ČÁST 12.

85 3 1
                                    

,,Nicku??" Klekla si k němu. ,,Jseš v pohodě?" Nick se jen klepal.. ,,J-jo... jo.. t-to bude v.. pohodě.." Snažil se o úsměv, ale nešlo mu to. Judy si vzala jeho vysílačku. ,,Haló? Tady je strážnice Hopkavá." ,,Ano? Dispečink." ,,Vypište na zbytek dne ze služby Nicka." ,,Co se stalo?" ,,Prostě to udělejte." ,,Dobře." Vysílačku mu vrátila a dívala se na něj. ,,D-d-díky.." ,,No nemáš vůbec zač. Pojď, doprovodím tě domů." Judy mu pomohla vstát a doprovodila ho do auta. Nasedli a jeli k jeho bytu. Nick jí navigoval.

,,Tak to vypadá, že jsme tady." Nick už na tom byl trošku líp, ale pořád ne tolik, aby ho nechala samotnýho. ,,Chvíli u tebe zůstanu jo?" Nick jen zakýval a šli dovnitř. ,,Máš to tu hezký." Usmála se na něj. ,,Díky.." Úsměv jí oplatil. Snažila se, aby aspoň nějak mluvil a trochu se z toho dostal. ,,Nicku, proč si tam šel? Musel si vědět, že to bude podobná situace jako posledně.." ,,Víš.... chtěl jsem se to... no.. postavit strachu.. Nebo tak něco." ,,Už to nedělej. Když bude nějaká podobná situace tak tam půjde někdo jinej, jasný?"

Nick přikývl. ,,Ukaž, pomůžu ti svlíknout si tu uniformu." Sundala mu bundu, mikinu. Nick si pak lehnul na záda na postel a dal si obličej do dlaní. Triko mu už nechala, ale ještě zbývaly kalhoty. Když mu je začala sundavat, musela uznat, že to vypadá trochu divně. ,,Ehm.. Nicku, jen ti pomáhám jo?" ,,Na co ty hned nemyslíš." ,,Hele.. nějakej drzej ne?" ,,Ani ne. Ale děkuju ti." Sundala mu i kalhoty a pak si sedla vedle něj. Nick si toho všiml, a lehnul si jí do klínu. Položil jí hlavu na nohy a zavřel oči. Ona na něj chvíli koukala a pak ho začala hladit a drbat na hlavě.

Po chvilce Nick usnul. Judy si myslela, že už to bude jakž takž v pohodě, tak se pomalu zvedla, aby ho nevzbudila. Chtěla už odejít, jenže Nick se sebou začal trochu házet a skoro křičel. Okamžitě k němu přiběhla, začala ho hladit a opakovat jeho jméno. ,,Nicku! Nicku!! To bude v pohodě." Pak se naposledy otřásl a vzbudil se. Okamžitě si sednul. ,,C-co je?!!" ,,Měl si asi noční můru." ,,Ach jo... Už je to tu zas... Já to nezvládnu Judy.." ,,Zvládneš, co to povídáš?!" ,,Tohle jsem už jednou zažíval.. Strach, noční můry, stavy úzkosti..."

Vypadal opravdu hodně vystrašeně. Judy mu položila svojí tlapku na jeho. ,,Jsem tu s tebou jo? Zvládneme to společně." Nick se na ní se slzami v očích podíval. ,,Děkuju ti." Objal jí, což jí trochu zaskočilo, ale objetí mu oplatila. ,,Zkus ještě usnout." ,,Zůstaneš tady?" ,,Jo. Zůstanu tady s tebou. Vyspím se třeba na gauči nebo tak." ,,Normálně bych ti řekl, že žádnej gauč neexistuje, ale musím říct, že ten co tu mám je pohodlnej." ,,Tak to je dobře." ,,Dobře je, že jsi tu se mnou." Usmál se na ní, otočil se a šel spát. Ona se na něj taky usmála.

