Wayward girls [DOKONČENO]

Anděl, démon a vila

,,Páni, tady je to...lepší než jsem očekával, myslel jsem že to tu bude, no, víc holčičí když tu žijou čtyři holky.''

Řekl Dean, který obdivoval vilu, ve které žily Starkovy dcery, jeden anděl a démon.

Vila byla zevnitř dřevěná, velká chodba měla dvoukřídlé schodiště vedoucí do druhého patra, na pravo od hlavních vchodových dveří vedly dveře do prostorného obýváku s modernou kuchyní a jídelnou, na levé straně byla zase herna, uprostřed chodby mezi místnostmi a schody byl skleněný stolek a pak tam byly jedny dveře do sklepa, z toho domu šlo cítit že ho vlastní boháč.

,,Tohle byla jedna z mnoha tátových nemovitostí, dal nám ji jako dar když jsme mu řekly že žijeme jen v autě nebo motelech, když máme nějaký případ, ani nevíte jak z toho byl šokovaný.'' Řekla s lehkým smíchem Veriki a Metia se opřela o zábradlí.

,,Chtěla jsem to tu trochu pozměnit když je to teď naše, aby to tu bylo podle mého...teda chci říct našeho stylu, ale tady tvrdohlavá Riki chtěla aby to tu bylo původní, takže tu máme hernu, pět pokojů, tři koupelny, obývák s jídelnou a kuchyní, dole máme sklep s obrovskou a zbytečnou garáží, jo a někde tady je prý domácí kino, nechápu na co byla tátovi ta herna, z té by byla dobrá šatna, a navíc to dřevo kolem je hrozný.''

Mrmlala si pro sebe Metia a Veriki si založila ruce na hruď. ,,To dřevo tomuhle domu dává ten správný šmrnc, kdyby ses ho zbavila, bylo by to o ničem, že jo kluci.'' Zeptala se Veriki Deana se Samem a ti ani nestačili odpovědět a v domě se objevily zbylé dvě obyvatelkyně vily.

,,Ale to snad ne, co ti dva tady zas dělaj!?'' Řekla podrážděně Maze, vedle které stála Calia a na oba bratry se usmála jako sluníčko.

,,Ahoj kluci, ráda vás opět vidím.'' Řekla, stále se usmívající a klukům už taky cukaly koutky, jak je její úsměv nutil roztáhnout ústa do úsměvu, až takový vliv na ně ten anděl měl.

,,Máte ten váček?'' Zeptala se Maze a Metia jí váček hodila, Maze ho ladně chytla a strčila do kapsy. ,,Fajn, můžeme jít na to.'' Řekla neutrálně a vyšla schody nahoru a Calia za ví v závěsu, a Deana to celkem zaujalo.

,,Hele, něco mě zajímá, proč je Calia furt nalepená...''

,,Na Mazekeen? Sama nevím, před dvěmi lety když jsme se potkaly se Maze a Lia nemohly snést, přeci jen, andělé a démoni jsou nepřátelé už dlouho, takže bylo jasné že se budou nesnášet. Jenže po nějakém čase, asi po roce, se něco změnilo, kamkoliv Maze šla, šla i Lia a naopak, vždy byla jedna té druhé po boku, ať už na lovu nebo mimo něj.'' Řekla Metia a zamyšleně hleděla do země.

,,Co asi tak mohlo zapříčinit tu změnu, nemohlo by tě něco napadnout?'' Zeptal se Sam kterého to taky začalo zajímat a Metia s Veriki se po sobě podívaly.

,,Že by to bylo kvůli tomu jak Caliu tenkrát...no radši nad tím nepřemýšlejme a pojďme za nimi, už na nás čekají a Maze nerada dlouho čeká, je pak víc nepříjemná než obvykle bývá.''

Řekla Metia a všichni se odebrali do druhého patra vily, přesněji do jednoho pokoje, který asi patřil Maze jelikož...no...byl přebarvený do rudo-černé a všechno bylo takové v temných barvách.

Maze s Caliou tak stáli u stolu nad mísou, u které byly nějaké lahvičky, pak nějaké koření, kosti, a všelijaké nechuťárny co čarodějnice používají a co potřebovali právě v ten moment i oni.

,,No konečně, tak můžeme začít.'' Řekla Maze, dala nějaké věci do mísy a tu zapálila, pak vytáhla z kapsy váček od pana Jonese, oběmi dlaněmi ho zakryla, řekla nějaké latinské slova a pak váček hodila do ohně.

Potom co to udělala se zhluboka nadechla, oči vytřeštila a zaklonila se tak, až se jen koukala do stropu.

Takhle setrvala nějakou dobu, než se opět uklidnila, narovnala a pak jen řekla: ,,Můžeme jít na lov čarodějnic.''

-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-

Koničiwa! Tak jsem tady zas po dvou týdnech s novou kapitolou, já vím byla o ničem a o něčem, ale další kapitola bude o tom jak se vlastně Metia, Veriki, Maze a Calia poznaly, tak snad se vám kapitola líbila a já se loučím, Sayonara ;).

-Vaše Kezy