6.část- no to je pohroma!

469 18 4
                                    

Pod jednou velkou hromadou šatů jsem objevila jedny, které se budou Leně zatraceně líbit. Aspoň v to doufám. Byly to tmavě modré třpytivé šaty po kolena, s objemnou sukní. Byly nádherné. Spokojeně jsem nakráčela k Lenině kabince a usmála se. "Ty jsou...nádherné!,, vykřikla a s úsměvem si je ode mě vzala. "Koho si přivedeš na ples?,, zeptala se mě. A sakra, já zapomněla. Na ples se musí jít s partnerem a já opět nikoho nemám! No to je pohroma! "No já...nikoho nemám,, řekla jsem smutně přes kabinku. I přes to, že Lena stála v kabince a převlékala se a já na ní neviděla, jsem slyšela její zděšení. 

"No to si děláš srandu?!,, vykřikla a odhrnula oponu kabinky. Měla vyvalené oči a šaty už měla na sobě. "Jsi v tom okouzlující!,, okřikla jsem ji a zazubila se. "Oh, děkuju. Zpět k tvému partnerovi! Koho pozveš?,, zeptala se mě agresivně. Já popravdě ani sama nevím... "Netuším,, odpověděla jsem. "Cože?! Netušíš?! Vždyť ples je už za dva dny! Musíme ti někoho sehnat!,, křikla a začala se prohlížet v zrcadle. "Klídek, teď si vybereme šaty. Kluci se řeší až potom!,, řekla jsem a usmála se. Lena se taky usmála a znovu se zatáhla do kabinky. "Máš nějakého adepta?,, zeptala se mě po chvilce ticha. "Absolutně netuším... A koho pozveš ty?,, zeptala jsem se jí. "Pamatuješ na Dereca z osmé třídy? Jak jsem do něj byla zblázněná až po uši?,, zeptala se mě Lena a vyšla už oblečená z kabinky. 

"Jasně že pamatuju,, odpověděla jsem. "Tak ten mě pozval!,, zakřičela a vyskočila do vzduchu. "To je skvělý!,, křikla jsem nazpátek a usmála se. Ta má ale štěstí, kluci na ní letí jako včely na med. Já jsem vždycky byla přesný opak. "Dost o mně, teď jdeme vybrat tvoje šaty!,, vykřikla a ukázala prstem na gauč. Poslechla jsem jí a sedla si na gauč. Mezi tím co ona mi vybírala plesové šaty, já jsem přemýšlela o tom, koho pozvu. Na nic jsem samozřejmě nepřišla, ale Lena už přišla s mými plesovými šaty! Rychle jsem vstala z gauče a podívala se, co přinesla. Zalapala jsem po dechu. Přede mnou se rýsovaly nádherné dlouhé šaty. Byly rudé barvy s nadýchanou sukní až po zem. Měly krásné ramínka, které vedly až k hezkého výstřihu u prs. Asi jsem se zamilovala...

"Tak tohle... je bomba!,, vykřikla jsem a popadla šaty. Viděla jsem Lenin úšklebek a rychle vplula do kabinky, ve které byla předtím Lena. Sundala jsem si oblečení až zůstalo pouze spodní prádlo. Hm, taky bych nějaké nové potřebovala... Přehodila jsem přes sebe šaty a nějakým způsobem si je zezadu zapnula. A je to. Oficiálně bych políbila sama sebe. Ne, dost mého sebevědomí. Musím říct, že ty šaty mi opravdu slušely. "Ann? Už jsi?,, zeptala se mě Lena. Beze slov jsem otevřela oponu kabinky a ukázala se Leně. "No ty pí-,, nedořekla to. "Asi si je koupím,, řekla jsem rozhodnutě. "Kup si je, hned!,, vykřikla a usmála se. Vlítla jsem zpátky do kabinky a rozepla si šaty. Oblékla jsem se do správného oblečení a vyšla z kabinky. S Lenou jsme sebraly každá svoje šaty a šly jsme platit k pokladně. 


Ahojkyyy, máme tu další kapitolu :) Pokud se vám líbí a chtěl byste další, dejte mi hlas/vote a napište něco hezkého do komentářů :33

I just wanna be yours  // Payton Moormeier [CZ FF]Where stories live. Discover now