záchranné lano

2.

   Další ráno mě probudil budík a já se začal chystat do školy oblékl jsem se , učesal si vlasy a sešel jsem dolů do kuchyně se na snídat u stolu už seděli oba rodiče zatím co táta Ben s se na mě nekoukal vůbec hezky.

 ,,Dobé ráno" táta Harry se na mě usmál a táta Ben se ještě více zamračil ,,Dobré ráno Alo nechápu, že jsi nám to zapomněl říct, kdy že tam odjíždíte pozítří? Trochu pozdě si nám to řekl nemyslíš?" přisedl jsem si k nim a začal si nandávat snídani na talíř.

,,Já vím tati a omlouvám se prostě jsem na to zapomněl ,ale co by se mi mohlo stát pojedou s námi učitelé". Vím moc dobře co by se mi mohlo stát Troye a jeho parta mě umlátí k smrti při nejlepším mě naprosto psychicky zdeptají.

 ,, Co by se ti mohlo stá????" zvýšil na mě trochu ironicky hlas ,, je ti 17 já moc dobře vím co se na takových zájezdech děje a aby sis nemyslel o tobě nepochybuju vím že ty si náš hodný kluk, ale nevěřím těm ostatním klukům co tam budou" bouchl pěstí do stolu na to mu tu ruku překryl táta Harry a dal mu pusu na líčko, aby ho uklidnil nejspíš moc se mi líbí, že i po tolika letech z nich láska vůbec nevyprchala no občas bych si to přál není nic horšího než slyšet, to dělat vaše rodiče.

 ,,Tati neboj budu opatrný, slibuju a ještě jednou se omlouvám, však si budeme každý den volat" usmál jsem se na ně a obou jim dal pusu na tvář, možná je trochu zvláštní, že tak dobře vycházíme, když jsem v pubertě, ale jak jste si asi všimli nejsem zrovna typický kluk v mém věku. ,,No to si piš, že budeme a stane se jedna jediná věc sebemenší jen, že tě někdo obejme, sedám do auta a jedu pro tebe" Nad tím jsem musel protočit oči i kdyby se stal zázrak a někdo by o mě měl zájem táta Ben by ho asi zabil hned, jak by se o něm dozvěděl. Rozloučil jsem se a vydal se do školy.

Došel jsem před školu, kde na mě už čekal Sam, byl úplně jiný než já krásný, oblíbený a hetero na vztahy přes to moc nebyl, když jsem byl sním Troye si na mě moc nedovoloval.

 I přes to kolik má přátel má na mě pořád čas a troufnu si říct,  že ho semnou tráví nejradši tedy nejradši má asi fotbal, ale to mu odpouštím. 

,,Čau Alo" pozdravil mě a obejmul kolem ramen ,,Jaký jsi měl víkend?" vždycky mě baví poslouchat co dělal je to tak stokrát záživnější než to co dělám já. ,,Byl jsem na jedné party s bráchou u nějaké jeho kámošky bylo to fajn, vyspal jsem se s jednou fakt buchtou a byla i celkem fajn no víc než fajn, pozval jsem jí na rande". 

Tím mi do čista vyrazil dech Sam opravdu nikdy s nikým nerandí ,,Ty si jí pozval na rande? Nebo jsem za tebe opravdu rád jen vím ,že to není zrovna tvůj styl" uraženě si odfrkl ,,Tak hele jo já si jen užívám mladí ne každý drží celibát, jak ty, fakt jsi hezkej kluk už někomu dej to svoje panictví a jestli mi na to odpovíš, že tě nikdo nechce a že jsi tlustý tak tě fakt už zakopu do země já být kluk no teda jako na kluky chápeš tak bych tě teda bral a hlavně zadek jako máš ty je tak kulatý a holčičí" Aby svoje slova zdůraznil tak mi ho zmáčkl ohnal jsem se po jeho ruce a odstrčil ji ,,víš co půjdeme radši do třídy než tě uškrtím" jen jsem se zasmáli a společně se rozešli do třídy.

