I just wanna be yours // Payton Moormeier [CZ FF]

2.část- máme nové sousedy

"Annie!,, křikne na mě Jack dětským hlasem u lednice. "Co je?,, zakřičím z pokoje až k lednici. "Kde je moje capri-sonne?!,, vykřikne a já rychle zamknu dveře od pokoje a spokojeně ho nechám bušit na své dveře. "Jacku! Rozbiješ to sklo na dveřích!,, křikne po bráchovi máma, když se vrátí domů z nákupu. Vystřelila jsem z pokoje a šla dolů za rodiči. "Máme nové sousedy,, začal táta mluvit když odložil noviny.

"Hm,, zabručela jsem a strčila si do pusy kousek palačinky s nutellou. "Dnes večer nás pozvali na grilování u nich doma,, dodal ještě táta. To už jsem ale dokousala jídlo a vykulila na něj oči. "Tati, ale já dnes nemůžu, jdu-,, ani jsem to nestihla doříct a táta už mě zastavil. "Já vím, jdeš do kina s Lenou. To už je vyřešené, Lena má angínu takže nikam nejdeš,, řekl táta a zase se dal do čtení novin. Já jen uraženě překřížila ruce a opřela se o židli. Kdyby jste se divili, je víkend. 

18:48

Jelikož jsem neměla na výběr, tak mě táta donutil jít na grilování u sousedů. Protože je venku docela teplo, vzala jsem si legíny, bílý top a do ruky oversized mikinu, kdyby se večer ochladilo. Make-up si dělat nechci, stejně to jsou jenom sousedi. "Už jsi?,, křikla na mě máma z venku. "Už jdu!,, vykřikla jsem nazpátek. Seběhla jsem schody a vyšla z domu. Dům mají hned naproti našemu, je to obrovská stará vila, nejspíš ji po někom zdědili. Jack zmáčkl zvonek a já jen otráveně sledovala dvě holky, které skatovaly po celé ulici, nebudu kecat. Záviděla jsem jim.

Otevřely se dveře, ve kterých stála paní středního věku s červeno-rezavými vlasy. Vypadala mile, usmívala se. "Johne, Karen!,, řekla s úsměvem na moje rodiče a přivítala se s nimi. Rodiče jí předali flašku vína a vešli dovnitř. "Ty musíš být Jack a ty budeš Annie, je to tak?,, zeptala se nás mile ta paní. "Ano, těší nás,, odpověděla jsem ji a potřásla si s ní rukou. Jack se jen usmíval. Zjistila jsem, že se ta paní jmenuje Joanne Moormeierová a má dva syny. Vešli jsme s bráchou dovnitř a poskytl se nám pohled na obrovskou vilu se zatočeným schodištěm. Byla to nádhera.

"Tý vole,, řekl nahlas bratr s rukou ve vlasech. "Hej! Nemluv sprostě!,, okřikla jsem ho. On se jen uchechtl a následoval rodiče ke stolu. S úsměvem jsem se tam vydala taky. U stolu seděl nějaký kluk, mohlo mu být tak 17 a koukal do mobilu. Bez nejmenšího zájmu, asi tak jako já. "Omlouvám se za svého syna, on je trochu závislák,, řekla Joanne s úsměvem a plácla toho kluka po hlavě. On odtrhl pohled od mobilu a naskytl se mi výhled na jeho tvář. Nejhezčí kluk, kterého jsem kdy viděla. Měl špinavé blond vlasy do půlky čela a zelené oči, velké a krásné. Asi se mi HODNĚ líbí.

Ahoj všichni, strašně moc se omlouvám za svou neaktivitu, ale užívám si prázdnin. Doufám, že mi tu ještě někdo zůstal. Pokud se vám tato část líbí a chcete další, dejte vote a napište něco hezkého do komentářů :33