Your Severus Snape..

První noc ve škole

,,ahoj prosimtě kdo je tamhleto?" Podívala se na Snapa znovu. ,,to je profesor Snape. Učí tu lektvary" řekla milá holčina. ,,já jsem jinak Lenka Láskorádová" Lou ji podala ruku ,,těší mě já jsem LouLoute Sucre d'or"

,,radši se Snapem nikdy nemluv. Je hrozně zlý." Řekl nějaký chlapec z havraspáru. Lou se na Snapa podívala a po chvíli řekla. ,,nemyslím si, že je zlý.. řekla bych, že je jen... zlomený a ublížený" ostatní z havraspáru se na ní podívali jakože co to meleš. Lou tuhle schopnost pochytila z její staré školy. Měli tam hodiny poznávání sama sebe i ostatních a jak jim nahlédnout do duše. Lou si myslela, že tyto hodiny jsou k ničemu ale očividně se ji to teď hodilo.

   ,,vidim tam lásku.. šikanu, bolest a smrt" řekla Lou a pořád se dívala na profesora Snapa. Studenti u stolu si povzdychli a asi si mysleli, že je Lou divná. Skvěle, nejsem tu ani hodinu a už si myslí, že jsem divná. Pomyslela si Lou a upřela zrak na kuře s bramborami před ní. Nebyla zvyklá na takovou hostinu. V Krásnohůlkách měli spíše zdravé jídlo a hodně pohybu.

  Po večeři se vydala za ostatními studenty z havraspáru. Nevěděla kam jít a doufala, že jí tam dovedou. Když ale došli ke knihovně, došlo jí, že tam asi její kolej není. Bála se někoho zeptat protože by si mohli něco říkat. Rozešla se tedy dlouhou chodbou a následovala hořící louče. Chodbou se prolínala tma a jistý šepot. ,,psst uhm" ozvalo se kousek od Lou. Lou se lekla a vykřikla. V tom se vedle ní ozval obraz. ,,ticho! My se tady snažíme spát!" Ozval se takový přidusený muž s šedými krátkými vlasy a malými brejličkami. Podobně jako má Harry. ,,pardon, omlouvám se" řekla Lou a rychle couvala dozadu, děsilo jí to na nic takového nebyla zvyklá.

  Při couvání narazila do něčeho nebo spíše někoho. Ani se to nepohlo. ,,co tu děláte takhle pozdě v noci slečno?" Ozval se hluboký a klidný hlas za ní. Lou se vyděsila ještě víc a uskočila vedle od té postavy, kde narazila do pohovky, na které často seděli studenti když se chtěli učit mimo pokoj nebo knihovnu. Kopla se do malíčku a spadla na zem. ,,to jste tak nemotorná? Myslel jsem si, že když jste z Krásnohůlek tak budete.... no řekněme normálnější než všichni tady" Lou se zvedla a oprášila se. Bolela jí noha ale na to teď nemyslela. Podívala se na postavu před ní zahalená ve tmě.

  ,,profesor Snape?" ,,co tu děláte? Jste zraněná?" Zeptal se a podíval se na její nohu. ,,nemůžu najít svou kolej. Jo a ne v pohodě jen jsem zakopla" ,,kolej je touhle chodbou rovně a pak doprava." ,,joo jasně moc děkuju" usmála se. Snape nevěděl co to je ale něco mu na té studentce přišlo jiného a táhlo ho to k ní.

  ,,pojďte za mnou" řekl a rozešel se někam. Lou nevěděla jestli má jít ale byl to přeci jen profesor. Rozešla se za ním a snažila se ho dohonit protože měla zraněnou nohu. Po chvíli došli před nějakou místnost a vstoupili dovnitř. ,,posaďte se" Lou se rozhlídla kolem, byl to jeho kabinet. Posadila se na židli u stolu a čekala nervózně co se bude dít. Snape vyhrabal nějakou krabičku z police a podal ji Lou. ,,když si to namažete ráno a večer, přejde vás to za pár dní" Lou si vzala mastičku a vydala se směrem  k východu. ,,děkuju profesore. Dobrou noc" odešla pryč a vydala se ke své koleji. Tam si lehla a hned usnula.

———————————————————————————
Děkuju za přečtení snad se vám to líbí. Slibuju, že další kapitola bude už zajímavější.