Další den ráno, když viděla, že Nick ještě spí, tak se oblíkla, a šla si vyřídit do práce volno. Hned jak tam přišla tak narazila na Jacka. ,,Čau Judy. Hele co se stalo? Vůbec si včera neodepisovala.." ,,Co? Ježiši promiň.. Měla jsem něco důležitého." ,,V pohodě. Máš dneska večer čas?" ,,Jako proč?" ,,Noo ta večeře, kterou si mi slíbila." ,,Ajo.. No  hele já nevím." ,,Nebudu tě zdržovat dlouho." ,,No tak fajn. V kolik a kde?" ,,Sejdeme se tady. Třeba kolem pátý?" ,,Dobře.."
,,Tak se těším!" Judy jen přikývla a šla za náčelníkem.

Zaťukala a počkala na vyzvání. ,,Vstupte." ,,Náčelníku? Potřebuju s vámi něco probrat." ,,Ano? O co jde?" ,,Potřebovala bych minimálně na dnešek volno.." ,,Důvod?" ,,Jak jsme měli včera ten případ..." ,,Jo tohle.. Tak co?" ,,Ten záchranář se úplně složil.. Už jednou podobnou situaci zažil a i tehdy z toho byl dost špatný. Chci mu pomoct." ,,Máte na mysli toho lišáka?" ,,Ano toho.." ,,Proč mu chcete pomoct? Se nějak znáte?" ,,Dá se to tak říct. On pomohl mě, tak teď chci pomoct já jemu." ,,No tak fajn.. Hlavně žádný hlouposti Hopkavá." Mrknul na ní a zasmál se.

Judy na něj nechápavě koukala. ,,Ehm.. vtip ne?" ,,Noo dobře.. Tak já jdu. Zatím a děkuju." ,,V pohodě. Víte co? Vemte si klidně volno na týden." ,,Vážně?? Děkuju moc!" Judy odešla a vrátila se k Nickovi, který byl už vzhůru. ,,Kde si byla? Bál jsem se, že ses na mě vybodla.." ,,Promiň byla jsem si zařídit volno v práci." ,,Aha.. Tak to jo. Děkuju ti." ,,Neděkuj mi pořád. Jen ti oplácím laskavost. Tys pomohl mě a já teď pomáhám tobě." ,,Počkej.. Takže to děláš jen proto, aby si mi to oplatila??"

,,Ne to ne!" ,,Jen ze slušnosti?.." Koukal na ní docela smutně. ,,Ne Nicku. Samozřejmě to není jen kvůli tomu.." Přišla k němu na blízko. Celý den si spolu povídali, hráli nějaký hry, a zdálo se, že to s Nickem nebude tak vážný. bylo kolem 16:00 a Judy začal zvonit telefon. Nick si všiml jména. Byl to Jack. Judy to zvedla a šla do vedlejší místnosti. ,,Promiň, hned jsem tu." ,,Jasný..." I když nechtěl tak většinu hovoru vyslechl. Pochopil, že s ním jde na večeři. ,,Tak jsem tu." ,,Hmm.." ,,Copak?" ,,Nic.. V pohodě."

Dohráli pár her, a Judy vyrážela pomalu ven. ,,Dávej na sebe pozor Nicku." ,,Jojo.. budu.. Ty taky." Judy odešla a Nickovi začal zvonit telefon. Byl to Max. ,,Čááu Nicku! Slyšel jsem co se stalo, jseš v pohodě?" ,,Ahoj.. Jojo.. dá se to no.. I když.. Občas přijdou ty stavy úzkosti atd... Noční můry..." ,,Aha, to mě mrzí, hlavně se z toho dostaň. A co jinak?" ,,No jinak nic.. Stará se o mě jedna milá králičice. Judy Hopkavá." ,,Judy? Ta policistka?" ,,Jojo, ta. Ty jí znáš?" ,,Kdo by jí neznal prosimtě. A děje se mezi vámi něco?"

