Wayward girls [DOKONČENO]

Jsem doma

Veriki jela dlouho, dýl než by čekala, ale nakonec dorazila k bytu, kde ještě před dvěmi lety žila se svou sestrou a matkou.

Usmála se nad vzpomínkou, kdy ještě jako devatenáctileté bláznivky lovily ducha, který unášel nebo zabíjel pracovníky jejich otce, ale i přesto si pobyt v Toweru užila, ikdyž ji tam stále něco trápilo.

,,Veriki! Tak ráda tě zase vidím! Pojď dál, jen pojď.'' Řekla Verona a objala svou dceru.

Verona se od doby co se její dcery odstěhovaly z domu velice změnila, z přísné ženy se najednou stala uvolněná a usměvavá žena, a to vše díky Harrymu, muži, kterého zachránila před Wendigem a do kterého se bláznivě zamilovala.

Rok potom co spolu začali chodit se dokonce i vzali, Harry se k Veroně nastěhoval, a o pár měsíců později se do rodiny přisral nový člen, nebo spíš nová členka.

,,Ahoj Harry, jak se má malá Atila?'' Řekla a pohladila roční holčičku po tvářičkách, ta se jen zachichotala a do svých malých ručiček vzala její ukazováček.

,,Byla celá nedočkavá, už od rána byla plná energie...a kde je Metia? Myslel jsem že pojede i s tebou.'' Zeptal se Harry a Veriki posmutněla, jak uviděla svou mladší sestřičku, zapoměla kvůli čemu sem vlastně jela.

,,Ne, přijela jsem sama, Metia je doma a tak trochu tam mučí spolubydlící svými výkyvy nálad.'' Řekla a Verona se uchechtla.

,,Jo, to znám, když jsem vás dvě čekala, byla jsem 2x horší než je Metia, málem jsem Tonyho i postřelila když mě nasral.'' Řekla s úsměvem Verona a popíjela svou kávu, Veriki naposled pohladila Atali po hlavě a odešla zpět ke dveřím.

,,Tak já jdu jo?''

,,A kam? Vždyť je noc, nechceš počkat do rána?'' Řekl Harry a Veriki se na něj otočila.

,,Ne, chci ještě vidět tátu a ostatní, dlouho jsem je neviděla a tak chci vědět jak se jim daří.'' Řekla Veriki a Harry jen přikývl.

,, Dobře, ale jeď opatrně, a pokus se nikoho nepřejet ano?'' Veriki se rozloučila a odjela směr Tower, kde nezavítala už poměrně dlouhou dobu.

Když zastavila před tou obrovskou budovou, zavalila jí velká vlna nostalgie, na kterou však mohla myslet později, teď se jen těšila až zase uvidí svého šíleného tatíka.

Výtahem vyjela do navoleného patra, a když vstoupila do podlaží, kam chtěla, první osobu co uviděla byla...

,,NATAŠENKO!'' Vyjekla Veriki a Nat se zastavila v pohybu, pomalu se otočila a všechny věci které držela, upustila.

,,Veriki...VERIKI!'' Zvolala Nat a Veriki se za svou kamarádkou rozeběhla a skočila na ni.

,,Ach, chyběla jsi mi parťáku.'' Řekla Nat a položila Veriki na zem.

,,Vždyť ty mě taky, jsem tu jen na pár dní, možná měsíců, takže máme čas na to abys mi všechno pověděla co se stihlo přihodit.''

Nakonec všechno probraly za jeden večer a u dvou flašek vína, a když Nat řekla aby Veriki začala vyprávět co se přihodilo jí, rozbrečela se a začala jí vyprávět o Deanovi.

,,No a on *škyt* řekl že mě nemi *škyt* luje, ale i přes to že *škyt* to řekl, já ho furt milujuuuuu! Proč on mě neeee? Proooooč?!" Brečela Veriki a Nat se opilecky zvedla, flašku načatého vína zvedla nad hlavu a prstem začala kroužit po místnosti.

,,Taaaak no ne! Nikdo nebude mojí Verikišence lámat srdce! Moje Verikišenka si to nezaslouží takové zacházení a já asi padám.'' Řekla Nat když spadla na gauč a Veriki se tomu smála jak vyšinutá, pak se na ni podívala a měla takový šokující výraz.

,,Já...jsem tvoje Verikišenka?'' Zeptala se a Nat se posadila a nasadila vážnou tvář.

,,Ano, jsi jen moje Verikišenka, a jen moje.'' Řekla a chvíli se obě na sebe dívaly, než se na sebe vrhly jak smyslů zbavené.

Natasha si Veriki vyhoupla na sebe a Veriki jí nohy obmotala kolem pasu, když se chtěly dostat do nejbližšího pokoje, narážely do všeho co bylo kolem nich na jeden metr daleko, ale jim to nějak nevadilo, jejich hlavní cíl byl pokoj, který nakonec našly a do kterého okamžitě zapadly.

Jenže to netušily že ten pokoj nečí byl, takže když se ráno obyvatel pokoje do něj vrátil, šokovalo ho že viděl na zemi cizí oblečení, a ještě víc ho šokovalo že v jeho posteli spaly v objetí dvě nahé ženy.

,,CO TO MÁ KURVA ZNAMENAT?!'' Vykřikl Tony a Veriki s Nat se s trhnutím probudily, podívaly se na sebe, a když si daly dvě a dvě dohromady, s vyjeknutím obě spadly na zem.

,,VERIKI?! CO DO HÁJE DĚLÁŠ V MÝM POKOJI? A S NAT?! A PROČ JSTE OBĚ NAHÉ?!'' Opět křičel Tony a Veriki se na něj jen omluvně dívala.

,,Hehehe...ahoj tati, jsem doma.''