,,Doufám, že jste všichni daly podepsat přihlášky na ten kurz rodičům po hodině si to od vás všech vyberu" naše třídní nás měla na angličtinu byla celkem fajn občas trochu přísná, ale jsem rád, že tam jede s námi zrovna ona, nejsem moc nadšený, že jako doprovod jede učitel tělocviku.

 Což znamená, že tam budeme určitě hrát nějaké sportovní hry a já se zase prvotřídně ztrapním. Po hodině jsem daly přihlášky a penízem, bohužel další hodinu nemám ze Samem jelikož jsme rozdělení na skupiny a samozřejmě to bych nebyl já kdyby semnou nebyl ve skupině Troye a jeho parta, ale tentokrát ani nečekali než dojdeme do třídy, kde jsme měli další hodinu, aby mě mohli otravovat už teď počkali si než všichni odejdou z naší třídy.

 ,,Už se nemůžu dočkat na náš výlet moc si to tam spolu užijeme, nemyslíš?" řekl mi posměšně Troye do obličeje a u toho mě chytl pod krkem trošku moc silně až mi docházel dech. ,,Pust mě prosím" zasípal jsem prosebně a už jsem se ani nebránil slzám, Troye se jen uchetl ,,Asi tě pustím, ale jen proto, že budeme mít dost času na kempu" plivl mi do obličeje a když kolem mě procházel Luky kopl mě do břicha do té stejné modřiny jako předtím zasípal jsem bolestí a spadl na zem. 

Naštěstí už odešli ani nevím po jak dlouhé době jsem se vyškrábal na nohy, ale bylo mi jasné, že do třídy před zvoněním nedojdu. 

Rozeběhl jsem tedy rychle ze třídy a běžel jsem asi moc neurvale jelikož jsem narazil do nějakého kluka před sebou naštěstí byl pohotovější než já a chytl mě abych nespadl na zem, když jsem se podíval kdo je můj zachránce, chtěl jsem se propadnout do země. 

Byl to Cody Martynez nejoblíbenější kluk na škole a taky nejkrásnější, nikdy jsem neviděl, že by měl někdo až takhle krásné a vyrýsované břicho byl snad o hlavu větší než já, jeho krásné velké hnědé oči do mě propalovali díru a jeho světle hnědé vlasy měl dokonale upravené a ty rty měl je tak plné asi až moc dlouho jsem na něj civěl dokud nepromluvil ,, jsi v pořádku?" měl tak tvrdý a přitom příjemný hlas ach bože mě už vážně dočista přeskočilo. 

,,Já ano a-no moc se omlouvám nechtěl jsem do tebe tak vrazit" Cody se na mě jen lehce usmál panebože tenhle úsměv musí odzbrojit snad každého ,,Nic nestalo hlavně, že jsi v pořádku, vypadal si dost nesoustředěně, jinak já jsem Cody" podal mi ruku jako by ho na škole neznali všichni, jen se divím, že má vůbec zapotřebí se seznamovat s takovou nulou jako jsem já. Podal jsme ruku na zpět ,,Já jsem Ala..teda Alex bože" Cody se jen zasmál, myslel jsem že se propadnu do země proč jsem proč jsem proboha použil tu hroznou přezdívku ,,No tak se měj Alo" znovu sena mě usmál a mrkl, stál jsem tam jak opařený dokud mi nedošlo, že mám vlastně hodinu.

 Přiběhl jsem udýchaný do třídy omluvil se učitelce, že jdu pozdě a rozhlídl se po volném místě na sezení, jediné volné místo bylo vedle Troye udělal to naschvál, nechápu proč mě nenechá na pokoji čím mu tolik vadím. 

,,Ale ale kde ses tak zdržel buzničko, kouřil si na záchodě péra, vlastně kdo by chtěl od takového buřta vykouřit že" škodolibě se zasmál a zmáčkl mi stehno snažil jsem se ho celou hodinu ignorovat, ale moc to nešlo, celou hodinu mě urážel a nepříjemně se mě dotýkal modlil jsem se, aby už ta hodina skončila. Hned jak zazvonilo jsem rychle vystřelil ze třídy hledat Sama narazil jsem u něj hned u skříněk a vydali jsme se domů tedy ke mně domů.