,,Mě překvapuje, že se ptáš." ,,Tak v dnešní době je naprosto normální, že se dávají dohromady i páry, kde jsou oba jiný druh." ,,To máš recht.. No tak když to musíš vědět, tak jsme se spolu jednou vyspali no." ,,NEKECEJ! Fakt?! Ty se nezdáš!" ,,No jo jenže... si to nepamatuje.." ,,Počkej, počkej... Nepamatuje?" ,,No, tak snad si rozuměl ne?" ,,Jo, ale Nicku.. Snad víš, že králíci mají dobrou paměť.. Jen tak nezapomenou.." ,,Aha.. To-to mi neto.. nedošlo.." ,,Hele podle mě si to pamatuje.." ,,Dík.. Já půjdu.. Měj se maxi." A položil telefon. ,,Ni-Nicku? Sakra.."

Judy a Jack spolu už seděli v restauraci a jedli. ,,Už jsem ti říkal, že ti to dneska sluší?" ,,Už asi 3x." ,,Jak ses dneska jinak měla?" ,,Ale jo šlo to.. O někoho se starám." ,,Něco jsem zaslechl. Ten lišák ze záchranky?" ,,Jojo.. Ten.. Je na tom teď ne moc dobře." ,,A přesto si ho tam nechala a šla se mnou." Usmál se na ní. ,,Kdyby na tom byl hůř, tak ho tam nenechám. Jenže je docela v pohodě. Takže jsem šla." ,,No a.... Jak to jinak mezi vámi je?" Tahle otázka jí zarazila. ,,Jak to myslíš?" ,,Tak jak jsem to řekl. Spíte spolu?"

,,Promiň, ale co je ti do toho?!" ,,Ne to ty promiň.. Tohle jsem neměl.. Blbost omlouvám se..." Judy na něj pořád nechápavě koukala. Chvíli bylo ticho.. ,,Jednou.." Vypadlo pak z Judy. Jack se na ní podíval. ,,Jakože jste spolu jednou spali?" ,,Jo..." Zašeptala. ,,A?" ,,Co a?" ,,No jaký to bylo?" Říkal s lehkým úsměvem. ,,Copak? Chtěl bys ho zkusit?" Jack se zasmál. ,,Jseš vtipná.." ,,Proč se ptáš? To je věc moje a jeho." ,,Faajn, sorry.. Hlavně klid.
,,Nezměníme téma??" ,,Klidně.."

Nick seděl v lehčích depresích na gauči a trochu se pohupoval. Několikrát mu zvonil mobil. Max se mu snažil dovolat, ale marně. Nick se pak zvedl, došel si pro krabičku léků na spaní.. Měl všeho dost.. Málem přišel o kamaráda, zažil opět stresovou situaci, kvůli které má problémy, Judy jen dělá, že si nepamatuje, že spolu spali, a ještě šla na večeři s někým cizím...
Vzal krabičku, vyndal asi 12 tabletek, kopl to do sebe a zapil to. Pak už si jen lehl a čekal....

Maxovi se to nelíbilo a tak okamžitě volal na policii. ,,Zootropolská policie, co potřebujete?" ,,Dobrý den, potřebuju okamžitě číslo na Judy Hopkavou, známe se a á ztratil její číslo." ,,To se omlouvám, ale to nepůjde. Nedáváme čísla našich policistů." ,,Jde o život!!!" 
Judy začal zvonit telefon. ,,Promiň.. Ano?" ,,Zdravím, tady Max, Nickův kolega. Mám strach, že si něco udělal." ,,Cože?!" ,,Prosím vás, běžte okamžitě k němu!!" ,,J-jasný, běžím!" ,,Co je??" ,,Nick si asi něco udělal." ,,C-cože?!!" Judy už ale byla pryč...

JAK TO DOPADNE??? :OO

Zootropolis - Skvělá dvojkaKde žijí příběhy. Začni objevovat