si tady lehnout prosím?"  Zeptal se a začal se smát
,, Jo, jasně" odpověděla jsem a oba jsme si lehli do mé postele.

Bylo mi jedno jestli Minho běžel nebo ne, taky mi bylo jedno jestli nás někdo uvidí, myslela jsem jenom na Thomase.....

Pokračování příště ✨ děkuju za přečtení

Girl next my hutМесто, где живут истории. Откройте их для себя