V té neznámé chatovací místnosti bylo 5 lidí, nevím přesně co tam řešily, ale najednou někdo z nich si všiml, že tam jsem i já.
707 : Počkat, lidi kdo je Bára ?
Yosoung : počkat cožee ?! kdo je to ??
Zen : COO ?
Jumin : Jak se sem vůbec dostala?
Jeahee : Sevene jak se to stalo ?
Yosoung : Vždyt tohle je naše tajná, soukromá chatovací místnost :/
707: možná Hacker ?
Zen : Je roztomilá ? ;)
Jeahee : o tohle tady nejde...
Já : Zdravím..
Yosung : AH! ono to mluví? !
Jeahee : Yousungu, uklidni se tohle se dá nějak srozumitelně vyřešit..
Zen : Jeahee má pravdu
Jumin : Odpovězte jak jste se sem dostala ?
707 : to by mě také zajímalo, ale vypadá to, že Bára je v Ričině apartmánu..
Yosoung : Počkat co ? Jak ? Jak se tam dostala ?!
707 : to se snažím zjistit, ale je náhodou roztomilá ;)
Zen : Ty ji vydíš ??
Já : ty mě vidíš ??
707 : to je tajné :)
Jumin : Báro, odpovězte kdo jste a jak jste se sem dostala ?
Já : no tak jmenuji se Bára a věřte mi, že jsem stejně a možná i vice zmatená jako vy. Ale napsalo mi neznámé číslo a řeklo at jdu na tuhle adresu, tak jsem šla. Je to hodně zmatené já vím, ale prosím pochopte mě.
Jumin : Já nechápu jak jste mohla být takhle naivní a jít na adresu, které vám poslalo neznámé čislo, to snad ještě svět neviděl .
Já : Já vím, ale je toho i víc..
Jeahee : Sevene kontaktuj V-ho , tohle se musí vyřešit.
707 : už se stalo, bohužel bude moct se připojit nějak až k večeru pak se rozhodne co s Bárou uděláme. Zatím zůstane v apartmánu dokud nebude rozhodnuto.
Když jsem tak projížděla chat tak mi přišlo upozornění od Unknow. Otevřela jsem chat s ním.
Unknow : vypadá to, že se bavíš :)
Já : kdo jsi ? a co tohle má vše znamenat ???
Unknow : hodně štěstí
Hned co to dopsal, se chat vymazal a divím se, že mi nepraskl mobil.. 'co ted ?' zkusím jim vysvětlit mou situaci, ale pokud si vzpomínám dobře. Tak oni jsou ty hlavní postavy.. takže to znamená, že jsem se nějakým způsobem teleportovala do téhle hry ?! '
Porozhlédla jsem se po apartmánu, na nic jsem nešahala přece nebudu narušovat něčí soukromí, ale já ho vlastně už narušila tím, že jsem sem vůbec lezla.
*Cink*..*cink cink*
Ozval se můj telefon.. podívala jsem se co se děje. 'To je Sofi ! ' Hned jsem zvedla mobil a začala jsem jí chaoticky vysvětlovat mou situaci.
Sofi : Ahoj Baru, copak jsi chtěla? Děje se něco ?
Já: Ty se mě ptáš jestli jsem v pohodě ?! DĚLÁŠ SI SRANDU ?
Sofi: Baru klid, řekni mi co se stalo
Poté co jsem jí vše vysvětlila mi sice moc nevěřila, ale chápala v jaké situaci jsem. Dokonce jsem ji poslala i fotky jako důkaz. Bylo to celkem zajímavé být někde jinde, ale nedávalo to žádný smysl to jsem jako v mém světě nezvěstná nebo by se tam zastavil čas něž se do té doby vrátím ? Proto jsem také požádala Sofi, aby jela ke mě a poptala se na mě. Prý mi zítra dá vědět.
'Tak jo, musím si to vše pořádně promyslet co a jak dál. Pokud jsem vše co mi i Sofi řekla k té hře hra může mít i "Bad Endings" což nevím jak mám zařídít abych měla ten "správný konec" ale co mi tak i řekla, že hodně záleží jakou Route jsem si vybrala a jaká Route té postavy mi bude přidělěna..'
Za tu dobu co jsem byla v apartmánu ze kterého jsem nemohla ven jsem se porozhlédla, ale nešahala jsem na nic co by bylo až moc osobní.
TIME SKIP
( ano jsem moc líná khonda xd promintě a promin baru ;) )
Uběhlo pár dní a co jsem zjistila od Sofi, bylo to že má rodina si mě nepamatuje a ani nikdo jiný kromě ní. Z čehož mi spadl kámen ze srdce, jelikož jsem měla o svou rodinu strach, že mě hledají a vysvětlit jim, kde jsem by asi nebrali vážně. S ostatními z RFA jsem se celkem dobře sblížila, a už mi zbývalo pár hodin abych zjistila čí Route dostanu. Hodně jsem si psala se 707 byl mi hodně blízký.. bohužel až moc .
'Je vůbec možné abych pro něj měla nějaké hlubší city ? Nebo jsem jen zmatená sama ze sebe ?'
Tohle byly otázky, na které jsem nemohla jen tak odpovědět, nebudu lhát bála jsem se že kdybych se do něj zamilovala co by pak mezi námi bylo, přece až dohraji hru vratím se do svého světa nebo ne ?..
JÁ UŽ NEMUŽU.. křikla jsem si po celém apartmánu a zahleděla se z okna na rušnou ulici plnou zaneprázdněných lidí, kteří mají své problémy. Dost často jsem si psala i se Sofi, jelikož to bylo jediné číslo z mého světa, které jsem si pamatovala.
*cink*
Ozval se můj telefon s upozorněním, že mi přišla zpráva, šla jsem pro něj a podívala se kdo mi píše.. Byl to 707, usmála jsem se a cítila, jak mi krev jde do tváří. Otevřela jsem náš Chat a nemohla si pomoct a jen se usmívat jako měsíček na hnoji.
707 : Heloo Baruu
Já : Ahoj 707
707 : Mé senzory vycítili, že tě nejspíše něco trápí, Copak se děje ?? OwO
Já : Víš 707 je toho na mě hodně.. cítím se zároven pěkně, ale mám i strach a já nevím z čeho.. Nechci tím někoho zatěžovat, ale nějak to musí ven
707 : Ahh.. chápu víš co by tě mohlo třeba rozveselit ??
Já : Copak ?
707 : *poslal fotku*
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Já : LOL, ty chipsi vypadájí skvěle :D
707 : a nejen ty chipsy ;)
Bylo to jasné, já se zamilovala a nejen tak do někoho, byl to 707. Tohle jsem nikdy k nikomu necítila, ale upřímně ? Je to krásný pocit mít někoho takového, kdo vám vykouzlí na tváři úsměv a jen jediným slovem vám zlepšit den.
Ale pak tu byl ten strach a pocit nevědění co bude až hra skončí.
