172. Chemie I.

25 0 0
                                    

(29.12.2020, úterý odpoledne)

(Účastníci debaty – MUDr. Benda, Josef Martinovský, t.č. v oktávě na gymnáziu, František Martinovský, t.č. v septimě na gymnáziu. Na stole stojí svícen s bílými svíčkami, několik poházených příborů, prázdný talíř s posledním kouskem vánočního cukroví, tři hrnky od kávy, jeden ze včerejšího dne. Na stole leží také dětská kresba sýkorky koňadry, několik pastelek, průhledné pravítko a tři výtisky Deníku N.)

MUDr. Benda: „Pepo, na jakou školu chceš jít?"

Josef Martinovský píše na notebooku a sleduje obrazovku: „Na psychologii."

MUDr. Benda: „A proč nechceš na tu chemii?"

Josef Martinovský stále sleduje obrazovku: „No, protože bych se jí nevěnoval celý život."

MUDr. Benda: „Proč?"

Josef Martinovský: „Už jsem ti to vysvětloval včera..."

MUDr. Benda mu skočí do řeči: „... je to pro tebe těžké."

Josef Martinovský zvedne oči od notebooku a zdůrazní: „Ne, nechtěl bych se věnovat chemii celý život."

MUDr. Benda: „Proč?"

Josef Martinovský vzdychne: „Nevím, co bych ti na to řekl. Prostě nechtěl!"

MUDr. Benda se otočí na druhého vnuka, který leží na gauči: „A ty Franto? Ty nechceš na chemii?"

František Martinovský vzhlédne od obrazovky mobilu a vyndá z ucha jedno sluchátko: „Ne."Protože mě nebaví."

MUDr. Benda: „Proč?"

František Martinovský: „Protože mě nebaví."

MUDr. Benda: „Proč tě nebaví?"

František Martinovský: „Prostě mě nebaví, co je na tom nepochopitelného."

MUDr. Benda: „A kam chceš jít?"

František Martinovský: „Možná na kriminalistiku."

MUDr. Benda: „To dělá ten příbuznej ve Znojmě. Můžeš se ho na to zeptat."

František Martinovský: „No, ale to je na Moravě. Já nechci na Moravu."

MUDr. Benda: „Chemie je zajímavá. My taky dělali na škole chemii."

František Martinovský: „No, ale když tys byl na škole, tak nebylo nalezeno asi třicet prvků."

MUDr. Benda se napije kávy: „Ale jo. Všechny prvky už byly známy."

Za oknem je šedivý prosincový den. Začíná se stmívat i přesto, že nejsou ani čtyři hodiny odpoledne. V rohu jídelny stojí vysoký vánoční stromeček. Je tak velký, že na jeho špičku nebylo možné umístit žádnou vánoční hvězdu. Proto je na jeho vršku jako ozdoba umístěna čepice Santa Clause.

Kuchyňské rozhovoryKde žijí příběhy. Začni objevovat