Alisa ll Avengers FF ll

Útěk

Dorazily jsme do Rudé komnaty a mířily do ředitelny.

,,Jak jste mohly jen tak utéct a nedokončit misi! Do teď jste všechny mise splnily za jakoukoliv cenu. Proč jste to neudělaly i dnes?!" zeptala se velmi naštvaná ředitelka, jakmile jsme dorazily.

,,Na to nemáme odpověď." odpověděla jsem bez jakýkoliv známek lítosti nad zpackanou misí.

,,Dobře. Odveďte je! A dnes bez slitování!" oznámila ředitelka a to bylo naše znamení. Hned vyšly dvě nám známe tváře Sarah a trenérka, která měla na starost tresty pro Nat. Začaly jsme tedy uskutečňovat náš plán. Nat si vzala její 'kamarádku' a já svojí 'kamarádku' a ředitelku. Sarah byla jednoduchá na porážku a do bezvědomí jsem jí poslala během tří ran a jednoho kopu. Ředitelka byla těžší oříšek. Uměla se velmi dobře bránit a rány dobře oplácet. Měla jsem docela problém, ale nakonec jsem jí zvládla. Nat už také dobojovala a obě jsme se rozeběhly chodbou pryč. Nat běžela první a za ní jsem běžela já. Najednou jsem uslyšela výstřel a ucítila bolest v lýtku. Ta mrcha Sarah mě trefila do nohy, začala jsem kvůli tomu kulhat. Nat se na mě rychle otočila když uslyšela výstřel a přiběhla ke mně.

,,Pojď musíme se odsud dostat. Nenechám tě tady zlato." pobídla mě rychle Nat a začala mě podepírat, to už se ozval druhý výstřel a já rychle stáhla Nat před sebe, aby tu kulku neschytala ona. Kulka mě trefila do zad a podlomila se mi kolena. Nat se mi snažila pomoct vstát, ale já věděla, že už to nezvládnu.

,,Lásko běž! Nevracej se pro mě a neohlížej se!" dala jsem jí rozkaz.

,,Já nemůžu." řekla se slzami v očích. Slyšela jsem jak za námi běží.

,,Musíš. Slíbila jsi mi to. Prosím." řekla jsem už také se slzami v očích a s bolestnou grimasou v obličeji.

,,Dobře, ale vrátím se pro tebe. Najdu pomoc." řekla mi, dala pusu a běžela pryč. Ještě jsem se z posledních sil postavila a snažila se odrážet útoky ostatních, kteří zrovna přiběhli. Po dvou úderech jsem potkala oblíbenou tmu.

*Pohled Natashy*

Běžela jsem, ale nechtěla jsem jí tam nechat, ale zároveň jsem jí to slíbila. Slyšela jsem za sebou jak ještě s někým bojuje, ale po chvíli boj ustal. Tak moc jsem se chtěla ohlédnout, ale nemohla jsem porušit svůj slib. Běžela jsem co mi nohy stačily a věděla jsem, že už jí nejspíš nikdy neuvidím, mojí lásku. Věděla jsem, že jí nesmím zklamat a její oběť nesmí přijít na zmar. Doběhla jsem do centra a tam mě obklíčili, jeden na mě vytáhnul luk s šípem.

,,Vzdej se." pobídl mě a přesně to jsem i měla v plánu. Jen jsem zvedla ruce nad hlavu a nechala se spoutat. Ten lučištník se na mě překvapeně podíval, ale nějak se k tomu nevyjadřoval. Vzali mě do letadla a tam se již ozval.

,,Měl jsem tě zabít, ale myslím, že by si se nám mohla hodit." ozval se neutrálním hlasem. Jen jsem pokrčila rameny. Letěli jsme aspoň tři hodiny. Po přistání mě odvedli do výslechové místnosti. Čekala jsem tam asi hodinu, než dorazil černoch s páskou přes oko.

,,Dobrý den Natasho Romanoff. Jsem N. J. Fury ředitel SHIELDu. Nejspíš víte proč tady jste, ale přejdu rovnou k věci. Za posledních osm let máte společně s Alisou Alioff na svědomí více než 400 úspěšných atentátů a misí. Chci se zeptat pro koho děláte? Kde máte společnici a proč jste se tak lehce vzdala?" zeptal se pirát.

,,Vzdala jsem se, protože jsme s Alis chtěly utéct, ale bohužel se kvůli tomu obětovala. Nemyslím si, že je na živu. Atentátů bylo přesněji 486. Vždy úspěšné, ale ne vždy dokonalé. Za nedokonalosti nás postihl trest a proto jsme se po poslední neúspěšné misi rozhodly pro útěk. Mě to vyšlo, ale Alis ne. Pracovaly jsme a byly jsme vycvičeny v Rudé komnatě. A radila bych vám si udělat lepší zabezpečení serverů, protože je to docela brnkačka se tam dostat. Obě jsme to zvládly za tři minuty." odpověděla jsem s kamennou tváří. Překvapeně se na mě podíval.

,,Je mi líto vaší spolupracovnice a chci vám tedy nabídnout za to, že jste se přiznala místo v SHIELDu." nabídl mi.

,,Moc ráda, ale ráda bych zkusila ještě prohledat Rudou komnatu, zda ještě nežije." odpověděla jsem na rovinu.

,,Pokud je to vaše podmínka, tak vás vítám v SHIELDu agentko Romanoff. Pošlu s vámi můj tým. S panem Bartonem se již znáte, měl vás zabít, ale teď už budete kolegové." odpověděl mi.

,,Děkuji pane." odpověděla jsem a doufala, že nebude pozdě.......